Jak draci dokáží vytvořit oheň
Správce: Flaiming
Všichni mají nějaké názory... podělte se o ty své ;o)
Mozne teorie:
1) draci nechrli ohen
a) Vymyslela si to lidska fantazie z meteoritu, komet a jinych veci.
b) Chrli/plivaji kyselinu. Ve stredoveku se kyseline rikalo tekuty ohen. Kyselina by mohla byt i horlava, resp. reakci kyseliny s jinymi latkami muze vznikat ohen (exotermicka reakce).

2) draci chrli ohen
a) chrli kapalinu - lip se chrli, lip se skladuje, ale je otazka co to vlastne je a jak ji zapalovat.
b) chrli plyn - horsi a nebezpecnejsi pro draka na chrleni, hur se skladuje. Muze to byt treba vodik, metan, vznikly v travicim traktu.
c) Je to magie! pak ovsem neni moc o cem diskutovat.

zajimave dokumenty: http://www.planetopia.cz/brouk-prskavec.html
Statistiky
Zprávy:
1 -2 -3 -4 -5 -6 -7 -8 -9 -10 -11 -12 - ...
> >>|
Shareaza, dračice
Shareaza18.5.2016 (12:28)  č.951
No nepřeložila jsem si to bo mi angličtina nejde ale po stránce efektů je to pěkně dělané. Jen nevím kdo dokáže zároveň vydechovat pusou i nosem. To už bych raději dala do zubů a stříkala to jako hadi zároveň s tím plynem. Třeba. :D

https://s-media-cache-ak0.pinimg.com/originals/e2/3c/fb...


Zpráva byla aktualizována 18.5.2016 (12:33)
ArxonDragon, drak
ArxonDragon9.5.2016 (23:22)  č.950
Razorback Mno nevím podle mě nižší tlak sníží odpor a tím i ztraty a tím nepotřebujeme ani tolik energie ale asi maš recht
Dekker, drak
Dekker8.5.2016 (9:28)  č.949
Razorback: Pokud bereš v potaz střídavé napětí tak ano, potřebuješ mít uzavřený obvod, ale statická elektřina pracuje jinak. Vem si blesk, ten se ti utváří díky rozdílu potenciálů mezi dvěma mraky, či mezi mrakem a zemí (hromosvodem). K přeskočení jiskry nepotřebuješ mít uzavřenou smyčku. Tady se musíme bavit právě o vysokém napětí, běžné napětí co máš v zásuvce ti rozhodně nějakou kořist nezabije. Vždyť i paralizátory pracují se stovkami Kv aby měli nějakej efekt. V přírodě je běžné stejnosměrné napěti či statické. Ne uměle vyrobené střídavé o 50Hz
Razorback, drak
Razorback8.5.2016 (0:21)  č.948
Já zrovna uzemnění nemyslel jako zemi, já to myslel jako technický pojem. Prostě elektřina musí proudit ve smyčce, jinak tak nějak nefunguje, jen vysoké napětí s tím dělá tak trochu mišmaš s tím že proudovou smyčku uzavře skoro přes cokoli.

Dekker: Ano chápu že galvanicky oddělené systémy nejsou nijak reálně spojené se zemí, ale stejně si zvolíš nějaký referenční bod (neboli zemi) od kterého budeš měřit ostatní napětí.
Plus s tím piezákem, víš že proudová smyčka se vážně uzavírá přes gumovou podrážku a beton. I když se to nezdá ale je to pravda. Gumová podrážka a podobné věci se chovají jako kondenzátor, a při výboji z piezo měniče jenž má velmi vysokou frekvenci se chová jen jako malá impedance.

