1) Svět draků - Dragons - Fantasy Made Real
manželka mi to věnovala k narozeninám a shlédl jsem to včera, takže s čerstvými dojmy:
- je to prvotní odvážný pokus zhmotnit draky takříkajíc vědecky, a umožňuje si to ujasnit plno věcí; třebas i negativně, například, že TUDY NE. Jsou tu položeny prakticky všechny základní drakovědné otázky. Tudíž to paradoxně doporučuji každému.
- velmi dobře dopadl první drak takříkajíc prehistorický; to by skoro fungovat mohlo až na pár vychytávek
- už vím, kdo a proč vymyslel netopýří křídla; ale nevím, který nešťastník prosadil tvar křídel, který se zužuje ke kořeni jako lopaty, což by jednak vedlo k netušeným potížím v konstrukci, jednak by podél těla utíkal zbytečně vzduch. Pokud vím, žádné známé křídlo tak řešeno není.
- netuším rovněž, proč se trvá na těžkotonážním drakovi, který má 400 kilo a víc; třeba by docela stačilo trochu zhubnout, a je po problému. Ukrutánsky velký Quetzalcoatlus měl asi 15 metrů rozpětí křídel a vážil s bídou metrák. Tenhle rozměr není asi náhoda; větroně mají podobná rozpětí (tak do dvaceti metrů, tedy větší) a hmotnost letadla kolísá mezi 200-300 kilo.
- systém se „vzducholodí“ je tedy jednak zbytečný a jednak nesmyslný; ignoruje fyzikální pravdu, že plyn, byť lehký, stlačený na polovinu, má poloviční nosnost. Nestlačit vodík v plicích skoro nejde; a aby měl efekt, musely by být plíce značně větší, než celý drak, právě jako u reálného balónu....
- oheň už pitvat nebudu, je na něj speciální debata
- bod s evolucí létavého draka do vodního zvířete a zpět do létajícího považuji za nejšílenější místo. Evoluce nedělá takové šílené kotrmelce, a navíc je to úplně zbytečné, protože ptáci se taky nemuseli měnit v ryby a nazpátek.
- šest končetin je umanutost, která se snad snaží dodržet Montse Santovu knížku, nebo co - ale ve filmu vysvětlení naprosto chybí. Fanda to kdysi rozstřílel na nudličky, při čemž je ho třeba brát dost vážně, protože je paleontolog. Už jsem našel, kdy a kde se tihle monstrdraci objevili a proč. Může za to móda krokodýlů ve 14. století. Předtím taková blbost nikoho nenapadla. Dnes se na tom kdovíproč trvá. Při tom spáchat z draka takového dračího kentaura mi vůbec nepřipadá hezké; ten první byl daleko lepší.
- hodně mi vadily některé vysloveně odfláknuté vedlejší detaily - barevné okno s drakem někdo právě dodělal; autoři byli zjevně líní si najít nějaké pravé okno nebo obrázek (a ono by se taky ukázalo, že jejich drak vypadá úplně jinak). V Rumunsku nejsou tak veliké hory s ledovci a proč by Rumuni nechali draka odvést do Britského muzea, to taky moc nechápu. A tak dál.
2) Pod vlivem dvou opravdu skvělých knížek, Koutského a překladu Beowulfa jsem se dal do průzkumu úplně jiných středověkých materiálů, zejména muzejí a knih, protože ono se to začíná zjevovat na internetu. Mohu poskytnout zájemcům tu „dvěstědvacítku“, čili draka z folia 220r z Liber Viaticus, asi 1360; ale taky si ho mohou ulovit sami
na adrese
http://www.memoria.cz/special_cz/free_docs2.asp
což je napínavější. Jinak totéž je k vidění ve zdejší galerii jakožto drak z Remeše s uraženou hlavou; Flaiming toho dostal balík, a další záplavy dodám později, bude-li zájem.
Kdo to vidí prvně, je dost zaražen; odporuje to mnoha vžitým schématům o dracích; ale na druhý pohled to dává smysl víc, než plno různých moderních výmyslů. Například křídla jsou prostě ptačí, právě jako u Archeopteryxe. Přesně v souladu s novými objevy, podle kterých mělo peří kdeco, možná včetně tyranosaura, který, jak známo, určitě nelítal...
3) Jak praví Kitty, je drak v podstatě dinosaur; přesně stejně, jako je člověk vpodstatě primát. Ptačí varianta draka začíná u mně nad pterosauří jasně vyhrávat. Řeší se tím plno záhad.