Drakovědná fóra

Sorry, ale vaše nadšení zchladím hned na začátku. Magie není zábava předváděná na jevišti k pobavení lidí. K tomu jsou tu komedianti jako Coperfield, Kožíšek a podobní, to nemá s magií absolutně nic společnýho a to, že se nazývají mágy mě tak trochu mrzí, jak se tato věda znevažuje. Jeden příklad za všechny, onehdá jsem si sám pro sebe natočil telekinezi - vznášení propisky nad stolem. Účelem bylo pozorování chování tužky (jestli se vznáší rovnoměrně, jestli je v koncové poloze v klidu apod.). Jeden člověk, kterého zajímala víc publicita jak magie (bohužel jsem to zjistil pozdě) se k této nahrávce dostal a chtěl se zviditelnit. Jenomže měl tu smůlu, že narazil na lidi, kteří nevěří na to, na co si sami nemohou sáhnot a ti z něj udělali podvodníka. Magie není nic, co by se mělo ukazovat, proč taky? Magie je životní styl, jehož účelem je žít a jednat bez jakýhokoliv použití magie. (To není z mojí hlavy ). To se ale velice těžko vysvětluje, popište někomu levitaci a on hned začne přemýšlet o tom, jak by mu to bylo ku prospěchu, to ani nemluvím o čtení myšlenek. Člověk musí být připraven, aby vstřebal tyto infformace a znalosti. Představte si, že VÍTE, kdy vám umře babička. Jaké to je? Dost divný pocit, co a udržet si zdravý rozum při tom všem je docela náročné. Ne že bych to nechtěl natočit a ukázat, ale nevidím jediný smysluplný důvod. Kdo se honí za senzacema, tak stejně bude nahrávku studovat, kde jsou ty nitky, magnety.... a jiné pomůcky a bude vše zpochybňovat. Na druhou stranu ten, kdo tomu věří a ví, že je to možné takové důkazy nepotřebuje. Ten, kdo nestuduje magii jen ze zvědavosti a je dostatečně trpělivý a vytrvalý se k takovým znalostem dostane taky a pak už mu nepřijdou tak zvláštní, ba co víc, bude je považovat za něco normálního.

Flaiming: Zatím to v úmyslu nemám, kdo chce věřit, tak věří a nepotřebuje podobný druh inspirace, ale rozhodně to do budoucna nevylučuju. Ale malou ukázku živlové magie si příští rok na sletu neodpustím

I když nejsem zastáncem používat magii pro legraci a "jen tak", tak jsem si zkusil pomocí mých znalostí ono chrlení ohně, co jsem viděl v televizi v nějakým filmu. Svědky jsem měl 4 (manželku a tři kamarády), ty posuzovali nezávisle na sobě míru a intenzitu chrlení. Šel jsem na to tak, že to bylo takové fouknutí nebo dýchnutí normálního vzduchu, který se těsně před pusou nabil stlačeným živlem ohně, výsledek byl ten že to vypadalo jako když chrl oheň pouťový fakír, když přes oheň prská lihovinu. Takže to bylo do vzdálenosti, do které dokážu dofouknout, cca 70cm s klesající intenzitou. Ten jakoby plamen byl normálně viditelný, ale nebyl tak horký jako normální plamen, to zatím nevím, čím to. Na druhou stranu musím uznat, že mě to docela dost fyzicky i psychicky vyšťavilo. Na tenhle pokus jsem se připravoval asi měsíc, ale stálo to za to.