Arxon: K tomu co jsi říkal před tím. K roztavení něčeho ti moc nepomůže nižší tlak, stejně budeš potřebovat stejné množství energie.
ArxonDragon, drak
ArxonDragon7.5.2016 (8:57)  č.947
Dekker pravda svatá pravda
Dekker, drak
Dekker6.5.2016 (18:58)  č.946
nemusí ho přímo zabít, stačí paralizovat. O zabití se postarají drápy a zuby
ArxonDragon, drak
ArxonDragon6.5.2016 (13:20)  č.945
Dekker jop přesně o tom vrčím ...elektřina se vybijí do atomu a tím pomalu strací naboj to znamena že pokud drak vyplivne elektřinu na obět muže ji zabít a vybít naboj do ni a do okolí
Dekker, drak
Dekker5.5.2016 (14:03)  č.944
elektřina nepotřebuje vždy uzemnění. Výboj může přeskočit mezi dvěma různými potenciáli. Galvanické oddělení zařízení od sítě je vpodstatě odstřihnutí zařízení od přímého spojení s vedením tudíž tam není žádné uzemnění jen uzavřený obvod kdy zdrojem elektřiny je trafo. Nebo Piezo zapalovač. Zkoušel někdo využít jej naštvávání spolužáků? Nikdy sem si nevšiml, že by se předtím musel jít uzemnit. Nebo snad byl uzemněn přes gumovou podrážku a beton?
ArxonDragon, drak
ArxonDragon5.5.2016 (11:21)  č.943
Razorback ...To zajisté ale při snížených atmosferách vzduchu se eletricky naboj lehce mění a nemusel by byt uzeměný ale spíš by plazma obět roztavila jelilož by měl obrovskou teplotu i pře malém naboji. Je to podobné jako při mlhovinach ve vesmíru ....častečky plynu a dalších se o sebe třou a vznikají plasmicke vyboje ale ve vesmíru se nemají kam uzemit na tenhle zpusob by to taky šlo a nebo mě napada při erupci sobky je jev kdy z kouře se blízka a také je anomalie ž v proudu kouře probíjí elektřina ale není uzeměna....vedecky zatím nevysvětleno.
ArgusZmey, drak
ArgusZmey2.5.2016 (20:29)  č.942
Razor nielen vzducholode ale aj vrtulniky a lietadla naberajú určity náboj, ja si pamatam ako pri tankovani MI 17 som musel otvorit špecialny otvor skadial vypadlo take želiezko na ocelovom lanku aby uzemnilo mašinu, v pripade tankovania totiž môže prebehnuť vyboj medzi hubicou a nadrže čo by malo velmi nebezpečne dôsledky.
Razorback, drak
Razorback2.5.2016 (17:56)  č.941
S tím Aerosolem to není zase tak špatný nápad, avšak má to jeden menší háček, drak a oběť by museli oba stát na zemi. Kdyby tomu tak bylo, tak si proud hezky pomašíruje cestou ze zdroje (nějaký dračí orgán) skrz aerosol, přes oběť a zemí zpátky do draka. Horší by to bylo kdyby byl drak a oběť, či jedno z toho, ve vzduchu. Neměla by se kudy uzavřít proudová smyčka, maximálně tak skrz aerosol zpátky do draka (což by sice mohla být hezká podívaná, ale k ničemu). Proto by ve vzduchu musel střílet ''vodiče'' které by proud vedly tam kam samotný drak chce (takový bio TASER).

Napadla mě však jiná věc. Díval jsem se na dokument o vzducholodích, a zaujala mě tam jedna věc. A to že při letu na sebe vzducholoď naváže docela silný náboj, proto se při přistávání musí předem uzemnit skrz lano a až potom se jej může obsluha dotknout, když se tak prý neučiní může to člověka omráčit a odhodit až několik metrů daleko. Kdyby podobného principu využívali draci, mohli by jen tak létat kolem, nabírat náboj a pak by jim jen stačilo se oběti dotknout a náboj uzemnit skrz ni. To by ji mohlo na chvíli omráčit, či minimálně ochromit. Zbytek by byl na drápech a zubech.

