Jak draci dokáží vytvořit oheň
Správce: Flaiming
Všichni mají nějaké názory... podělte se o ty své ;o)
Mozne teorie:
1) draci nechrli ohen
a) Vymyslela si to lidska fantazie z meteoritu, komet a jinych veci.
b) Chrli/plivaji kyselinu. Ve stredoveku se kyseline rikalo tekuty ohen. Kyselina by mohla byt i horlava, resp. reakci kyseliny s jinymi latkami muze vznikat ohen (exotermicka reakce).

2) draci chrli ohen
a) chrli kapalinu - lip se chrli, lip se skladuje, ale je otazka co to vlastne je a jak ji zapalovat.
b) chrli plyn - horsi a nebezpecnejsi pro draka na chrleni, hur se skladuje. Muze to byt treba vodik, metan, vznikly v travicim traktu.
c) Je to magie! pak ovsem neni moc o cem diskutovat.

zajimave dokumenty: http://www.planetopia.cz/brouk-prskavec.html
Statistiky
Zprávy:
|<< <
... -13 -14 -15 -16 -17 -18 -19 -20 -21 -22 -23 -24 - ...
> >>|

Argonantus25.2.2006 (11:05)  č.304 ~Archivní příspěvek~
Tahám sem bez dovolení Fandovu glosu z Pevnosti - tam je to zřetelnější:

"Pokud by dračí "oheň" byl ve skutečnsti jed, pak by vycházel spíš ze žaludku či úst. U hadů samotných jsou 2 typy jedů (hemotoxiny u zmijovitých a neurotoxiny u korálovců + něco málo mezi užovkami), z ještěrů pak ještě korovec. A něco málo jedů se najde i mezi savci.
Původem se jedná o trávicí enzymy (sliny, žaludeční šťávy).
Pokud měli jedy i dinosauři, těžko říci - takto složitý pepsin se snadno rozpadne a navíc to povětšinou byla mohutná zvířata, která otrávit nepotřebovala (stačilo, že si kousla).
I když mohli vzniknout nezávisle, zase mohly nabýt stejného účinku konvergencí ve funkci."

Argonantus25.2.2006 (11:03)  č.303
kyselina sírová, dusičná... to jsou takové těžké nebiologické kalibry... rozežere ti to hubu dřív, než někoho napadneš... já měl na mysli rafinovanější věci; například to, co plive obětem do očí kobra.

Equitrax24.2.2006 (23:07)  č.302
Berilloa: No v podstatě ano...jen zopakuji to co tu už zaznělo. K tomu aby ti to něco udělalo stačí malé mnozství cíleně stříknuté do obličeje (do očí)...a spolehlivě končíš

Berilloa24.2.2006 (16:25)  č.301
k těm kyselinám.. aby ti to něco udělalo, muselo by to bejt něco jako Vitriol, popř Lučavka královská, czž je jedinná chem. sloučeniny, která rozleptá i zlato ...
jo, a jinak všeobecně známo, že se přidává kys. do vody, a ne naopak, jinak to "bouchne"....co když by to byla slabá kyselina a spolu se slinami by to šlo?? Uchovávaná v "jedových" zubech a při utoku drak prostě vypustí kyselinu do tlami a plivne???
Opravte mě, jestli je to naopak.. :D


Argonantus12.2.2006 (11:06)  č.193 ~Archivní příspěvek~
No, zkus si odchytit Darkelfa, který je biochemik, nebo Fandu, který je biolog; co já vím, tak jsou mezi složeními těchto vymyšleností dost velké rozdíly.
Pokud uvažuji příbuzenství s Ovoraptorosauria, pak mohou mít v žaludku i v hubě kdeco, ježto se nedochovaly žádné stopy ničeho podobného.
Což mne vede k myšlence, že to může být vlastně i něco dost jiného, než u těch hadů, protože v obou uvažovaných verzí jsou draci hadům zásadně biologicky nepříbuzní.
A což mne vede k tomu, abych se na to zeptal Fandy sám, protože mne to začalo zajímat...
Idril, dračice
Idril12.2.2006 (11:06)  č.194
Žaludeční kyselina jako má člověk asi ne, spíš nějaká specifická pro draky, těžko říct..

