Drakovědná fóra

To by asi nevyšlo, veškerá zátěž by pak připadla na loketní kloub.. Navíc obě jmenované kosti jsou samy o sobě slabé... Mno nic, musim mazat, dořešim to zejtra

Dekker: jistě, žádná změna se neodehraje za jednu noc, a jen málokdy během jediné generace.

To nepopírám, jen sem vysvětlovala možnost, jak mohl vzniknout drak se 6 končetinami. Už předtím jsem psala, že podporuju 4.

Tariades: To my můžeme posoudit pouze u domestikovaných zvířat a zvířat v zajetí, které mžeme podrobně studovat.. a navíc, tyto zvířata jsou už kolikrát geneticky upravená, třeba krávy, aby dávaly víc mlíka. V živod se v podstatě vyvýjel díky takovýmto mutacím, genetickým úpravám genomu. Většina těchto mutací je sice k ničemu a tvor zahyne, ale několik se nakonec uchytí. Jako příklad mužu dát chřipku, která svůj genový základ umí měnit opravdu bravurně, je jí hodně druhů, a všechny vznikly změnou genomu.

Bohužel, přesné poměry nemám, a nenašla sem je ani v učebnici. Ale připadá mi to jako rozumná možnost, vždyť mnoho legend a příběhů vyzdvihují dračí výtvory. Teď sem dokoukala tu trochu, co mi ještě ze Světa draků zbylo, DVD mělo malou úhonu v podobě synovce. I v něm byly kosti odlehčené, měli i naprosto jinou strukturu než má kost ptačí. Netvrdím, že je to pravda, ale je to dost reálné. U savců se nachází například hned 3 druhy kostní tkáně, takže je dost velká možnost, že měli vnitřní stavbu kosti uplně jinou, než jakou mužeme v současnosti nalézt.... Taky sem hledala další podklady k tomu umístění kloubu křídla.. v hodně obrázkách je křídní kloub napojen na ramenní, tvoří jakýsi zvláštní spletenec, a já fakt nemám odvahu to zkusit načrtnout, to přenechám jiným. Další je tu často znázorněný napojení křídelního kloubu na páteř, asi o 3 obratle níž, než je ramenní kloub. V některém z předchozích přízpěvků byla rozebrána možnost nárůstu z obratelních trnů, ale nemyslím, že by to bylo reálné. V oblasti páteře nejsou u většiny tvorů dost pevné kosti, na které by se tak výkonný kloub mohl napojit, vždyť žebra sou většinou moc křehká. Východiskem by pak mohla být genetiská mutace, při níž vznikl třetí pár končetin, tento plaz přezto dokázal přežít a rozmnožovat se. Dle mne tato mutace vzešla z tvora se 2 křídly a 2 zadními končetinamy, výsledek pak byly přední končetiny. Tím by se ovšem dalo změnit celé uspořádání kloubů. Budu potřebovat ještě pár dní na uvedení tohohle do praxe s nějakým lepším vysvětlením.

Takže po dvouhodině čtení všech archivních příspěvků sem taky něco dám. Poslední dobou, co jsem si vybrala Biochemický seminář, probíráme kostru a v současnosti začínáme svalstvo... Předem se omlouvám, jestli to bude trochu na hlavu, vycházím hlavně ze savčí a ptačí kostry, které mám nastudované...
Takže začnu s tou kostrou.. celkově se přikláním k verzi odlehčených kostí, podobných ptačím. V každé kosti sou zastoupeny jak organické látky (bílkoviny atd.) tak také anorganické (různé prvky, sloučeniny bez organického uhlíku). Organické by měly zaručit pružnost, anorganické pak pevnost a tvrdost. V savčí kosti je tento poměr asi 1/4 ku 2/4, zbytek pak tvoří voda. Pokud by se tento poměr u draků lišil, je dost možné že měli velmi lehké kosti, ale přitom dostatečně pevné, aby se tolik nelámály, unesly váhu svalů a zároveň byly pružné. Kost by také na určitých místech mohla být částečně nahrazena určitým druhem vaziva či chrupavky, v tuhle chvíli se však o tomhle neodvažuju víc uvažovat. Rozhodně u větší míry chrupavky či vaziva by nedocházelo k tříštění, ale zase by byla zhoršená pevnost.
Druhou věcí pak jsou ony plynové vaky. Ve filmu, o kterém tu už byla řeč )sem tele, nevzpomenu si na jméno) byly tyto vaky v hrudi. V tomhle umístění nemohly plnit takovou úlohu, jaká jim byla připisována. Určité řešení by se dalo odvodit z kostry ptáků. Ptáci mají 5 párů vzduchových vaků, které jsou zabudované i do kostí (odlehčení). Nevím ovšem, jaký vliv by to mělo na pevnost kostry. Mohly by však vyřešit velkou spotřebu kyslíku, stejně jako ono nadnášení (ikdyž o nadnášení silně pochybuju). Spolu s těmito vaky pak předpokládám, že museli mít objemné a velmi výkonné srdce, aby dokázali zásobit celé tělo kyslíkem. Teorii o možnosti využití jiného plynu nepodporuji, jediný reálný další využitelný plyn by byl dusík, kvůli jeho procentuálnímu objemu v atmosféře (počítáme-li ovšem s tím, že tehdejší atmosféra byla stejná jako dnes).
Ke kostře tu mám ještě dvě témata. První pak je tedy zvnik křídel... Z biologického hlediska se kloním ke 4 končetinám, nedokážu si představit na kterou z kostí by se kloubně křídla napojovala, v tomto ohledu by přidalo reálné jen napojení na ramenní kloub, ale nedokážu si jejich vznik tímto způsobem vysvětlit, jedinou možností by pak byla asi mutace. Celkově by pak byl ramenní kloub asi dvakrát mohutnější než je teď a připojení křídel by nejspíš dost ovlivnilo pohyblivost horní končetiny. Navíc kosti, tvořící kostru křída, by alespoň ze začátku musely být dost masivní, s ohledem na to, že by se na ně měly upínat velké létací svaly.
Poslední věcí, kterou sem ke kostře zatím vyvodila, je možnost chůze. Celkově se preferuje chůze po "dlani" (opravdu nevim jak to jinak nazvat) vznikají tak pařáty s velmi hrubým povrhem (nejspíš rohovinového původu) a pevnými drápy. Jako druhá možnost mně pak napadla chůze po "kloubech" (něco jako když se dělají kliky na kloubech). Podobná technika je známá u velbloudů, velmi zajímavě je popsaná v knížce Draví a Krvežízniví od Jo Waltonové. Rozhodně by pak byla reálnější jemnější manipulace s předměty, drápy by pak mohly být menší. Samozřejmě by tím hlavní zbraní byla tlama. Nevím, nakolik je tato možnost reálná, zvláště z onoho hlediska, že většina draků používá drápy jako hlavní útočnou sílu.
Tak snad sem vás moc neunudila.. a moc neznechutila.. jakoukoli kritiku uvítám, nejspíš sem napsala hodně blbostí.
P.S.: Díky Dekku za ty odkazy