Drakovědná fóra

A jsme zpět u problému
Aerosol nebo plyn = nízká spotřeba, malý dosah
Kapalina = velká spotřeba (a tím i nutný velký prostor na skladování) a velký dosah
I tohle už se tu někde probíralo...

Pendragon: Svět draků je pochopitelně super...to by měl mít každý povinně doma ale některé věci tam vyřešili nepříliš prakticky. Ten oheň, ale i problém plynových vaků se tu už probíral několik stránek zpátky. Prostě bohužel by to asi takhle moc nefungovalo Skutečné řešení bude trošičku jiné...jde jen o to ho najít. Tak do toho...spekulujte

Draci maj v brise nadrze s propanbutanem :) (ježiši ja dneska nějak perlim)

Flaiming:
teď koukám, že vše podstatné jsem řekl v glosách 265 a 272, a teď už točím stejné smyčky poněkolikáté.

Flaiming:
No, já jsem se moc nehnul od kapitoly o dračím dechu, kterážto je k vidění na drakovědě. Snad jen ten exkurs o těch starých textech se posouvá trošinku dál.
Možná by to mohl trochu pošoupnout můj výcuc z Beowulfa - ale to je zase na delší pojednání. V knize to má asi patnáct stran.
Kouknu na to doma.

Jsou tři případy, kdy měl drakobijec potíže po zápase - Tristan, který byl v bezvědomí několik dní, nějaký rytíř, jehož jméno mi vypadlo (ale trváte-li na tom, najdu to), který dodatečně umřel, a Beowulf, který umřel na následky jedu taky. Přestože o problému věděl a nechal si udělat železný štít. Beowulf je dostupný text - nedávno vyšel, a pro badatele v dracích je to neuvěřitelná kniha.
Krom toho u Kadma se mluví o bílé pěně v ústech a o tom, že si ho držel záměrně na dištanc (měl kopí). Viz Ovidius, Proměny.
U Sigurda se o tom mluví taky - Regin ho varuje, že neradno jít na draka zpředu (mladší Edda).
Frodo měl dokonce jakýsi speciální oblek (Saxo Gramaticus, 12. století).
Ostatně i ten ptáčník Lanio v renesační historce, popsané v těch drakovědných historkách, je na tohle téma.

Z mnoha případů se ale zdá, že také může jít o efekt víceméně nechtěný a vedlejší - drak záměrně na nikoho neplive, ale potřísní těmi slinami (nebo čím) při kousnutí nebo tak nějak.
A také je patrný hodně velký rozdíl mezi zápasem na volném prostranství (La Víbria, popsáno u Montse Santa nebo i Koutským), a v nějakém uzavřeném prostoru, kde má drakobijce mnohem větší šance.

Když si člověk prochází pečlivě tyhle historky, je překvapen, co se dozví podrobností. A hlavně je fascinující, že se stejné podrobnosti vynořují ve věcech, co spolu evidentně nesouvisí - antické báji a germánské báji v anglosaštině například.

Argo:
Tak mě napadá, že by to mohly být zvratky. Drak by se tím neotrávil a bylo by to dost kyselé. A nebo plivání omamných slin. Jejich pach by pak nepřítele ochromil, udělalo by se mu zle.

Ithilgor:
chemické složení... to už se chce po mně moc. Ale tutově nějaká organika, protože jde vlastně o něco evolučně přeměněného (sliny, například), a něco, proti čemu lze mít draka imunního. Ta kobra se taky neotráví vlastním jedem. U hadů jsou to přeměněné enzymy, prý úžasně složité (jedny z nejsložitějších organických látek v přírodě vůbec). Věcí, co jsou jiným tvorům nepříjemné, ale majiteli neškodí, jsou opravdu spousty - nejen jed hadů, ale třeba kyselina mravenčí u kdejakého hmyzu (co nadělá škody mrňavá vosa...), kopřiva, medúza...
Nemusí tě to nutně na místě zabít a rozleptat - stačí, aby to imobilizovalo, rozhodilo. Představuji si to trochu podobně, jako v Jurském parku s tím Dilophosaurem (doporučuji), nebo i s Procompsognathem na počátku. Historické příběhy se tomu podobají dost značně (Tristan, Kadmos, Beowulf - shodou okolností nejzajímavější historky).