(Žihadla...když jdete na procházku se psem a ten omylem rozhrabe v lese podzemní vosí hnízdo...)
Therihar, drak
Therihar11.2.2006 (20:04)  č.195 ~Archivní příspěvek~
O zihadlech mi povidej, mame doma vcely

No, jaka kyselina by tak byla nejucinnejsi? Co mame v zaludku? Nejsem biolog ani lekar, takze jsem trochu vedle. Slysel jsem neco o chlorovodici, bylo by to mozne? Ale stejne, v zaludku to neva, ale kdyz vam obcas trochu zaludecnich stav vleti do krku, boli to pekne Draci musi mit tvoreny jicen a hltan z jinych bunek, aby jim kyselina neublizila.

Argonantus11.2.2006 (20:00)  č.196 ~Archivní příspěvek~
Kyselina... ten Crichton to měl docela promyšlené, když psal Jurský park - je to doktor a tak úplně neplácá.
Kyselina mravenčí, například, je vybavením kdejakého hmyzu. A účinná je náramně, pokud jste dostali víc žihadel...
A plivající kobry taky nejsou žádný výmysl.

Hadí jedy jsou právě tak komplikovaného složení, aby proti nim byla možná imunita.
Therihar, drak
Therihar11.2.2006 (19:46)  č.197
No, maji odolny zaludek. Takova silnejsi kyselina by se mi docela zamlouvala. Treba takova kobra plive jed na kolik metru? 3-4? A dokaze vzdy presne trefit oci obeti a oslepit ji. Pro draka by pak nebyl problem presne trefit cil i na trochu vetsi vzdalenost a se stejnou presnosti:o)
Idril, dračice
Idril11.2.2006 (19:13)  č.198
Právě na ty žraloky jsme myslela. Jim to přece nevadí ta kyselina a při tom... A ono by podobných případů bylo víc.
Therihar, drak
Therihar11.2.2006 (19:08)  č.199
Jenze, kdyz bude kyselina ucinna vuci lidske kuzi bude asi i ucinna vuci dracim vnitrnostem. I kdyz, zraloci travici kyseliny jsou tak silne, ze casem rozpusti i kov, tak by to mohlo fungovat i u draku.
Idril, dračice
Idril11.2.2006 (19:04)  č.200
Equi: a nebo ještě možnost...Nemůže mít drak nějakou svou specifickou kyselinu? Kdo ví co existovalo, sloučenin může být.... a sám by vůči jejím účinkům mohl být odolný. Já vím, taky je to sporné, ale přece mi přijde že to není zase tak nemožné.
Therihar, drak
Therihar11.2.2006 (18:59)  č.201
Mohlo by se to misit v tlame jako v Kralovstvi ohne. To v prirode funguje docela dobre.

Equitrax11.2.2006 (18:48)  č.202 ~Archivní příspěvek~
Tak potvrzeno chemikem. Teplo vyvíjené bouřlivou reakcí kyseliny je dostačující k zažehnutí lehce hořlavých materiálů (dřevo, hadr) Ta kyselina pochopitelně musí mít určitou koncentraci.Problém je v tom, jak zařídit, aby to drakovi neprožralo krk Ona by možná stačila méně silná s tím, že to zasažený předmět prostě proleptá...a dalo by se to vystřikovat na slušnou vzdálenost.
Therihar, drak
Therihar11.2.2006 (18:36)  č.203
K tomu ohni. Me blafnul do obliceje kotel. Trvalo to tak 3 vteriny. Uplne jsem totiz ztuhl strachy. A nechtejte videt moje celo, kdyz jsem dobehl do koupelny A to byly dehtove pary nastradane v nasypce. Takovy 5ti vterinovy zazeh muze napachat peknou paseku a pokud zasahne hlavu obeti, ma dotycny velke problemy. Ja mel tenkrat kliku, ze jsem uz nosil bryle, jinak bych si tu s vami ted nepovidal.