A Arxon: Jakýkoliv elektrický výboj je ve své podstatě plazma.
ArgusZmey, drak
ArgusZmey30.3.2016 (20:21)  č.940
Arxon palec hore, konečne niečo na odbornej urovni
ArxonDragon, drak
ArxonDragon30.3.2016 (18:44)  č.939
Dekker: Ne přímo vakum ale při sníženych atmosférach je možne udělat plasmu z eletriockehého vyboje
Dekker, drak
Dekker30.3.2016 (18:39)  č.938
ArxonDragon: vakuum ti neumožní přeskočit jiskru, k tomu potřebuješ nějaké ionizované médium. Aerosol by šel když vezmeme v potaz, že v těle je spousta solí a jiných látek které ti jmohou vytvořit ionty sloužící jako most. Pak už jen vyřešit jaký orgán by ten náboj produkoval aby byl účinej. Parejnok moc do dálky nestřílí pokud vím
ArxonDragon, drak
ArxonDragon30.3.2016 (18:31)  č.937
Teď sem četl ohledně té elektřiny jistě to je možné. Drak by musel mít biologicky odizolovanou tlamu což by mohla být bilkovina obsažená v slinach a nebo přímo v jeho sliznicích. Což mamé sebeublížení zažehnané. A teď jak to udělat aby plival elektřinu a nebo podobnou věc....známa ryba parejnok elektrický tuhle schopnost má držme se toho a teď aby zasáhl oběd ...areosol dobrá uvaha a realizovatelná. Tekutina možná a učinna. A co třeba nějaky druh vodivého plynu a nebo vakum a nebo tak něco ....teď mě nic nenapada co by bylo takového realizovatelného ale určitě by to šlo. ne?
ArxonDragon, drak
ArxonDragon30.3.2016 (18:26)  č.936
S tvořením ohně je to docela různé. At už hořlavina nebo plyn nebo jednoduchá přeměna energie. Zaleží kdo k čemu má blíž. U mého draka by to bylo asi takhle umí chrlit ohen ale je eště mladej zatím jen bílej kouř a jeho ohen je na bázi fosforu zvlaštní ale přesto učinné jeho plyna forma je vychrlena a zároveň díky teplu v tlamě a biologickou změnou u jeho zadních zubí se utvoří jiskra nebo centrum silneho tepla a blaf máme oheň.

A jak tu čtu ohledně ledového dechu moooožno by to mohlo fungovat že cele centrum draka neboly jeho vnitřní prostředí se blíží k absolutní nule což je fyzicky i možne pokud vezmeme v uvahu že sme ve vědě a zaroveň se bavíme o dracích ....díky tomu vše co jde ven je dosti ledové tak při vydechu se utvoří jen pára že....pokud by měl něco jako vodní vačky v tlamě podobně jako slinné tak by prskal podchlazenou vodu která by v normalním prostředí olamžitě zmrzla a nebo by hodně chladila....

Muj názor :P
Tariades, drak
Tariades3.1.2016 (22:29)  č.935
S ledovým dechem bude problém...

Potíže s tím kdyby ledový drak sám fungoval pod bodem mrazu tu popsala Nay.

Napadlo mně něco ohledně draků majících tělesnou teplotu nad bodem mrazu...
Možná by se dal navodit pocit chladu u dračí oběti, která by byla zasažena dračím dechem. Buďto endotermickou reakcí, nebo prudkým odpařováním.
Nj, jenže rozdíl teplot by nebyl takový, aby zasažené oběti nějak výrazně ublížil.
Pak by ale dračí oběť muselo zahubit, nebo ochromit něco jiného v dračím dechu
Dech by mohl být například ochromující. Drak zasáhne oběť nějakou těkavou paralizující látkou, ta se jí nadýchá a drak jí snáze přemůže a sežere. Jelikož by prudké odpařování, nebo chemickou reakci doprovázel pocit chladu, oběť která by útok přežila by mluvila o "ledovém" dechu... Možná že by si taková oběť odnesla i drobné omrzliny, ale pořádného mrazu se takhle hádám nedosáhne.