Argo: A o jakou kyselinu by se mělo jednat? Anorganickou bych asi nepoužil, protože by to mohlo mít pro draka nepříjemné následky. Ty by ostatně měla i vysoce koncentrovaná organická.

Ithilgor:

jde právě o princip toho, jak oheň vzniká. Dvoumetrovej maník s plamenometem doflusne třicet metrů daleko, pokud flusá kapalinu (hnanou tlakem plynu, takže vlastně kombinaci).
Pokud by drak fungoval právě takto, pak by to bylo reálné; problémy jsou ale jinde (viz dole).

Pokud drak plive plynový plamen (to je málem jazykolam), pak je to s délkou, jak říkáš.

Pokud by plival nějaké kyselé svinstvo, pak to může být zase docela nepříjemně daleko. Třímetrový drak deset metrů, třeba. Kobra se umí trefit na několik metrů překvapivě přesně (do oka).

těch dvacet metrů byl jen příklad, ale i tak, třímetrovej drak doflusne patnáct merů dalek, to je trochu přitažený za vlasy. Dvojnásobná dýlka, tedy něco mezi 60cm a 6m ještě, ale pětinásobná???

Ithilgor:

Aha. Jde o to, že já vůbec nevěřím na dvacetimetrové draky.
Staré příběhy popisují velikost draka úplně jinak.

A není bez zajímavosti si přečíst Advanced dragon description ve výtečném překladu mistra Flaiminga (Drakověda) - tam se překvapený čtenář dozví, že sám mistr Montse Sant své původní odhady dost drasticky snížil přisuzuje drakům velikost mezi 30 centimetry a třemi metry...)

Mimochodem, dumali jsme o tom s Equitraxem někde o pár zatáček níž i zde.

Argo: Já nic proti plivajícím a jedovatým dinosaurům nemám, jenom mi připadá trochu přitažený za vlasi, že to plivali do takový vzdálenosti, pětinásobná délka těla je trochu moc.
Př.: Vezmi si třeba dvacetimerovýho draka, vynásob to pěti a vyjde ti neuvěřitelná dýlka. A chtěl bych vidět draka, kterej by takhle dobře dokázal plivat.
Jinak jedovatej dinosaurus by vůbec nabyl k zahození.

Alfirin:
Ono víc věcí u Montse Santa je problém.
Ježto s tím začal dřív, než ostatní, dost tvrdě vnutil svoji vlastní představu draka v některých detailech, které nijak doložené nejsou.
Například najít ledového draka před Tolkienem je podle mne těžko možné.

Ithilgor:
Jistěže nevíme nic. A žádní jiní vědci kromě nás neexistují. Respektive, jsou na tom úplně stejně, jako my. Mají k dispozici hromadu starých příběhů, obrázků a nějaké dinosauří kosti.
A více či méně poctivě se to pokoušejí dát dohromady.

Stran plivajícího dinosaura - jedovatý dinosaurus, co plive, je patent Michaela Crichtona(c) Jurský park. Podle mne o není vůbec blbý nápad - jedovatých plazů je řada; proč ne dinosaur?
A na kostech se toho pochopitelně moc nedochovalo.
Ta ohořelá místa jsem nikde nenašel (jedině snad v tom Fantasy made real, a to je zrovna hodně nepoctivé).

Je možné že draci používali nějakou žíravinu protože pokud se mluví o tom že okolí jeskyně ve které žije drak je spálené nemusí to být nutně oheň. Ovšem pochybuju že by dejme tomu dinosauři plivali kyselinu do očí obětem. Už jen z toho důvodu že pokud by přece jen byli jejich oběti velké nedělalo by takovému plivnutím postiženému dinosauru problémy uštědřit útočníkovi smrtelné rány i kdyby neviděl. Stačilo se ohnat ocasem.

Argo: Co my vlastně víme o dracích? V podstatě nic. Všechno, co doposud vědci vypátrali jsou jenom doměnky a nic víc. Nikdo neví s určitou přesností, jakou měli barvu, jak se chovali atd. A pokud si dobře vzpomínam, tak zatím nejsou žádné zmínky o tom, že by nějaký dinosaurus plival cokoliv z tlamy.

Idril: Účel to může mít jistě, protože těm plivajícím kobrám to skvěle funguje; a ta scéna z Jurského parku je instruktivní.

Navíc jedovatých draků je v mytologii opravdu hodně. Viz 312. Dokonce shodou okolností ty vůbec nejslavnější případy.