Argonantus11.2.2006 (10:49)  č.204 ~Archivní příspěvek~
Kharen a Equitrax:
Na tom ceskyserm.cz je plno lidí, co plivají oheň léta a docela odborně; pokud vás to zajímá, fakt tam zajděte...
na problém, co říká Kharem, jsem myslel taky; když někoho zasáhne krátce plamen z hořícího plynu - může být i docela veliký - nic tak hrozného se nestane; maximálně ožehne vlasy a vousy, takže to smrdí...
Mnohem ničivější je ta hořící kapalina, protože se rozteče po povrchu a hoří dál. A když je to lepivé, jako napalm, nebo prachobyčejná středověká smůla, je to docela nadělení. Komu někdy kápla hořící smůla na ruku nebo nohu, ví, o čem je řeč.

Jenže tady jsou zase o to větší potíže, jak to vyrábět v těle a zapálit.

Stran kyselin - nepředstavuju si zase nějakou hrůzostrašnou kyselinu, jako koncentrovanou dusičnou, nebo tak něco; musí to udržet vnitřnosti živého tvora. V těle je například v žaludku slabá kyselina solná; pak existuje ta kyselina mravenčí, kterou má kdejaké zvíře; a pak existují hadí jedy, které jsou chemicky neuvěřitelně složité.
Štít by to tedy měl zadržet i kožený; zřejmě se spíš báli prosáknutí tekutiny, než zničení štítu.

Pokrýt štít platinou je samozřejmě naprostá utopie; jednak měla i železná zbroj cenu menšího dvora, jednak je platinové brnění, pokud jsem dobře informován, právě jedno, a patřilo jakémusi čínskému císaři, a konečně i to představuje slušnou záhadu - platina by totiž neměla jít středověkými technikami vůbec roztavit a zpracovat. Jinými slovy, středověk platinu vůbec neznal a neměl na ni slovo.

Equitrax11.2.2006 (0:27)  č.205
Kharen: Poměrně krátkou dobu...už se to někde níže probíralo...moment.
Příspěvek č.286 po vzájemné diskuzi s Argem jsme dospěli k závěru, že "Jde o krátké výžehy (cca kolem 1-5 vteřin)"

Kharen11.2.2006 (0:16)  č.206
No pokuď by drak na drakobijce oheň jen "plivnul", tak by to mohl ustát dobře. Takhle si vzpomínám jak jsme jednou dělali vystoupení s pliváním ohně:
Klečela jsem na ulici a na sobě jsem měla sametový plášť s kapucí.
Vampyr stál za mnou.
Nejdříve plival kolem mě, ale pak mi nečekaně plivnul za krk. (Byla to nádhera vidět plameny všude okolo sebe.) Plivání ohně mu šlo dobře, takže ty plameny měli něco přes 1,5 m. Bylo mi sice trochu tepleji, ale nic ohořelýho jsem na sobě neměla.

Takže další otázka zní jak dlouho udržel drak plamen?

Vampyr11.2.2006 (0:00)  č.207
Ještě malý dodatek k těm štítů, štíty byli potažené kůží, ještě tvrzenou takže odolnost proti ohni byla poměrně dost veliká, mám to odzkoušeno.

Equitrax10.2.2006 (23:34)  č.208 ~Archivní příspěvek~
Idril: No jasně K té kyselině...možná je to blbost, protože nejsem chemik, ale kdyby byla dost silná a dopadla na hořlavý povrch...působením kyseliny vzniká teplo...ne. Co když se to zahřeje tak až to chytne? Lehce hořlavým látkám (dřevo) by to mohlo stačit. Jako chemik amatér jsem asi vyplodil blbost, ale nápad to je

Ithilgor10.2.2006 (22:42)  č.209 ~Archivní příspěvek~
Argo: Stačí mít štít potažen slabou vrstvou zlata (popř. platiny), a skoro žádná kyselina nemá šanci, mj. rytíři přeci byli bohatí a tak si to mohli dovolit.
Idril, dračice
Idril10.2.2006 (18:32)  č.210
Equi: BTW...umíš to také?
Idril, dračice
Idril10.2.2006 (18:31)  č.211
Theri: No právě že to zapalování je trochu problém, protože drak asi nebude mít mezi zuby plamínek aby to zapálil...

