Tvorba

Dragarta: Stačí, když šikovně proběhne po klávesnici. Ono se to nezdá, ale když bys měla doma tolik zvířectva, kolik máme my, někdy se nestačím divit tomu, co všechno dovedou. Maminka má jedenáct pejsků. Jsou to čivavy, a když nejsme doma, vyskočí si třeba na židli, z židle na stůl, kde má malý notebook, a když jí takhle několikrát přeběhnou po klávesnici. Dokonce jí jednou málem objednali půjčku ;)

Každopádně se rozhodně nebudu vymlouvat na naše zvířata. Nerada bych, aby to tak vyznělo, i když ono to tak asi už vyznělo. Někdo by mohl pak namítnout, že je to moje chyba, že si mám PC ohlídat líp. A já mu na to řeknu, že má vlastně pravdu. Chyba není ve zvířatech. Chyba je někde mezi postelí a počítačem ;) Každopádně, doufám, že přijmete moji omluvu, za to, že k tomu došlo. Takže se tímto ještě jednou omlouvám.


Katanga: Abych pravdu řekla, zatím se spíše v rámci svého psaní pohybuji též v teoretické rovině. Vymýšlím nové a nové věci, nové záležitosti ohledně Magamny, a tak podobně. Jsem ve fázi, kdy mám vymyšlenou, řekla bych, docela silnou zápletku, i když by to mohl být spíše jen motiv postavy, takže teď mi zbývá vymyslet to ostatní kolem toho. Musím říct, že se mi, i když pomalu, ale jistě, utváří celistvý obraz toho, jak by mohla Magamna vypadat. Do svého autorského deníku si průběžně zaznamenávám svoje myšlenky, a i dnes v něm jedna přibyla, i když bych se měla spíš učit na zkoušku do Veřejných financí ;) Ráda bych se pochlubila s tím, že jsem dnes vnesla do jazyka Magamnských, spíše do jeho písma nový prvek, a sice apostrof před slovem. Docela by mě zajímalo, co byste jako čtenáři, řekli na to, kdyby se v nějakém textu objevilo například takové ´Tm. Jak Vám to zní? ´Tm má znít jako átma, a má symbolizovat tu nejvnitřnější duchovní podstatu každého jedince. Ten apostrof se má číst jako neurčitá samohláska, něco mezi a a e, třeba jako v angličtině. Jen doufám, že ten význam z toho nějak vyplyne, a že si čtenáři nebudou myslet, že se něco jmenuje Tma. Tenhle jazyk je dosti ošemetný, a dá docela práci vymyslet něco použitelného. Takže budu jen upřímně doufat, že se tento název chytne ;)

Krásný nový rok 2014 všem pisálkům, hodně múzy, hodně inspirace, a ať tu ještě spolu nějaký ten rok vydržíme

Nějak se mi je podařilo smazat Samozřejmě, že nechtěně. Asi mi zase po klávesnici přeběhli kocouři. Potvoráci ;) Lezou tam, kam můžou...

Ach, jo. Nějak mi tu to zlobí

Ilya: Upřímně, já bych taky měla dělat jiné věci než psát a ponocovat. Ale jen, co dopíšu tenhle příspěvek, si půjdu lehnout.
Dobře Ty, s tou povídkou. Když napíšeš povídku, vždycky se najde někdo, kdo ji rozcupuje. Teď jsem si vzpomněla na jednu věc, kterou napsala paní Markéta Dočekalová v jedné ze svých knih o tvůrčím psaní. Když píšeš povídku, vytváříš vlastně jakousi iluzi reality, a je jen na Tobě, nakolik přesvědčíš čtenáře, aby Ti uvěřili, aby se vcítili do postav, aby prožívali příběh s postavami, ...., a aby Tě porota nerozcupovala na kousky.
Já jsem svoji knihu doteď nedopsala. Tím Tě rozhodně od toho nechci odradit. Chystám se, že možná znovu začnu psát, ale spíš až p večerech, až budu mít všechno hotové. Do konce ledna musím udělat dvě zkoušky, teď jsem psala jednu, kterou jsem neudělala, takže se musím v podstatě učit do třech předmětů, tak budu ráda, kdybyste si na mě vzpomněli 6. a 16. ledna ;) Víte, jak to myslím? ;)
Jinak upřímně doufám, že někdy dopíšu Sedm bran a tento počin, na který se chystám. Nevím, jestli jsem tu psala, jak se bude tento příběh jmenovat, ale kdyby to náhodou někoho zajímalo, tak to bude Rekviem za Magamnu. Je to trochu ironické, že před románem Sedm bran, začínám postapokalyptickým scifi, ale už to tak prostě je. ;) A dál nebudu nic víc prozrazovat. Zatím.