S tou elektřinou je to docela zajímavý nápad... a kupodivu tohle by se možná realizovat i dalo...
Drak by mohl chrlit nějaký vodivý aerosol... (třeba solný roztok, nebo moč) ten by přeskok elektrického výboje na cíl značně usnadnil. Dokonce by se tím dalo omezeně i mířit na konkrétní cíl a nebo zasáhnout oběť na nějakou omezenou vzdálenost.
Má to ale dvě úskalí.
1) elektřina je v některých situacích dost nepředvídatelná, např. v dešti, mlze, při útoku skrz drátěný plot apod.
2) vodivý aerosol samozřejmně vede elektřinu na obě strany, takže jak to udělat aby, přes orgány stříkající ten roztok, nedostal ránu i drak. (Rozdělit útok na dvě rychle po sobě jdoucí etapy. Napřed nastříkat na oběť něco vodivého a pak jí teprve přetáhnout elektrickým ocasem?)
A nebo jak to udělat aby mu ta rána nevadila.
(Paúhoře elektrického chrání před jeho vlastním výbojem silná kůže. Ale v případě jejího poranění dokáže zabít i sám sebe.)


Rozhodně zajímavý námět k přemýšlení
Nay, dračice
Nay1.1.2016 (17:38)  č.934
No, já bych se do toho s dovolením vetřela s nějakou tou populární pseudovědou.

Problém s tělesnou teplotou (hluboko) pod bodem mrazu je, že jakýkoliv obratlovec při ní, no, zmrzne. Voda ve které je rozpuštěn obsah buněk zmrzne, čímž je roztrhá a vytvoří z nich takové ošklivé, smradlavé žužu. Takže kaput.
Bod mrazu vody je sice ovlivněn i tím, že je v ní něco rozpuštěného, ale to má přeci jenom svoje limity a zas tak hluboko pod něj se dostat nedá - například mořská voda mrzne zhruba při -2 °C, takže se dá očekávat že cytoplasma (kapalina která vyplňuje buňky) bude mrznout také o trošičku níže než na nule (ale vskutečnosti se to ani zdaleka nebude blížit těm mínus dvěma). Velmi koncentrovaný roztok vody a kuchyňské soli mrzne kolem -20 °C, tak by to lákalo si vymýšlet, že by daný živočich měl slanější cytoplasmu -- to ovšem nemůže, prostě proto, že by to zabraňovalo nezbytným organickým pochodům - sůl se totiž rozpouští na ionty (Cl- a Na+) které zrovna v organismu hrají velmi důležitou roli a nesmí jich být ani příliš málo, ani příliš mnoho.
Tohle jsou tak zásadní a základní principy fungování živočichů (a nejen živočichů) že to evolučně prostě nejde jenom tak "napravit", nebo prohodit za "něco, co nemrzne". I kdyby se to totiž vyřešilo oblíbeným deus ex vysvětlením, že "je to mutace", tak taková mutace by daného nebohého tvora prostě zabila.
Je tu jedno řešení, které se v přírodě vyskutuje, totiž AFPs, anti-freezing proteins - protimrznoucí bílkoviny. Ty ovšem v přírodě zřejmě snižují onu kritickou teplotu tak na -1 °C. Je možná představitelné tohle číslo zdesetinásobit, ale ani to by jednoduše nedávalo tu teplotu, kterou bychom potřebovali pro nějaký ledový dech.
Ale stačilo by to na hustodémonsky krutopřísnou klimatizaci.

S elektřinou je to také problém. Hlavně proto, že vzduch nevede tak dobře jako voda. Kdyby drak neměl opravdu velmi dobře vyřešenou izolaci, tak by dřív tou elektřinou zasáhl sám sebe, než by na někoho plivnul jiskru. Navíc ublížit elektřinou velkému zvířeti (třeba tak velkému jako je člověk) není vůbec jednoduché. Dokonce i blesk kolikrát přežije a o tom, že by nějaký živočich mohl reprodukovat něco obdobně silného (jako blesk) snad nemůže být řeč.

Samozřejmě tohle všechno platí jen pokud se bavíme o dracích jakožto obratlovcích a ne výtvorech emzáckých nanobotů.

