Draci.info

Nay25.5.2012 (19:27) č.1267 ~Archivní příspěvek~

Pagaskiller: Divoké teorie, okay, ale: simulace svědčí ve prospěch teorie o impaktoru velikosti Masru, z něhož by pak byla tvořena valná většina materiálu tohoto Měsíce. Pokud by do Země narazilo něco té velikost v Karbonu, či Permu (uvažujme kolem před 270mil let zpátky), kdy Pangea vskutku existovala, tak nejen, že by všechno na Zemi vyhynulo a my bychom se o takové teorii nebavili (přinejmenším ne teď), ale vlivem obrovského tření by z jejího povrchu zmizely oceány a dost možná by se i prostě znovu roztavila
Permokarbon, to je tu ještěrka, tu meganeura, spousta plavuní etc. K posuvu světadílů, docházelo již předtím a to vlivem konvexe zemského pláště. Extraterrestriální objekty s tím nemají moc co do činění.

Fakta, fakta, fakta! Nepleť dohromady Husa s Hitlerem, jenom proto, že začínají na 'H', nepleť dohromady Paleozoikum a Hadeán jenom proto, že obojí se ti zdá fakt moc dávno ;3

PS. Velikost Země by se byla vskutku zvětšila, ne z celé praplanety by se stal Měsíc. A taky - ne odloupnutím Měsíce z duhé strany vytvořil by se náš přirozený satelit. Co se asi tak stane, když vezmeš vejce a vejce a vrazíš jedno do druhého? Odloupne se s něj velká kapka na druhé straně? Jedině pokud jima o sebe třískneš fakt hodně a za kapku počítáš takovej neforemnej cákanec :D

Zpráva byla aktualizována 24.12.2017 (1:34)

Paegaskiller13.5.2012 (21:45) č.1266 ~Archivní příspěvek~

Mno, jedna z mých teorií počítá s tím, že vesmír dříve pracoval v jiném "formátu" a že galaxie jsou bývalá slunce pro která začala platit nová pravidla a tak exlodovala ve výbuchu který za miliardy let dosáhnul stovek světelných let rozměru a spirálového tvaru. To ale není tak docela k věci.

K věci je spíše to, že země mohla skutečně mít menší gravitační pole což lze postavit na základě vzniku měsíce, který byl pravděpodobně jednou součástí země.

Pokud do země narazilo obří těleso, jehož hustota byla výrazně vyšší než hustota země, mohlo dojít při nárazu k vytžení horniny na protilehlé straně planety, díky čemuž vzniknul měsíc. Dále rozebráno, hustší hmota měla větší hmotnost, díky čemuž se zvýšila zemská gravitace aniž by se změnila velikost planety, vlastní váha roztavenou hmotu pak posunula do jádra země, zatímco kolem země začal obíhat nový měsíc, tvořený lehčí hmotou ze země. Hlavní kontinentální deska Pangea se dokonce díky tomu mohla rozlámat na menší světadíly.

Nicméně destrukce země by byla taková, že přežít by dokázali opravdu jen ti nejtvrdší tvorové. Navíc s rozlámanýma nohama našli mamuty, což už je dost pozdní doba.

Je tu hodně místa pro teorie.

Arrow13.5.2012 (20:32) č.1265 ~Archivní příspěvek~

Tauros: Tak o tomhle jsem ještě neslyšel.

Docela by mě zajímalo, jak by se mohlo gravitační pole Země nějak výrazněji změnit aniž by se katastrofálně změnila velikost, nebo hustota planety? http://cs.wikipedia.org/wiki/Gravitace

Tauros13.5.2012 (18:54) č.1264 ~Archivní příspěvek~

Něco zajímavého...
Asi znáte teorii o vymření dinosaurů v důsledku zvětšení gravitačního pole Země,když se potom nemohli udžet na nohou atd. Jestli je tedy drak příbuzný dinosaurům,mohl by za této "nižší" gravitace létat i s dnes nereálně malými křídly nebo nedostačující svalovou hmotou.
Moje domněnka,prosím neukamenovat,ale např. rozumně vyvrátit :D Možná to tu už bylo.

Gaawii13.5.2012 (13:43) č.1263

vsak jo

BlueArrow13.5.2012 (12:27) č.1262

vždyť to ti nikdo nebere, věř si klidně, čemu chceš, navíc tohle fórum se zabývá tím, jak by reální draci mohli létat

tady nejde o aerodynamiku ani o to, jestli by měl peří nebo šupiny (takoví tvorové jsou a létat můžou), ale o váhu a velikost draka, pohádky o stometrových dracích jsou sice fajn, ale v realitě by takový tvor asi těžko zvedl hlavu ze země

několikrát se to tu už probíralo, myslím, že v archivu o tom najdeš dost

Gaawii13.5.2012 (11:43) č.1261

Ale to záleží na každém z nás . Jestli chce ,aby drak měl peří.tak ho může mít ,jestli měl šupiny,tak je měl. To však je na osobnosti.