To máš docela složitý úkol. Já bych svoji knihu, vlastně ten příběh, chtěla pojmout trošku jinak. A sice bez závěrečné scény. Řekněme, že by se ten příběh pak do jisté míry jakoby opakoval. Tam kde skončí, neskončí, a logika věci vyplyne, když si čtenář uvědomí, že je příběh nastaven tak, že se opakuje. Svým způsobem. Mám totiž jednu krásnou myšlenku, kterou se mi do příběhu zatím nedaří nijak dostat. Prostě zatím nevím, jak to mám zpracovat tak, aby to čtenář pochopil správně.

Jestli bys chtěla podebatovat o příběhu, třeba bych Ti mohla i pomoci, můžeme si, zase jako tehdy, napsat. ;) Upřímně byla bych jedině ráda, ale záleží na Tobě, jestli o to budeš stát.


K názvům míst v mém příběhu. Vidíš, může znít i jako Lem. Lm má však znít jako Lom. Ono to v podstatě znamená – místo, kde se láme země -, takže by se to dalo přeložit i jako místo, které lemuje nebe. V podstatě to ničemu nevadí. Tedy alespoň doufám, že tomu tak lze rozumět. Pokud byste nad čímkoliv, co tu píši, pochybovali, budu ráda, když mě na to upozorníte. Předem Vám za to děkuji.
Je fajn, že se mi tedy daří vymýšlet taková jména, kde samohlásky zní, aniž by musely být samohlásky v tom jménu napsány. Kombinace mn a podobné vyvstaly z toho důvodu, že ten jazyk má být psán takovým honosným, vysokým starobylým písmem. Dobře se tak na sebe napojuje mn, tm, hm, a podobné. A když se právě trefíš, vyvstane z toho i pěkné jméno pro planetu. ;)

Po delší době mám zase chvíli čas, a tak se mohu podívat, co se děje zde na foru.

Tak by mě zajímalo, jak prožíváte svátky? ;) Má vánoční atmosféra nějaký vliv na Vaše psaní? Na moje zřejmě ano, neboť jsem se opět rozepsala, ale zase se vracím ke svému scifku. I když ne tak úplně k němu, jako spíš k jednomu příběhu, který bude důležitý pro rozběhnutí příběhu o Sedmi branách, a který se bude odehrávat na planetě, kterou jsem pojmenovala Magamna. Ten název jsem nemohla nepoužít, protože měl význam něco v tom smyslu magie má, viz mgm n. Zvláštní je, za jakých okolností se tyto dvě různé okolnosti sešly dohromady. Tedy název planety a význam. Detailně si to už nepamatuji, ale musím napsat, že se mi tenhle styl vytváření názvů pro města, a vůbec pro cokoliv na Magamně zalíbil natolik, že bude na tomto stylu založeno pojmenování pro cokoliv na této planetě ;) Jelikož jsou svátky, mám alespoň čas (relativně) popřemýšlet nad tím, jak bude moje nová planeta vlastně vypadat, jaká místa na ní vytvořím, a kam zavedu svoje hrdiny, respektive hrdinku, protože Magamna je vlastně prapůvodním domovem A´y, coby Vědomí všech paralelních i neparalelních vesmírů. Vím, že nezasvěceným toto moje tlachání nejspíš nic neřekne, ale musím se s Vámi podělit o svůj malý úspěch. Dnes večer se mi podařilo vymyslet další dva názvy pro místa na Magamně a tvořím dál. Tím prvním názvem je název Tamna, a tím druhým Lm. V řeči, kterou používají, spíše používali obyvatelé na Magamně, bude Tamna psána jako Tmn, protože to takto stačí, neboť ty samohlásky, které by měly být ve jménu použity, vyniknou, podle mě, samy. Tak bych se Vás chtěla zeptat, jak se Vám líbí názvy Tamna a Lm, spíše jak Vám to zní?