U těch reálných tu kyselinu ale považuju vyloženě za možnou. Vždyť jak už tu bylo zmíněno, takové případy známe.

Argonantus10.2.2006 (17:41)  č.225 ~Archivní příspěvek~
Therihar: No právě. V tom Beowulfovi je řeč o speciálně dělaném kovovém štítu; a ten Saxo Gtamaticus popisuje dokonce něco na způsob ohnivzdorného obleku...
Ona to nemusí být nějak dramaticky silná kyselina; a nemusí jí být vůbec nijak moc; stačí jen trochu, a protivníka to dost rozhodí. Viz ti Dilophosauři v jurském parku.

Beowulf a jistý Vilardel prý na otravu dračím jedem zemřeli; a Tristan měl veliké potíže. Beowulfa ovšem drak přímo kousnul.

Equitrax10.2.2006 (12:12)  č.213 ~Archivní příspěvek~
Idryl: Jó tak to jsi mě potěšila...přesně tohle uměl i Draco Mimo jiné tohle se dá praktikovat i s tou kyselinou (slinami) No látku co se okysličí až po chvilce letu vzduchem si dovedu docela dobře představit...a jsme zpět u flusání napalmu
Therihar: Jj přesně tak, ale štít by musel mít proti kyselině určitou odolnost....

Therihar, drak
Therihar10.2.2006 (12:00)  č.214 ~Archivní příspěvek~
Ale z historickeho hlediska souhlasim s rovnici ohen=kyselina. Je to velice jednoduche a velice ucine. Pokud proud trefi oblicej obeti, nema napadeny sanci se ubranit, pokud se nechrani stitem. Z toho by mozna mohly vychazet stare kresby, kdy se bojovnik pred plameny skryva za stitem, i kdyz kazdemu musi byt jasne, ze tenky stit by se rychle rozpalil a donutil by bojovnika odhodit jej. Proti kyseline by vsak byl ucinnou ochranou.

Co vy na to?
Therihar, drak
Therihar10.2.2006 (11:56)  č.215 ~Archivní příspěvek~
Myslis neco jako na vzduchu samovznecovaci kapalinu? Tak to jsem jeste nevidel, ale zeptam se sestry. Je chemik a tyhle ptakoviny ma v malicku a kdyby nahodou nevedela, stale ma spoustu znamych na VSCHT a tam to budou vedet. Jenze odjela na vikend dom, takze to vyzvim pristi tyden.

Ale co treba kapalina s extremne nizkou teplotou vzplanuti? Takova fermez lnena vam na slunci sama nechytne, ale namocte do ni hadr a hodte ho na slunicko a nestacite se divit. Staci i do kose na odpadky, kdyz je leto a v mistnosti vedro kolem 30°C. Z takovyhle veci uz bylo spousta pozaru.
Idril, dračice
Idril10.2.2006 (10:38)  č.216 ~Archivní příspěvek~
Hm...ta citace opravdu vypadá spíš na kiselinu...

Ale ještě mě napadlo, vyřešilo by to i ten dosah. Není nějaká látka co by byla vlastně tekutá, ale byla by vysoce hořlavá na vzduchu, drak by ji prostě plivl, tím by byl i značný dosah a vznikaly by jakési takové plamenné koule. Jen si nejsem jistá jak s tím zapalováním...

Argonantus10.2.2006 (9:48)  č.217 ~Archivní příspěvek~
Mimochodem - na té pevnosti, kde je te´d hlavní linie postupu, se zjevují další a další doklady o naprosté totožnosti slov "ohnivý" a "jedovatý" v bibli... staří Hebrejci to tak moc nerozlišovali.

Zdá se, že všechno svědčí stále víc pro tu teorii, která visí na drakovědě. Saxo Grammaticus nekecal. "Co potřísní slinami, to spálí."
Therihar, drak
Therihar10.2.2006 (9:39)  č.218
Souhlas. Od 5 metru dal, jinak to nema cenu. Do tehle delky je skoda plytvat horlavinou.
|<< <
... -13 -14 -15 -16 -17 -18 -19 -20 -21 -22 -23 -24 - ...
> >>|

Souhlas s poskytnutím osobních údajů
design © Olven