Gaawii13.5.2012 (11:40) č.1260

Souhlasím,ale to není tak důležité. Pár podobností se najde. O aerodynamice to je pravda ,avšak já věřím v to co chci. Může mi kdokoliv v životě nebo z rodiny dokázat opak ,ale já zůstanu věrný drakům . A zároveň tvrdím ,že draci létat mohli a taky mohou.

Dalai13.5.2012 (10:23) č.1259

Gaawas: letadla ale letí na trochu jiným principu. naberou rychlost která je taky drží ve vzduchu, odtoho tam jsou tryskové motory a vrtule. teda ne že by představa draka na tryskový pohon nebyla zajímavá

a kruci. to sem to sem dala pozdě...

když už u toho ale sem tak si taky myslím že letící draci jsou možní. podobné věci jsou spíš, podle mě, na poměr těla než na velikost jako takovou. potom by to zase tak velký problém nebyl. tedy každý letící tvor si vytváří vztlak, který potřebuje. samozřejmě čím je větší tím ho potřebuje víc, ale čím je větší tím má i větší "možnosti". a co se týče spotřeby energye. zase v poměru těla třeba s netopírem to taky zase takový velký rozdíl nebude. s manévrováním pro lov je to pravda trochu horší, ale zase ne neřešitelné, ale i kdyby ne tak tu pořád zbývá útok ze zálohy.
je to ale trochu mimo toho, co se tu teď rozebíralo...

Zpráva byla aktualizována 13.5.2012 (12:04)

BlueArrow13.5.2012 (10:23) č.1258

letadla nejsou ocelová, ale duralová, navíc jsou poháněná motory konstruovanými na jejich hmotnost, nemusí se starat o spoustu jiných biologických procesů, nemusí se krmit protože nevydávají energii, navíc materiál, ze kterých jsou vyrobena je dostatečně pevný s ohledem na hmotnost a velikost, což se o kostech a svalech říct nedá. Myslím, že přirovnání drak-letadlo je trochu mimo

Gaawii13.5.2012 (6:58) č.1257

Létat je možné. Vždyť letadla jsou ocelová ,tedy těžší než draci , a má pevná křídla ,draci s nimi musí hýbat ,aby se nahoru dostali

Paegaskiller12.4.2012 (12:58) č.1256

Ono co do aerodynamiky, jak jsem to pochopil já, vztlak vniká roztočením vzduchu pod křídlem přičemž na výstupní hraně křídla vír směřuje směrem dolů. To všechno na základě toho že u křídla s náběhovou hranou a příslušným tvarováním vzduch na horní straně křídla musí urazit delší cestu než vzduch na spodní straně křídla. Tím se stane že vzduch na horní straně křídla musí proudit rychleji aby "stíhal" vzduch ze spodní strany, který je naopak pomalejší a vzniká vztlak (horní strana je podtlakovaná zatímco spodní je přetlakovaná). To všechno se zakončí když se oba proudy vzduchu setkají a na výstupní hraně křídla se proud vzduchu zlomí dolů a ve vývrtce pokračuje dál. Ptačí křídla při tom nejsou nijak extrémně silná ani dokonalá. Letadla ve dvacátých letech měla stejný tvar křídel jako ptáci (tenký a prohnutý) a bylo to hodně neefektivní protože ptáci narozdíl od letadla zvládnou provést mnoho změn nastavení křídel za vteřinu, zatímco letadlo neumí nic. Netopýři jsou pravda zvláštní, ale jejich křídla jim podle některých umožňují létat hospodárněji než ptáci. Netopýří křídla jsou totiž mnohem flexibilnější a za letu doslova vlají a pak je tu pohyb při kterém úplně sbalí křídlo když ho zvedají do výchozí pozice pro mávnutí. To jim dovolí uspořit hodně energie, kterou ptáci za letu ztratí prostým máváním a nutně musí šetřit plachtěním. A to je podle mě pro tvora, který nemůže využít teplé proudy dost zásadní.

