Tvorba

Chtěla bych se podělit o svoji rozepsanou, koneckonců téměř hotovou částí textu, kde popisuji ponor lodě pod vodní hladinu. Jsem zvědavá, co mi na to řeknete. Jdeme na to:

Sotva za sebou zanechali skleněný kopulovitý štít Města, naklonili loď na pravobok,
snesli se k poklidné vodní hladině, a motory určené ke kolmému klesání protestně zahučely
při aktivaci pětiprocentního zpětného tahu. Messenger se nad zčeřenou hladinou nadzvedl,
a připravoval se k zahájení nejdůležitější části přistání – k ponoření.
Vše muselo proběhnout přesně podle plánu, jak transformace obrněného obojživelníka
na dočasnou super-ponorku, tak samotný ponor. Nikdo totiž nedostal vojenskou hodnost jen proto,
aby se ponořoval a vynořoval ´kdykoliv se mu zachce´. Bez prokázaných znalostí o principech fungování ponorného ´stříbrňáka´ by ho do velitelského křesla stejně nepustili.
„Povolení k ponoru uděleno, pane,“ oznámil důstojník.
„Dobře. Otočte loď o sto osmdesát stupňů.“
Svérázný velitel otočil hlavu k důstojníkovi, pohodlněji se opřel rukou o opěradlo velitelského křesla, a pravou nohu oddálil, aby se zbavil nepříjemného mravenčení. Poručík během toho v databázi příkazů našel úkon k provedení otočného manévru, potvrdil ho, a Messenger se pozvolna otáčel zádí k základně. Sledovali, jak odbíhá pohled na poklidné moře, vojenský komplex obehnaný skleněným štítem, pobřeží Kontinentu, zvedající se skaliska v dáli s vyčnívající skleněnou kopulí,
jíž do Města pronikalo několik slunečních paprsků.
Vyjasňovalo se.

Messenger sklouzl pár metrů níž, a hravé vlnky jej jemně polechtaly po matně stříbrném plášti. Věnovaly mu několik doteků sametově načechraných, šumivých, napěněných hřbetů rozvířených ok, pár okamžiků blaha, než se smočil v chladných vodách moře u severního stanoviska základny.

Arendel: V tom případě počkej, až Awarštinu uvidíš "naživo". Myslím si, že se ti bude líbit i přesto, kolikrát se těžce vyslovuje, ale ani zas tak moc ne těžce. Uvedu jeden příklad pro lepší představu. Thessalon jsme tu už jistě rozebírali v Almoranštině. Awarové nepoužívají samohlásky => THSSL => HS. Výslovnost Thessalonu nechám na Tl. Ještě nadtím popřemýšlím, nicméně gramatický zápis vypadá hezky. No možná jí přiřadím takové dovětky samohlásek, aby ten jazyk nevypadal tak až moc jednoduše. Třeba když by měl zůstatkový kořek dvojhlásku LM => Lm´a - půjde o takové to dozvučující a. Teď mě tohle napadlo, což by se možná dalo i použít. Rozkrájet slova, převážně přejatá z almoranštiny + nějaké ty vlastní výrazy, ořezat je od samohlásek, určit kořen a vyslovovat je jako první a počáteční písmeno. Co myslíš? Třeba takový Acheron by zněl hezky, pokud bych se o výslovnost opírala v plném zápisu slova, pak => CHRN => H, a výslovnost by byla [a´n].

Co se národů týče, mám to podobně. Dvě hlavní rasy bojují mezi sebou. Jsou nejvyspělejší ve vesmíru.No, oni jsou vlastně ty rasy čtyři: Almorané, Awarové, Targijci, Taverňané a Wiňoňané, takže jich je nakonec pět. Za Almorany a Awary jsou ve vyspělosti ostatní tři rasy. Lidé jsou pro ně podřadní.

