Drakovědná fóra

ááno jenže je na pokraji vzplanutí... A to se vícebuněčným organismům nebude líbit. Krom toho jestli má drak tělo založené na vodě jako většina tvorů na zemi pak by mohl mít s bodem varu problém Nicméně v číně byly údajně případy draků padajících z nebe a to v relativně blízké době. Podle všech svědectví pak dříve nebo později zmizeli, dokonce i když byli mrtví. Jenže to jsou jen novodobé pověsti. Ale i kdyby, stále se nabízí otázka z čeho byli vytvoření když dovedli prostě zmizet. Nebo byli uklizeni?

A když nad tím tak přemýšlím, přinutilo mě to k otázce: "Jakou lze vlastně dosáhnout maximální efektivitu?". Jde mi o to, že tady hovořím o efektivitě, ale nějak mě napadá že jsem nikdy neslyšel "Teorii Maximální Efektivity", která by stanovila kolik vlastně energie můžeme vytvořit z materiálu za těch nejideálnějších podmínek, v nejideálnějším prostředí. Například jak daleko by se dalo dojet na litr benzínu kdyby jsme ho využili opravdu na 100%? To, je trochu nedostatek mých teorií, ale dost možná i nedostatek jiných, na opačnou stranu.

smike: aano v zapalovači je také dost velký tlak na to aby tam byl plyn v kapalné formě. Pokud nemyslíš zipáč, tam je zas benzín - rovněž v kapalné formě. Oba typy zapalovačů však hoří na principu zapalování výparů. Přičemž je známo že plynový zapalovač je čistší ale nebezpečnější, naproti tomu vyznavač zipáčů má cigaretu výhradně s příchutí benzínu, nicméně na takovém zapalovači se dá i "vařit".
Tedy u zipa hoří knot - ale jen proto aby se odařoval ten benzín kterým je nasáklý (Benzín jako samostatnou kapalinu není zas tak lehké zapálit, zejména při teplotách kdy se tolik neodpařuje.)

Drakobíjcobijec: Pokud by drak uvnitř fungoval an principu spalování látek, popřípadě by udržel hoření i stovky let z jediného zdroje, jednalo by se asi o nejefektivnější přenosný energetický zdroj ve známém vesmíru, přirovnatelný ke slunci, zejména pokud by ho dokonce dochlazoval zlatem aby snížil tepelný výkon zdroje. Jeho tělo by se nemohlo skládat ze žádných "běžných" komponent na jaké jsme zvyklí, protože všechno by muselo odolávat teplotám přes 200°C (Rozhlédněme se kolem a podívejme se co kolem nás vydrží přes 200... Snad jen podmořští korýši kteří žijí na okrajích podmořských vulkánů ve vřelé prudce jedovaté vodě, založeni namísto na zpracování kyslíku, na zpracování kyseliny sírové - zajímavá vyjímka z pravidla, jediný známý pozemský život který kašle na kyslík, ba pro něj může být i jedovatý.) netvrdím že to nejde... nicméně, něco tak výkonného... to je dalece za pavoučí sítí, nebo včelím úlem, to už jsou Megawatty tepelné energie vyrobené z trošky uhlíku. To je na nobelovku za fyziku.

Vzhledem k tomu že na zemi existují stvoření jejichž existence není závislá na kyslíku ale na koktejlu prudce jedovaté vřelé vody se smrtelným obsahem minerálů a kyseliny sírové, nebyl by problém i pro jiné tvory se dostatečně přizpůsobit kyselině tak, že by je ani nepálila žáha.

Mnohem větší problém, není co, ale proč?

Obrana a útok kolem a kolem:
Každé živé stvoření má nějaký důvod pro vytvoření a udržování svých schopností. Skunk používá jako obranu moč, nechrlí jí však tlamou, Dikobraz střílí svoje ostny, elektrický úhoř má v zásobě silné a často smrtelné elektrošoky, hadi mají jedovaté zuby a někteří jed i plivou. Všechna tato zvířata mají pro svou obranu či útok dobrý důvod.

Tak se dostáváme k tomu, že jak kyselina, tak hořlavá kapalina, tak i plyn jsou prostě zoufale a naprosto zbytečně nákladné buď na výrobu, nebo na zapálení, nebo na uskladnění.

Co nás tedy zajímá není: jak? - protože příroda si umí poradit se vším, co? - protože cokoli má dobrý důvod ke vzniku a udržení - bude fungovat.

Znovu tedy opakuji že chceme-li pochopit i NAŠE funkce, pak musíme vědět především proč jsme je získali a na co jsme je měli v době jejich vzniku.