A stejně zásadní to bude i pro draky. Představte si tvora o váze dvěstě kilo a pravděpodobně loví za letu, jak se s blanitými křídly spoléhá na teplé proudy. Manévrování takového draka bude směšné, spotřeba energie obrovská a je to tak - zatímco netopýři útočí na svou kořist přímo, poměrně pomalu a jsou dost obratní na to aby blanou svého křídla srazili kořist ke svému tělu a tam ji uchopili do zubů, opeření dravci jsou proti nim jako retardovaní. Jediné na co se opeřený dravec může spolehnout je zrychlení které překoná i zrychlení F1, díky kterému kořist překvapí ve vysoké rychlosti a následně ji srazí jako rozjetá lokomotiva, spoléhaje se při tom na destruktivní účinek svých drápů a zobáku. Netopýr je oproti tomuhle systému úplný letecký génius, přičemž pro svoje heroické výkony, užívá podstatně slabší systém pro pohon křídel , stejně tak jako obyčejné savčí plíce, které mu dodávají polovinu výkonu těch ptačích.

Pokud tedy drak užívá stejný systém jako netopýr, neměl by mít problém dobře létat i manévrovat v relativně nízké rychlosti. A to i přes to že ponese váhu poměrně těžkého těla.

Jej to sem se zas rozepsal

.

Padrak9.9.2011 (18:41) č.1255 ~Archivní příspěvek~

Už jsem to dlouho nečetl, a skleróza pracuje, ale z toho co si pamatuji, by to mohlo být nějak takhle. Mohu se ale, a je to dost pravděpodobné, mýlit.
To, že letouny mohou létat proto, že vzduch, který se před náběžnou hranou křídla rozdělí, se za ní zase spojí, ví asi každý. Je to způsobeno tím, že ten nad vrchní částí křídla, která je vypouklá, letí rychleji, než ten vespod, který podél téměř rovné spodní strany proudí pomaleji. Proto nad horní stranou křídla vznikne podtlak, pod spodní přetlak a součet těchto sil vytvoří vztlakovou sílu, která křídlo nadnáší.
Každý profil křídla má svou poláru, což je graf závislosti velikosti vztlaku a odporu na úhlu náběhu (úhel sklonu křídla proti nabíhajícímu vzduchu). Logicky se vzrůstajícím úhlem náběhu vzrůstá vztlak, ale i odpor, až se přibližně (liší se to podle profilu křídla) kolem čtrnácti stupňů proudnice vzduchu na horní straně od křídla zcela odtrhnou a křídlo část vztlaku ztratí. Křídlo pak má vztlak jen jako drak – prostě v proudu vzduchu nakloněná deska.
Pro Tariada: Právě v tomto momentu, pokud letadlo (nebo Drak) letí přesně rovně, dojde k tomu, že se „propadne“, je-li v pomalém letu v zatáčce, utrhnou se proudnice dřív na vnitřním křídle a letadlo se zřítí po křídle do vývrtky. U Draka to ale bude ovlivněno tím, že má křídla stavitelná a dokáže mít úhel náběhu na každém jiný, přesto, pokud by byl zraněný, nebo příliš unavený, při ztrátě rychlosti by do vývrtky spadnout mohl.
Blue Arrow: Zatímco u letadla s klasickým profilem, je vztlaková síla dostatečná i při malých úhlech náběhu, u křídla profilu rovné desky musí být úhel náběhu větší, tím je i větší odpor a nutnost buď menšího plošného zatížení, nebo vyšší rychlosti letu a tím silnějšího motoru. Například motýli mají rovná křídla, miniaturní tělíčko nese čtveřice vůči tělu velikých křídel. Tím je také omezena možnost létat v silném větru, ale také plachtění. Letoun nebo třeba pták albatros, může i bez mávání křídel (byť za cenu určité ztráty výšky) dosáhnout dostatečnou rychlost pro pronikání proti větru – to běžný motýl nedokáže.
Rexxen: Žádný letoun, ani tvor, není schopen kroužit ve stejné letové hladině bez pohonu. U letounů motor, u ptáků, netopýrů a Draků :-) , mávání křídel. Pokud pohon není, ztrácí výšku podle klouzavosti, které je schopen dosáhnout. U padákových křídel je kolem deseti (na deseti metrech letu, ztratí jeden metr výšky), u výkonných kluzáků už je dnes i přes čtyřicet. Aby se udrželo cokoli s křídly ve stejné výšce bez jejich mávání, musí využít termiku – stoupavé proudy teplého vzduchu, který se u země ohřeje, následně utrhne a vytvoří stoupavý proud. Možná proto netopýři neplachtí, protože létají po západu slunce, kdy už termika není.
Koukal jsem na netopýry v letu, a i když těmi křidélky mrskají zatraceně rychle (nebo právě proto) nevěřím, že jsou při tom křídla profilu rovné desky. A jakmile dojde k jeho prohnutí, už je to profil, který má svou aerodynamiku. I když jsem se setkal s názorem, že tomu tak není, musím trvat na tom, že aerodynamicky je ptačí křídlo „čistší“ a tím také lepší.