Tak, to by bylo moje malé kritické intermezzo :>

Zpráva byla aktualizována 1.1.2016 (19:00)
Dekker, drak
Dekker1.1.2016 (15:07)  č.933
nějaké teorie na to tuším byly. Ale co mohu tak nějak skromě říci dle mého mozku tak elektřina by šla, podobně jako u elektrického úhoře. Sice asi ne na kdo ví jak velkou vzdálenost, ale potenciál tu je. Ohledně ledového dechu tak ten byl přisuzován jen ledovím drakům jejihž tělesná teplota celkově byla hluboko pod bodem mrazu. Ale pokud někdo někdy zkoušel si polejt ruce třeba technickým lihem, či acetonem tak ten pěkně zastudí, zvláště když se foukne. Plyn do zapalovače dokáže také pěkně pomrazit takě by se muselo jít jedině touto cestou, ale vznikne nám problém s tlakem aby to bylo nějak použitelné
jondrax, drak
jondrax1.1.2016 (14:56)  č.932
Ano je to možné že by dokázali vytvořit i ledový dech. Říká se také že někteří chrlili i elektřinu. V tom hle mi však docela chybí informace
jakub, drak
jakub1.1.2016 (14:26)  č.931
Čítal som, že draci sú schopný chrliť aj mrazivý vzduch. Čo myslíte?
jondrax, drak
jondrax4.10.2015 (14:24)  č.930
Já jsem se dočetl že drak vypouští z orgánu nad mandlemi plyn který zapaluje s pomocí svých křesacích zubů.
ArgusZmey, drak
ArgusZmey4.10.2015 (10:42)  č.929
Ja teraz čítam jednu zaujimavu knihu - Drakologia od Dugald Steer a tam popisuje chrlenie jedu ktorý sa evolučne zmenil na horlavu kvapalinu a zapaluje sa trenim malych kameňou (pazurikov) v tlame. Každopadne priklaňam sa k teorií chrlenia kvapaliny, rozprašenia vo vzduchu a nasledne zapalenia tesne pred tlamou

Zpráva byla aktualizována 4.10.2015 (10:43)
Azraelangelo, drak
Azraelangelo4.10.2015 (1:01)  č.928
Ja som si to z počiatku predstavoval spôsobom gastrolitov alebo teda tráviacich kameňov. Tie sa v žalúdku môžu o seba trieť pričom môže preskočiť iskra. Tak by sa mohli zapáliť plyny ktoré drakovi v žalúdku vznikajú kvasením a trávením potravy. No len ako to potom funguje ďalej aby ten drak prípadne nevybuchol ale aby ten oheň a tlak nasmeroval von z papuľe a nie opačným koncom. Možno má na to zvláštne orgány. Čo sa týka popálenia... dajme tomu že ten drak je z nejakého dôvodu ohňovzdorný Možno by mohol mať na to v tele zvláštne žľazy ktoré produkujú vo vnútri jeho tela tekutinu ktorá zabraňuje tomu aby mu oheň popálil vnútornosti.
Predpokladám ale že niečo podobné sa tu už asi rozoberalo.
Možno sú v tom úplne iné procesy ktoré zatiaľ ako ľudský druh nie sme schopní opísať tak tomu hovoríme čarovanie
Toľko môj názor k hmotným drakom z mäsa a kostí Osobne to inak až tak neriešim. Z nejakého dôvodu to proste vedia a hotovo
Darhan, drak
Darhan3.10.2015 (23:02)  č.927
Jaj, já jsem tu před časem vyjádřil názor a asi jsem jej omylem smazal . Za to se omlouvám. Ale pokud to nevadí, vyjádřím se znovu. Jakožto fanoušek nadpřirozena a fantasy, beru draky jako magická stvoření, čili i chrlit oheň by mohla být magie. Ale... Základem můžou být ty chemické procesy o kterých se tu už diskutuje. A to co už nepokryje chemie, dotáhne kouzlo Nějak.
Miakan, drak
Miakan3.10.2015 (9:36)  č.926
Mám další zajímavou teorii. Je z knihy Tajemství draků od S.A. Caldwellové.
Cituji: "Experti věří že odpovědí na toto velké tajemno je fosfor. Všichni tvorové potřebují fosfor k přežití, ale zdá se, že chemická reakce uvnitř dračího těla jeho čistou formu tzv. bílý fosfor. Bílý fosfor je vysoce hořlavý, a když ho speciální lícní žlázy vypustí, v kontaktu se vzduchem se okamžitě vznítí. Jasně svítící stopy fosforu v dračím ohni podávají přesvědčivý důkaz pro tuto vzrušující teorii.."
Takhle to bylo přesně v té knize, ale když se nad tím za myslím, tak se tam nějaké chyby najdou. Stále tu ješte zustava otazka proč si drak nespálí tlamu. Kdo by našel nějakou chybu na této teorii, vyjádřete se.