Dále představím nějaké možnosti:

Zapalovací mechanismus:
Jako elektrikář a obstojný mechanik i v jiných oborech jsem si dobře vědom toho že nejméně nákladná, z biologického hlediska prakticky neopotřebovatelná technika zapalování je zapalování jiskrou vysokého napětí. Vzhledem k tomu že techniku vysokého napětí užívají například úhoři či rejnoci, je myslím bez debaty že drak na souši může mezi svými čelistmi hodit jiskru bez mrknutí oka a pokud použije pouze vysoké napětí a jen mizivé množství proudu, nebude mít ani spáleninu.

Zapálení plynu:
Zapálení plynu jako je bioplyn je snadné, téměř instantní - smíchejte se vzduchem a zapalte. Jednoduchá jiskra udělá vše za vás.

Zapálení kapaliny:
Zapálení kapaliny je mnohem těžší, kapaliny včetně benzínu samy o sobě docela špatně hoří, v benzínu se dá uhasit zapálená sirka. Kapalinu je nutné nejprve rozprášit a až pak teprve hoří či dle hořlavosti vybuchuje.

Intermise:
"Ale můj plečkostroj přestavěný na LPG nejede moc dobře na LPG i když by měl chytat lépe, proč?"
Odpověď: Benzínové a naftové motory jsou stavěné pro spalování kapalin, nikoli plynů, proto může být přestavba na plyn méně účinná a motoru obecně škodí.

Kde vzniká oheň?
Pojďme být na chvíli realističtí, zapomeňme na mimozemšťany, magii a podobné okrajové vědy a polovědy. Oheň rozhodně nemůže hořet uvnitř draka - ne proto že to je nemožné ale proto že to je prostě z přírodního hlediska neekonomické. Udržovat uvnitř živého tvora oheň je energeticky tak šíleně náročné že o něm vůbec nemúže být řeč. Oheň navíc potřebuje k hoření především kyslík, který by drak neustále musel vdechovat, čímž by se prakticky nezabýval ničím jiným než funěním a žraním.

Přikloňme se tedy na chvíli k myšlence že oheň vzniká až vně drakovy tlamy. Je to možné a to dokonce velmi, ale především je to velmi ekonomické a úsporné pro jeho tělo. V takovém případě stačí prostě vychrlit hořlavou látku, nechat ji smíchat se vzduchem a zapálit jiskrou. Navíc je to relativně bezpečné v případě že drak nebude současně chrlit a vydechovat - v jeho krku nebude dost kyslíku pro zapálení směsi a ta nebude hořet.

Chrlení - jaký orgán?
Takže teď k otázce čím: dnes už víme že ještěři mají relativně blízko k ptákům, někteří dokonce trochu létají (s blánami) není tedy důvod proč by některý druh ještěra nemohl mýt ve výbavě i ptačí orgán: vole. Ptáci užívají vole ke skladování potravy pro své mladé, tento orgán je umístěný v krku (nebo někde pod ním teď nevím) a je v něm vzhledem k velikosti ptáků docela dost místa. Je to vlastně prázdný vak, jakási biologická kapsa. Důležité je že ptáci ho umí kontrolovaně vyprázdnit pro své mladé. Pokud by drak z nějakého důvodu přišel na to že je pro něj vhodné skladovat ve voleti hořlavý plyn, nejspíš by s tím nemusel mít ani tolik práce.

Výroba a skladování
Hořlaviny snadno vyrobíte přímo v trávícím traktu, správně nastavený organismus dokáže vyrobit děsivé látky, včetně těch které rozpustí zlato (lučavka královská) což je výkon slušný, vhledem k tomu že zlato se dá rozpustit pouze touto kyselinou.

Skladování: Skladování je obecně náročné, všichni tvorové skladují jen velmi malé množství obranných a útočných látek, od varanů přes hady až po skunky, nikomu nevystačí zásoba ani na několikaminutový souboj, natož na desítky minut chrlení ohně, což je výtvor velmi velmi bujné fantazie spisovatelů.

Obecně kapalina je těžká, plyn má nízkou hustotu ale oproti ostatním ho trávící trakt snadno a rychle vyrobí, kyselina je žíravá a když se otočí vítr mění se ve zbraň proti svému tvůrci, protože ten zvenku určitě odolný není.

Na konec:
Myslím že tohle téma se dá hodně hluboce zkoumat, myslím že i je proč, jsme to přece my. V tomhle příspěvku jsem ani zdaleka neobsáhnul všechno cos e dá napsat a vyteoretizovat.