Otázce letu jsem se věnoval na tomto fóru v příspěvcích kolem čísla 600, nejobsáhlejší č.610; č. 613, a pak ještě 924.

Zpráva byla aktualizována 9.9.2011 (20:10)

Rexxen7.9.2011 (21:48) č.1254

Zdravím. Tak jsem se na to podíval, a dočetl jsem se, že netopýr skutečně létá jinak než pták. Jeho křídla vážně mají hodně malý vztlak, téměř žádný. Aerodynamiku v podstatě mají, tedy do té míry že jsou tak uzpůsobené, aby dokázaly "řezat vzduch", a tím pádem kladly co nejmenší odpor při letu. Netopýra můžeš vidět kroužit, ale bude přitom mávat křídlama, poněvadž on není schopen čistého plachtění na vzdušných proudech, ale maximálně bržděného volného pádu, a když bude svému kroužení stále dodávat energii máváním křídel, tak se bude držet ve stejné letové hladině. A jak BlueArrow poznamenala, tak při plachtění a při máváním křídel se blána trochu prohne směrem nahoru, tím pádem vytvoří lehce aerodynamický tvar (a menší vztlak) a zvýší odrazovou plochu od vzduchu. On vlastně při plachtění, stejně jako rogala a modely letadel, využívá bržděného/ovládaného volného pádu. A když je dodána principu akce a reakce křídly nebo vrtulí kinetická energie, tak letí :) Netopýři dokonce využívají plachtění k lovu. A to, že by kroužil v určité hladině, by mu možná vyhledat potravu pomohlo. To samé dělá orel :) Takhle nějak jsem pochopil jeho fyziologii. Určitě se tam najde spousta trhlin, nepřekvapilo by mne kdybych neměl pravdu vůbec v ničem :-D Ale takhle se mi to zdá nejlogičtější.
A teoreticky, drak by se mohl do pádu do vývrtky dostat, ale obávám se že by kinetická energie vytvořená pádem něčeho tak těžkého mohla být natolik veliká, že při pokusu dostat se z ní by mohlo dojít ke zranění.
Kdybyste nesouhlasili, nebo našli nějaké blbosti v textu, tak mne prosím za to neukamenujte :-D

BlueArrow7.9.2011 (21:22) č.1253

Tariades: napadlo mě, že vývrtka by se teoreticky dala provést sklopením jednoho křídla a přetažením... otázka ale, k čemu by to drakovi bylo a jestli by se z toho byl schopen dostat

To s těmi netopýřími křídly by mě taky docela zajímalo, nikdy jsem nad tím takhle nepřemýšlela - ale i model letadla s křídlem profilu rovné desky létá (taky by mě víceméně zajímalo, jakto

). Taky nevidím důvod, proč by pažní kost s blánou nmohla tvořit něco jako profil... když se blána při letu prohýbá nahoru, tak tvoří oblouk podobný profilu křídla, ne?
Taky jsem ještě neviděla netopýra kroužit... ale možná ne proto, že by toho nebyl schopen, ale proto, že létá aby ulovil potravu, a plachtěním by toho asi moc nenašel...

(o aerodynamice toho vím o moc míň než ty, takže si nejspíš vymýšlím blbosti

)

Zpráva byla aktualizována 7.9.2011 (21:25)

Tariades7.9.2011 (21:04) č.1252

Zdravím... mám tady jeden technický problém.

Nedávno jsem řešil aerodynamiku a zda mohou draci provédst operaci známou mezi sportovními piloty jako pád do vývrtky (technicky to vypadá tak že následkem nízké rychlosti letoun ztratí na jenom křídle vztlak a začne se propadat při součastné rotaci).
Bylo mi řečeno že křídla netopýřího typu nemají aerodynamický tvar, nemohou plachtit a nemají tedy ani žádnou aerodynaiku, vztlak a tak...
Popravdě kroužit netopýra jsem nikdy neviděl. Mechanika jejich letu je prý taky jiná (roztáhnout, mávnout skrčit, asi jak když plavete prsa). Nicméně něco se mi tam pořád nezdá. Že by netopýří křídla něměla vůbec žádný vztlak.... Kost na tvořící náběžnou hranu je široká, blána tvořící odtokovou hranu tenká, v podstatě podobně jako u jakéhokoliv křídla. Rogalo má taky jen náběžnou hranu a plátno místo blány. Proč by to tedy nemohlo fungovat u nepopýřích potažmo dračích křídel???