Arendel: Když to takhle říkáš, začínám být mnohem zvědavější na to tvoje, a pokud si během učení na zkoušku najdu čas, hodím sem nějaká slova v Almoranštině a v Awarštině. Ještě podotknu, že znát znaky na klávesnici ještě neznamená umět ovládat počítač. Pravdivá hláška z SG-1. Z mého oblíbeného dílu Časová smyčka. Pardon za odbočku, nemohla jsem si to odpustit, holt jsem SG-maniak No, teď se ti možná moje písmo líbí, ale až ho sem postnu ve slovech bez výkladu, a budu čekat na vaše reakce k přeložení do latinky, už se ti tak líbit nebude. Zvlášť Awarština. Ta je stejně zrádná jako ti, kdo ji používají. Nemá souhlásky a znaky převrací, jak se jim zlíbí, i když jsou malá pravidla, jak symboly na sebe navazovat. Almoranština to má podobné, ovšem už je praktičtější v tom, že disponuje samohláskami, vlastní flexibilitou, a ojedinělou slvoskladbou. Mám vzato, že tyhle jazyky jsou nejpovedenější ze všech jazyků, které jsem kdy tvořila.

To je pak dobrý důvod. Ono není moc dobré zasypávat čtenáře přebytečným množstvím neznámých znaků, když proto nemáš důvod. Já zase mám pro své písmo vysvětlení, proč se zdá být na první pohled tak skromné. Almorané a jim podobné povznesené bytosti byli nazývány Předky. Někteří věří, že jednoduchost Almoranského písma nese v sobě poselství, které se jim podaří jednoho dne rozluštit. Jako první se to podařilo Wiňoňanům, rase zdánlivě podobná Asgardům, ovšem její příslušníci jsou o něco drobnější, mají hnědou, na místech až strupovitou kůži, i když jejich vzhled mohu ještě domyslet. Možná bych Vás později poprosila o nějaké rady. Ale zpět k tomu písmu. Dalším důvodem je, že sloužilo jako uchovatel informací. Almorané sice uměli telepatii, ale měli i tendence své myšlenky zachytit a poslat je do nižších úrovní. Proto vyvinuli jednoduché písmo.

Takže, když už jsme se zase dostali k těm jazykům , přispěju svojí troškou do mlýna. Seznamte se:


Modře Almoranština, hnědě Awarština.

Arendel: Není cca 200 znaků trošku moc? Přeci jen... Moje Almoranština používá 33 znaků, Awarština jich má něco kolem deseti, protože nepoužívá samohlásky podobně jako Egyptština. Z obou verzí zdánlivě podobného písma vycházejí hodně odlišná psaná slova. Dnes už sice nemám čas na to, abych se svými znaky stvořila nějaká slova jako jsem vytvořila tuto srovnávací tabulku, nicméně v budoucnu budou, popřípadně pokud bude zájem, objasním slovoskladbu jednotlivých jazyků.

Prosím o upřímné komentáře k mým jazykům. Budu vděčná i za nelítostnou kritiku, ale i za potěšující příjemné komentáře, které mi udělají radost a navnadí mě k další tvorbě. Díky.

Arendel: Mě to rozhodně vadit nebude. Náhodou, už se docela těším. Při té příležitosti bychom zde mohli odprezentovat námi vytvořená písma, a vytvořit v topicu jakousi galerii písem používaných v našich příbězích, aby nám to někdo jiný nemohl vzít. Říkám si, že se v sobotu pustím do tvorby názorné ukázky almoranského písma, a v neděli bych výslednou fotku (skenner bohužel nemám) vystavila sem do fora. Teď mě napadla druhá varianta mého písma, které by mohli používat Awarové, což je národ podobný Almoranům. On to vlastně není národ, ale něco jako povznesené bytosti, které dokážou lidi manipulovat tím, že jim vstoupí do mysli. S Awary se setkáme v pátém příběhu mojí série Dimenze. Bude to krásná ukázka toho, že se kolikrát nevyplatí zasahovat do věcí jiných osob, ale když jde o záchranu vlastního člověka, je třeba podstoupit i zkoušku ohněm. Podle tohoto stručného obsahu je pojmenován i pátý díl: Přemožitel mysli.

Musím se přiznat, že kolikrát mě napadnou neskutečné náměty příběhů v té době, kdybych je rozhodně nečekala, nebo když mi není dobře a nemám náladu něco vytvářet. To samé se mi přihodilo i u jiného dílu. No, ale faktem je, že mít vymyšlenou kostru příběhu a příběh napsaný sám o sobě, je docela rozdíl. Takže zpátky do reality, učit se, učit se, a pak se pustit do psaní jako do zasloužené odměny.

Yeyra: Moc se ti povedl.