Zpráva byla aktualizována 3.10.2015 (9:37)
ArgusZmey, drak
ArgusZmey3.6.2015 (22:27)  č.925
Miakan mam jednu teoriu ale musim ju este odskušať a to zapalenie dam ti napovedu, elektricky uhor

Zpráva byla aktualizována 3.6.2015 (23:13)
Dekker, drak
Dekker3.6.2015 (22:24)  č.924
Miakan: Už sem to našel. Elektrická jiskra by šla, ale nevím zda by byla dostatečná na zapálení kapaliny, plynu určitě. Fungovalo by to podobně jako klasický zapalovač s piezo zapalováním, jen nevím jak moc velkou roli by tam hrál tlak proudícího plynu, u zapalovačů je to přeci jenom docela malí, tak i u klasického sporáku na plyn. Ale pokud by to používal na vytvoření jen jakési ohnivé koule mohlo by to jít. Drakužel nemám v práci možnost to nějak zkusit , propanbutanovej hořák zapalujeme zapalovačem, ale ještě sem to nezkoušel jiskrou ... hmm, že bych to někdy zkusil zda to půjde
Miakan, drak
Miakan3.6.2015 (20:35)  č.923
Takto by jsme se mohli hádat do nekonečna. Uznávám, že je rozdíl v plamenu kapaliny a plynu. ALE mám tu jednu otázku. Jakou hořlavou kapalinu dokáže zvířecí tělo vytvořit ? Přeci nebude pít benzín. V biologii zrovna nevinikám, ale opravdu neznám hořlavou kapalinu, kterou si dračí tělo samo vytvoří.
Deker: Ohledně zapálení kapaliny či plynu jsem již psal ve svých předchozích příspěvcích (najdi si to :D)
ArgusZmey, drak
ArgusZmey3.6.2015 (19:09)  č.922
Pred chvilou som tu popisal skutočne nevyhody plynu avsak plyn a kvapalina su rozdielne latky, kvapalina ma väčšiu hustotu ako plyn čiže pri horeni ma stale väčšiu hustotu ako horiaci plyn stači sa pozrieť na plameňomet alebo chrobáka prskavca.

Taktiež prečo som znovu zareagoval ? Uvedomil som si niekolko faktou ktore tu myslím zatial nikto nespomenul a na ktore by sa nemalo zabudať a ak si sa urazil je to tvoj problem, prave že kvapalina je z hladiska bezpečtnosti bezpečtnejšia. A prečo ? Horlave kvapaliny sa zapaluju vyparmi nie samotnou kvapalinou preto ti vzblkne benzin, to vypary su horlave od nich sa zapali kvapalina, taktiež prud horlaviny ide priamym smerom sam si mi tu povedal priklad zo sprejom a všimni si že plamene idu do väčšieho uhla, tvoria tkz. kužel .

Kvapalina


Všimnite si výstup plameňa z hubice a nasledny priamy plameň ktory sa rozširuje daleko za hubicou

Plyn



A tu väčši priemer pri hubici a menší dosah, taktiež nepriamosť plameňa
1 -2 -3 -4 -5 -6 -7 -8 -9 -10 -11 -12 - ...
> >>|

Souhlas s poskytnutím osobních údajů
design © Olven