(princip aerodynamického tvaru křídla je zhruba v tom že vzduch obtékající horní hranu křídla jde díky jeho tvaru po delší dráze než vduch obtékající tu spodní a nahoře je tudíš řidší, zatímco dole zhuštěnější, což drží letoun ve vzduchu za předpokladu že tento udržuje nějakou minimální rychlost které zajištuje dostatečné obtékání)

Pokud o tom někdo víte víc, prosím o jakýkoliv nápady moje znalosti aerodynamiky totiž tímto končí.

Dekker4.8.2011 (22:58) č.1251

podle mě vadilo .. stejně jako to vadí u jiných tvorů když se jim zahlení dýchací cesty.
k podráždění by dle mě asi nedošlo, leda něčím jiným než rýmou, co se týče toho zduření tak by to asi nezabránilo jejich funkci, ale mohlo by ji to omezit ... no a kašel, to je snad otázka spíše dýchacích cest než orgánů produkující směs, ale vyloučit to asi nejde

Tariades4.8.2011 (21:55) č.1250

Smike: popravdě docela zajímavá myšlenka, ale obávám se že to bez zanalosti anatomie konkrétního draka nerozřešíme. Tak alespoň nadnesu otázky...

Vadilo by zahlenění dýchacích cest i orgánům produkujícím zápalnou směs?
Asi by záleželo kudy vedou, kde jsou vyústěné zda v nozdrách či tlamě a jak hluboko.
Došlo by k jejich podráždění?
A mohlo by jim jejich zduření zabránit fungovat? Nebo naopak by jejich podráždění vedlo k samovolné činnosti?
A co kašel? Dokázalo by to nekonrtolované stažení svalů způsobit samovolný výstřik zápalné směsi a její zážeh?

Zpráva byla aktualizována 7.9.2011 (21:04)

smike3.8.2011 (20:59) č.1249

Pokud mohu jako laik posoudit, tak drak který má rýmu nechrlí oheň

Tariades27.7.2011 (23:03) č.1248 ~Archivní příspěvek~

No asi bych soudil, že odolnost vůči nemocem bude nepřímo úměrná na schopnosti léčení.

Aby nějaký živočišný druh v přírodě přežil, musí být jeho příslušníci buďto značně odolní, nebo značně plodní (to druhé u draků není příliš pravděpodobné, neb jejich populace bude spíš malá a hodně rozptýlená).
A nebo musí obojí dohánět schopností ošetřovat nemocné jedince (což zas vede k oslabení populace neb přežívají i slabí jedinci).

Pokud máme draka bez znalosti magie, bez znalosti bylinkářství a bez možnosti něco uchopit do tlap, jediná jeho možnost léčení je, že si tělo poradí samo, maximálně může otevřené rány vyčistit olízáním.
V tom případě by mněl být značně odolný vůči nemocem.

Jako v přírodě... přežijí jen ti nejsilnější

Jinak co vím od známých, rýmu může dostat i had, kamarádky hříbě bostalo zápal plic a znám i astmatickou kobylu. Takže nějaké nemoci u draků se dají předpokládat a buďto je přežije nebo ne.
Spíš si myslím že je budou sužovat paraziti (jako ostatně většinu v přírodě žijících tvorů).

Prometheus23.2.2011 (19:16) č.1247

Nevim kam to mám napsat, tak to napíšu sem :)

Nemám páru jestli se to už tady rozebíralo, ale zajímá mě myšlenka, jak moc jsou draci (normální, můžou být inteligentní, ale musí to být pokud možno nemagické potvory).. dračí těla odolná vůči nemocím.
Jestli na ně mají drastický vliv nemoci jako je normální lidská chřipka (v případě, že jí vlbec můžou chytit.), jako jí má na ostatní zvěř. Případně rýma, či jiné exotičtější nemoci.. teda jestli je například možné pro draka chytit aids? (exotickou nemocí nemyslím vzácnou)