Arendel: Pamatuješ si na díl, kdy SGC navštívili planetu, kde si O´Neill vyzkoušel nervově dálkově řízenou loď? IF 404 pracuje na víceméně podobném principu. Zatím vlastní Velitelství, ještě nevím, jak ho nazvu, poněvadž jde o jiné velitelství než velitelství super-spirály. Nicméně musím podotknout, že se mi konečně v hlavě rozsvítila Země, ve které bude moje postkatastrofické Město usídleno. Došlo mi to, když jsem psala, že je Tavern umístěný na opačném konci Kontinentu. Kontinent Evropa + Asie. Je vsazen do moře. Nejspíš to bude Japonsko. Vysvětlilo by to ten technologický rozmach. No ještě si o tom budu muset něco naštudovat.

Yeyra: Orkové. To by nebylo tak těžké. Co něco jako nutrie? Velká pravěká morčata? Nebo ne pravěká, ale zapasovaná na míru do tvého příběhu? Waraci, ehm, nejspíš jsem nějak pozadu. Mohla bys mi je trošičku blížeji popsat? Děkuju.

Arendel: Už se těším.
Momentálně pracuju na vizuální podobě IF 404, stíhacího perfektně vybaveného dravce. Pak sem možná hodím obrázek.

Arendel: Naco měnit takový povedený jazyk? Nebo ho předávat jiné rase? Takové písmo se vyvinulo myslím, že i dříve, než v desátém století. Říkalas, že ho chceš použít pro Gaiinu řeč. Celkově je mi ten jazyk sympatický, tedy onen text na obrázku, až na to L ve třetím řádku odshora.

Jinak jsem teď objevila takovou soutěž u nakladatelství Fragment

Yeyra: Přesně teď mám napsaných 1909 slov své povídky. Myslím si, že přihlášením do oné soutěže by utrpěla nejen mnou stylizovaná forma, ale i její kouzlo, a nebylo by to ono. Baví mě mít víc rozepsaných pasáží na jednou. Alespoň mohu přeskakovat podle toho, jakou mám zrovna náladu. S tímhle zjištěním má účast nejspíš v soutěži končí.

Ilya: Co se mé Almoranštiny týče, v příběhu bude jeho výskyt docela podstatný, neboť právě na historii a na podobných věcech stavím svůj děj. Postupem času se ho naučí ovládat i Samuel, který je jednak lingvista, a druhak proto-paleolontolog, takže vše co se mytologie a legend týče, má v malíčku. To je na tom právě to nejtěžší. Uvědomit si, jak napsat almoranský text na onom obelisku, který hraje významnou roli v prvním příběhu.
Moje alfabeta má dva druhy symbolů. Klasické písmena + číslice a používá samostatně písmena, tuším teď nějakých 22 symbolů. Číslicemi jsem posela kruhy super-spirály, neb je to vhodný prostředek, jak vyjádřit přibližnou vzdálenost ve světelných rocích, i když se tato jednotka v literatuře moc neobjevuje, ale třeba to vyjde.
Nejlepší bylo, jak jsem včera přepočítávala adresu super-spirály ze Země na Thessalon, planetu vzdálenou pouhých 80 světelných let od Země, přičemž přepočteně na kilometry to vychází na 756,80 x 10 na patnáctou, což je pro mě nepředstavitelná dálka, když si uvědomíš, že jim tak krátká cesta zabere jen několik sekund, pokud použijí super-spirálové prstence jako prostředek k votvoření stabilní červí díry.

Tracey: Také jsem si nejdříve říkala, že bych použila latinu, ale s příměsí řečtiny. Nevím, jak moc si jsou tyhle jazyky odlišné, ale jisté rozdíly v nich jsou. Nakonec jsem od toho upustila. Bude zajímavé sledovat, jak si Samuel poradí s překladem almoranského obelisku. Bude překládat jazyk, který viděl jen jedenkrát na monitoru vesmírné lodi nazvané Skarabeus, která vypadá jako obří skleněná velryba, na níž jsou skleněné moduly ve tvarech poloobdélníků, navíc má pro vyrovnání svého těžiště i řekněme takové obří ploutve jako by šlo o opravdovou velrybu ze skla plující vesmírem.

