Drakovědná fóra

Pakliže existují vodní draci, tak by to měla být především lochneska.

To je ovšem potom problém pro Vojtěcha Slámu.

Aktualizovaný přehled biblických draků:
Genesis 3,1-5; 3,14-15;
Exodus 7,9-11;
Numeri 21,6-9;
Deuteronomium 8,15; 32,33;
Nehemiáš 2,13;
Job 3,8; 30,29; 40,20-28; 41,1-25; (ten je zvláště dobrý, viz dole)
Žalmy 18,9; 44,20; 74,13-14; 91,13; 104,25-26; 148,7;
Izaiáš 11,8; 13,22; 14,29; 27,1; 30,6; 34,13-15; 35,7; 43,20; 51,9;
(tam je dobré zvláště 14,29 a 30,6 kde drak létá)

Jeremiáš 8,17; 9,11; 10,22; 14,6; 49,33; 50,39; 51,34; 51,37;
Ezechiel 29,3-7; 32,2;
Daniel 14,23-27;
Moudrosti 11,15-20;
Amos 9,3;
Micheáš 1,8;
Lukáš 10,19;
Marek 16,18;
Zjevení sv. Jana 12,1-18; 20,1-10

Kitty: jo, to je moje oblíbená "dvěstědvacítka"...
v posledních deseti dnech toho mám opravdu hodně; do toho Viaticu (1360) podobní draci drtivě vedou, jiní se vyskytují naprosto výjimečně(když je zřejmé, že jde o úplně jiné zvíře, třeba nějakého ještěra co nelítá), a to tahem asi tak od roku 1000.

Bible of Robert the Bello (1240) má 16 stran s draky, na některých je draků i osm...

Nejlepší je Aberdeenský bestiář (1200), kde autor nahrazuje vyobrazeními "známých" draků pro něj "neznámá" exotická zvířata, třeba krajtu nebo kobru...

Kitty:

které máš? Ty u Flaiminga?
Já mám te´d jako tapetu na compu ten Liber Viaticus, folio 220... který je fakt asi nejlepší.
Málem bych to považoval za nějaký moderní obrázek, kdybych nevěděl, že je to 14. století...

Draci nejsou o nic zlejší nebo hodnější, než lvi, tygři, medvědi, vlci nebo žraloci, nebo lidi.
Lidi si nemyslí, že jsou draci zlí; oni se jich bojí. To je rozdíl.

Díky, Kitty...

Odpovídat se nesmí... ale když nevíš, tak na tu adresu, co je v té výzvě...

Z jiného soudku.
Stav informací o dracích shledávám celkově neutěšený; knih je málo, jsou neúplné, nepřesné a vůbec. Každá zpráva o setkání s drakem je několikrát recyklovaná, než k nám dorazí; najít původní pramen není sranda.
Totéž platí o historických obrazech draků, sochách, reliéfech a podobně.
Ježto je plno draků, o kterých zatím nic nevíme, vyhlašuji všeobecný
LOV NA DRAKY!

1. Abych uklidnil milovníky draků, bude to lov výhradně beze zbraní, při kterém nepoteče krev ani drakova, ani drakovědcova. Nástrojem budiž propiska, foťák (nejlépe digitální), internet, počítač a další vymyšlenosti.

2. Nemá cenu lovit draky již ulovené, tedy zveřejněné na těchto stránkách (sekce historické obrazy nebo drakověda), či draky z Montse Santa a podobně. Cenu mají draci, co tam nejsou; a to čím starší, tím lepší; ideální jsou středověcí nebo ještě starší.

3. Hledat draky lze v rozličných a nečekaných koutech; ve starých manuskriptech, na zdech chrámů, na tapisériích, na dlaždicích a kachlích, ale i v moderních přepisech bájí, mýtů i pohádek. Text nebo obrázek, vše se hodí; a nic není třeba předem odepisovat.

4. Úspěšný lov předpokládá co nejvíce informací; jako text je nejlepší doslovná citace dračí pasáže, s určením, odkud to je, kdo to vydal, o co jde, atd.
U fotografií je nejlepší co největší rozlišení a zvětšení (zmenšit a vyříznout se to dá vždycky, obáceně těžko...), pokud jde o budovu, kterou, kde, kdy vznikla; pokud jde o artefakt, potom to samé. Lepší víc informací, než méně.

5. Draka uloveného a odborně zpracovaného lze soustředit buď u portalmasterů těchto stránek, nebo u mne-
vojtech.j@ceplovi.cz
Můžete tím pomoci vědeckému výzkumu draků.

6. A krom toho je to docela zajímavá věc... nic tak nepotěší, jako odborně prozkoumaný vědě dosud neznámý drak.

zaujimave ze ho vic-menej ospevuje,nie?a potom uctievali sv.juraja ako drakobijcu...

Draků je v Bibli úplná záplava; problém je v tom, že prakticky všechny lze snadno vsvětlit něčím jiným; jsou to hadi, krokodýli a kdovíco ještě.
Tenhle je podle mne vítěz. Zvlášť mne zaujalo to chrlení ohně... a ty šupiny, mezi které nevejde vítr (což naznačuje, že to asi lítá).

No, je to staré něco mezi dvěma - dvěma a půl tisíci lety...
Bible svatá, kniha Job 41, kralický překlad...

Mimochodem, když je řeč o vidění a spatření draků - co říkáte takovémuto popisu:

"Nebudu mlčeti o údech jeho a o síle výborného zformování jeho.
Kdo odkryl svrchek oděvu Jeho? S dvojitými udidly svými kdo k němu přistoupil?
Vrata úst kdo jeho otevře? Okolo zubů jeho jest hrůza.
Šupiny jeho pevné jako štítové sevřené velmi tuze.
Jedna jak druhá tak blízko jest, že ani vítr nevchází mezi ně.
Jedna druhé se přidrží a nedělí se.
Od kýchání jeho zažehá se světlo a oči jeho jsou jako záře svítání.
Z úst jeho jako pochodně vycházejí a jiskry ohnivé vyskakují.
Z chřípí jeho vychází dým jako z kotle vroucího aneb hrnce.
Dýchání jeho uhlí rozpaluje a plamen z úst jeho vychází.
V šíji jeho přebývá síla před ním utíká žalost.
Kusové jeho masa drží se spolu; celistvé jest v něm, aniž se rozdrobuje.
Srdce jeho tuhé jest jako kámen, tak tuhé, jako úlomek spodního žernovu.
Vyskýtání jeho bojí se nejsilnější, až se strachem vyčišťují.
Meč stíhají jej neostojí, ani kopí, šíp nebo pancíř.
Pokládá železo za plevy, ocel za dřevo shnilé.
Nezahání ho střela, v stéblo obrací se jemu kamení prakové.
Za stéblo počítá střelbu a posmívá se šermování kopí.
Pod ním ostré střepiny, stele sobě na věci špičaté jako na blátě.
Působí, aby vřelo v hlubině jako v kotle a kormoutilo se moře jako v moždíři.
Za sebou činí patrnou stezku, až se zdá, že propast má šediny.
Žádnému není na zemi podobného, aby tak učiněn byl bez strachu.
Cokoli vysokého jest za nic nepokládá, králem jest nade všemi šelmami."

Dobře středověk, ale kde jsou teď? Napadá vás kdeby mohly ještě nějací draci být. Myslym fyzický tady na Zemi.

já bych se nevzdával ani těch draků v našem světě, tedy fyzických.
Přinejmenším v minulosti - tak do vrcholného středověku - to nevypadá nijak marně.