Kitty20.8.2010 (1:11) č.1246 ~Archivní příspěvek~

jo, oni ti inteligentni dinosauri v nejake rane fazi klidne existovat mohli - co si budem povidat, pracloveka taky mohlo existovat jen nekolik tisic kusu a pokud by v te dobe priletel 10km asteroid, tak jaka sance by byla na jejich preziti? A kosterni pozustatky druhu, ktery cital jen tisice kusu jsou po tolika milionech let neobjevitelne. Je dulezite si uvedomit, ze druhy dinosauru, ktere dnes zname, patrily ve sve dobe k nejpocetnejsim na Zemi. To, aby se jejich tela fosilizovala vyzadovalo specialni vicemene nahodne podminky, ktere nejsou pri bezne smrti zivocicha rozhodne obvykle (mrsinu vetsinou mrchozrouti roznesou po okoli a nema sanci se nejak rozumne zachovat - dale zalezi na erozi v miste atd atd). Takze to, co zname, je jen pidizlomek toho nejbeznejsiho, co se na Zemi vyskytovalo. Nemame ani sajna o tom, jestli existovali nejaci primitivni "Dino Sapiens" jako ze klidne existovat mohli. Dinosaurum se povedlo dvakrat uspesne dostat do vzduchu, povedlo se jim plne rozvinout vsechny typy suchozemskych druhu. Savci je v tomto pozdeji jen vice ci mene uspesne kopirovali - prakticky neprisli s necim novym a ja vazne nevidim duvod, proc by si druhohorni dinosauri behem tech 200 milionu let nebyli schopni vytvorit jistou formu inteligence. Tak urcite si nestavili dalnice a nijak neformovali krajinu, ale jistou formu nejakych domorodych kmenu to klidne mit mohlo.

Jediny problem bych videla asi v tom, ze dinosauri byli proste tak schopna skupina, ze to tu v dobach druhohor hyrilo zivotem mnohem vice, nez si dnes dokazeme vubec predstavit a tudiz zde muselo panovat velmi tezke konkurencni prostredi, ktere vedlo k extremnimu prespecializovani jednotlivych druhu - proste kdo nebyl specializovan, tak neprezil - nemel konkurencni vyhodu. A tak je mozne, ze se druhy menily tak rychle, ze proste inteligence nedostala takovou sanci na rozvoj, treba zrovna v dane situaci/prostredi nebyla zadouci.
Jeste trochu OT - ta prespecializace muze byt taky jednim z duvodu, proc tolik druhohornich dinosauru v KT obdobi vymrelo - vzhledem k tomu, ze doslo k prudke zmene klimatu proste nemeli sanci a byl jen uzky okruh tech, kteri to zvladli (mezi nimi zejmena predci dnesnich ptaku - a slysela jsem zajimavou teorii o tom, ze to bylo proto, ze sva vejce zahrabavali do zeme a ze cerstve vylihla mladata byla naprosto sobestacna).

Jo a nemeli bychom zapominat na to, ze velci dinosauri uspesne existovali i v tretihorach - HODNE se zapomina na tyhle mile "ptacky" -> http://pravekysvet.blog.cz/1001/3
Kdyz to srovnate s modernim vyobrazemin theropodu (t.j. s perim), tak se od nich tito ptacci lisi pouze tim, ze maji kratky ocas. A to je celkem maly rozdil, ne? ;o) V podstate se tak polemizace o vyhynuti dinosauru v KT obdobi stava dost absurdnim pojmem ;o] Proc tito dinosauri neziji dnes, to nevim... ale sazim na to, ze za to muze opet klima. Proste se na neco specializovali a ono se to zmenilo a smitec konec. A pozdeji uz se dinosaurum zvetsit nepovedlo, protoze bylo jednoduse plno. Velci mohli byt tak max ve vzduchu, jen jak jim aerodynamika dovolila.
edit: Ah tak muze za to zrejme fakt, ze narozdil od savcu se jim nejak nepodarilo zvysit hmotnost a tudiz konkurovat nove prichozim velkym selmam do jejich oblasti. No a jsme zpatky u klimatu - konkretne tani ledovcu mezi Evropou a Asii a spojeni severni a jizni Ameriky - vsechny tyto deje umoznily prechod velkych savcu do prostredi techto milych ptacku. Ovsem ptackove nebyli uplne neschopni a nekteri jihoamericti byli nalezeni i v severni americe, takze tak zhavy masakr to zas nebyl.

Btw pokud se nekdo zajima o evoluci, tak doporucuju precist neco o Cope's rule - docela zajimave cteni. English only.

Zpráva byla aktualizována 20.8.2010 (2:40)

smike20.8.2010 (0:34) č.1245 ~Archivní příspěvek~

další velice zajímavá věc je porovnání inteligence dinosaurů s dnes žijícími živočichy: Za nejinteligentnější se obecně považuje menší teropod druhu Troodon formosus ze svrchní křídy USA a Kanady, jehož encefalizační kvocient (EQ - vyjadřující poměrnou velikost mozku k tělu oproti stejně těžkému krokodýlovi) činil až 6,5. Troodon byl tak zřejmě stejně inteligentní jako dnešní šelmy a ptáci (a mnohem inteligentnější než dnešní plazi). Nedávno byl však změřen objem mozkovny jiného malého svrchnokřídového teropoda druhu Bambiraptor feinbergi (objeven v roce 1995 v Montaně, USA). Výsledek odpovídá téměř dvojnásobku hodnoty u troodonta (EQ 12,5 - 13,8). Navíc bylo zjištěno, že tento dinosaurus používal „vratiprst“ a mohl tedy možná manipulovat s předměty (na druhou stranu však šlo ještě o mládě, u kterého je mozkovna relativně větší v poměru k tělu). Porovnáváme-li EQ neptačích dinosaurů s ptáky, vyjde nám většinou hodnota 0.05 až 1.4. Vubec nejinteligentnějšími dinosaury jsou dnešní vrány (konkrétně vrána kaledonská, která se pozná v zrcadle a používa jednoduché nástroje). Většina dinosaurů (především býložravých) však zřejmě příliš vysoké inteligence nedosahovala. Objevily se nicméně fantastické vize, předpokládající vznik inteligentních dinosaurů za předpokladu jejich přežití konce druhohor - tzv. dinosauroidi.

smike20.8.2010 (0:26) č.1244 ~Archivní příspěvek~

Dočetl jsem se ve Wikipedii o dinosaurech, že se navrhuje jiné zařazení do třídy: Dinosauři (z řec. deinos sauros – „strašný ještěr“, někdy překládáno „hrozný plaz“) jsou skupinou živočichů z třídy plazů, která dominovala živočišné říši přes 160 miliónů let v období druhohor. Objevili se ve středním triasu asi před 235 mil. let a vyhynuli (kromě jejich příbuzných - ptáků) před 65,5 miliony let na konci svrchní křídy. Poslední dobou se však objevuje názor, že někteří dinosauři mohli přežít i několik milionů let do starších třetihor (paleocénu) a vymřít až před zhruba 60 miliony let. Veškeré informace o dinosaurech dnes máme nicméně pouze ze zachovaných fosílií. Ptáci jsou ve skutečnosti pokračovatelé evoluční linie dinosaurů, jak v posledních dvaceti letech dokázaly intenzivní výzkumy. Podle některých paleontologů (Robert T. Bakker, John Ostrom, Jacques Gauthier ad.) jsou pak ptáci přímo malí, agilní dinosauři (důkazem pro tuto teorii je třeba objev opeřených dinosaurů v oblasti Liao-ning). Proto navrhli vyčlenit dinosaury úplně ze třídy Reptilia (plazi) a zahrnout je společně s ptáky do nové třídy Dinosauria.

Flaiming11.8.2010 (12:14) č.1243

Kitty: Samozrejme mas pravdu. Asi byc se tohle rozdeleni mel lip naucit.

Kitty9.8.2010 (2:09) č.1242 ~Archivní příspěvek~

no a ted k drakum - jelikoz (pokud tedy budeme vychazet z idey, ze drak je puvodem plaz a ne savec) vetev archosauria byla jedina, ktera si dokazala nejakym zpusobem vyvinout vlastni termoregulaci (krokodyly v to samozrejme nepocitaje), predpokladala bych, ze draci maji koreny prave tady..... no pokud by to bylo uplne na mne, tak bych draky zaradila mezi dinosaury primo, jako jejich dalsi pokus o ovladnuti vzduchu ;o] (ikdyz osobne ve sve vlastni realisticke nature nepodporuju sest koncetin) ... pro me jsou draci proste jednoznacne dinosauri

Zpráva byla aktualizována 9.8.2010 (2:11)

Kitty9.8.2010 (1:57) č.1241 ~Archivní příspěvek~

proste ja si nemuzu pomoct, ale oznacovani dinosauru pojmem jester me vazne irituje... no nazvali byste orla jesterem? Vzdyt to je uplne to same -.- .... vite, dinosauri vypadali i takto - http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Velociraptor_dinogu... - nakolik je to asi podobne nejakemu leguanovi? o.O Proste me stve ten zazity stereotyp hloupych nepohyblivych monster, ktery byl proste mylny! A nemel by se uzivat. Jo ano, i Dinosauri meli obrovite (ba ty nejvetsi!) formy v podobe napriklad Sauropodu. Ale prodraka, podivejte se na dnesniho slona - copak je to nudny tezkopadny neohrabany a hloupy tvor??? Hehe.... a ted si predstavte, ze Sauropodi vydrzeli na Zemi desitky milionu let... to asi nemohli byt moc hloupi a neschopni plnohodnotneho zivota :oP (slon je tu tak max par tisic let...)

Kitty9.8.2010 (1:16) č.1240 ~Archivní příspěvek~

Flaim: pterosauri take nemaji nic spolecneho s jestery a byli teplokrevni, jinak by tezko letali, meli stejne theropodni predky, jako dinosauri a nektera literatura je dokonce k dinosaurum i radi (neni uplne jasne, kdy se tyto dve skupiny od sebe odstepily, protoze vznikly ze spolecnych predku temer soucasne - v podstate to byl prvni vydareny pokus obratlovcu ovladnout vzduch, podruhe se to dinosaurum povedlo take a to v Jure v operene podobe, proste tahle skupina obratlovcu mela tu tendenci porad ;o] jedinou formu, kterou dinosauri pravdepodobne nemeli, byla vodni - ale to proto, ze v tehdejsich oceanech uz zili zastupci jinych nepribuznych trid plazu). Proste neni plaz jako plaz. Kdyz premyslime o dinosaurech, musime se divat na ptaky a ne na jestery. Ptaci totiz JSOU primo dinosauri, kdezto jesteri jsou primitivni skupina plazu, ktera se od samotnych predku dinosauru oddelila nekdy snad jeste na konci prvohor. Napriklad krokodyl take neni jester a ma k dinosaurum/ptakum mnohem blize, protoze vychazel se stejnych archosauridnich predku. U tech se ale nevyvinula teplokrevnost, kterou diky objemu tela nezbytne nepotrebovali, take se u nich nedovyvinula svisla pozice nohou a tudiz u nich zustal plazivy pohyb tela (kteremu mimo jine take bohate staci studenokrevnost). Takze rikat, ze dinosauri vznikli z krokodylu je blbost, stejne tak je blbost rikat, ze krokodyli vnikli z jesteru a uplne nejvetsi blbost je rikat, ze z jesteru vznikli dinosauri :oD NE, oni meli pouze spolecne predky, stejne jako my dnes mame napriklad s konem spolecneho predka hlodavce, ale rict, ze se clovek vyvinul z kone je hovadina na n-tou.
Doufam, ze je to pochopitelne ;o]
Obrazky na vysvetlenou jsem uz v hlubinach nekolika drakovednych for postovala ve snaze zdejsi clenstvo osvitit v zakladech biologie, ale jak tak vidim, opakovani je matka moudrosti :oP

Jo a prapredek jestera neni jester, ale proste primitivni prvohorni diapsid.
Stejne jako prapredek kopytnika neni kopytnik, ale primitivni prvohorni synapsid (a ti se teda od kopytniku brutaaalne lisili).

Pro predstavu by mohla pomoct Wikipedie http://cs.wikipedia.org/wiki/Sauropsida
venujte pozornost hlavne vyvojovemu obrazku a popisu dnes zijicich skupin plazu v tabulce klasifikace napravo.

a jeste pro zajimavost - jiste kazdy z vas zna tohohle tvora, ktery se nevim proc stal popularnim po boku dinosauru http://planetdinosaur.com/dinosaur_list/images/dimetrod...
Vite ale, co to je? To je synapsid, ktery zil v prvohorach! Takze s dinosaury pranic spolecneho -> http://cs.wikipedia.org/wiki/Dimetrodon ... to jen tak pro predstavu, jakymi formami se ubiral vyvoj primitivnich savcu v prvohorach

Zpráva byla aktualizována 9.8.2010 (1:38)

Flaiming8.8.2010 (15:10) č.1239

Kitty: Nemyslim primo dnesni jestery, spis nejake jejich prapredky. Pterodaktylove se tez z neceho museli vyvinout, a litali. Jak jinak by se to teda dalo podat?

smike20.7.2010 (0:41) č.1238 ~Archivní příspěvek~

Targanar:Vývojově by šest končetin nemuselo být něco až tak zvláštního. Pokud to evoluce považuje za výhodné tak další končetiny vzniknou vývojem tak jako např šestý prst (palec) u pandy, který vznikl ze zápěstní kůstky. http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0estiprstost

Drakovědná fóra

Anketa

Login:

	\|<<	<	1 -2 -3 -4 -5 -6 -7 -8 -9 -10 -11 -12 - ...	>	>>\|

	\|<<	<	1 -2 -3 -4 -5 -6 -7 -8 -9 -10 -11 -12 - ...	>	>>\|