Arendel: Pokud chceš, postni sem ještě nějaké ukázky onoho rodového jazyka. Můžeme to tady zkusit i zhodnotit a pomoct ti s tím. Jednoduchá pravidla se dají vždycky zkomplikovat, ale nesmí to být moc zkomplikované. Řeknu ti, že almoranština je sama o sobě pro almorany jednoduchým jazykem, neboť většina almoranů jsou vyšší bytosti a ovládají telepatii, takže ono písmo spíše slouží jako prostředek k uchování informací. Pokud by se někdo pokoušel rozluštit jejich písmo, musí rozluštit hádanku a sestavit ji. To měli Almorané také v oblibě. To je další důvod, proč si své písmo oblíbili. Znaky alfabety jsou nenáročné na zapamatování. Ovšem ta jejich tendence vypouštění hlásek podobně jako v Egyptšině je, no...
Mám takový dojem, že jsem tu pár slov již prezentovala. Nicméně si to znovu neodpustím, a pochlubím se tu pružností almoranštiny. O planetách, o kterých jsem tu mluvila, vím, že se jinak řeknou v klasické řeči a jinak almoransky. V klasické řeči například název souhvězdí, ve kterém se planeta s měsíci nachází: Eri. Almoransky jde o planetu, která má dva názvy. Jeden fonetický jako Eda, což vzniklo vypuštěním hlásek z toho důvodu, aby byl text příjemný pro čtení. Druhým jménem pro tuto planetu může být název Erida, používaný především v mluvené formě, i když jak jsem řekla. Je tu tendence zkracovat, takže almorané nakonec používají jen ono Eri. Druhým zajímavým zkráceným názvem je název pro planetu Thessalon. Almoransky se zkracuje pouze na samostatnou sadu čtyř hlásek: Thl´n. Zvláštní je, že to při vyslovení nezní ani tak strašně, řekla bych, že je to jen nezvyklé.

Arendel: To je pochopitelné. Mám vlastní důvody, proč je almoranské písmo tak složité, proč se zkracuje. Písmo samo o sobě dokáže svým zkracováváním vytvořit esteticky vzhledné texty příjemné na pohled, naopak pro ty, kdo písmo nezná, je nepřehledné, což je jeho výhoda. Jde o písmo Předků, kteří, což si dovolím prozradit už teď, postavili super-spirály a rozsely různě ve vesmíru. Právě i jednak proto bylo třeba vytvořit dobře zapamatovatelné znaky, které by sloužily účelům zadávání adresy a popisům na obeliscích. Samotná alfabeta je jednoduchá, čáry a obloučky, slova jsou těžší. Takovou specialitkou je pak název planety Acheron almoransky Cro, které vypadá |X||X|, ovšem čáry na X jsou zaoblené a spojené až k |. Možná ještě zkusím vymyslet nějaká gramatická pravidla, aby se vědělo, které samohlásky nebo souhlásky podle něčeho vyškrtávat. Uvidím.

Arendel: Pamatuješ, jak jsem tu prezentovala svůj doslovný překlad slova Almoran? Jeho význam by se dal zdlouhavě vylíčit na dva řádky. Můj jazyk je celkem složitý. Jeho písmo vůbec nepřipomíná ani latinku, ani azbuku. První varianty mého písma vycházely z Féničtiny a myslím, že to byla i Hebrejština, zvláštní kombinace, musím přiznat. A jednou jsem měla chuť vymyslet pořádné písmo, s kterým se bude dát dobře pracovat. Říkám si, že až se mi povede sestavit almoranské texty, tak jak bych chtěla, tak ti sem hodím ukázku. Můžeš to brát jako malou inspiraci. Celková alfabeta má 33 symbolů. Doslova jde o symboly, které se vyvinuly v písmo v nedaleké galaxii (cca 80 světelných let od Země)Ona galaxie byla kdysi domovinou oněch Almoranů, vyšších bytostí, které se prostě jednoho dne zbalily a odešly a nikdo neví kam. Zbyly po nich jen nápisy na freskách, obeliscích rozestavěných po různých planetách i jinde ve vesmíru.
Jednou se mi stalo něco podobného - viz tvá věta. Prostě mě jen tak napadla. Zkusím se na ni podívat a tady je: Ervus pictarus et linea, což znamená: Duše kráčí řekou osudu. Myšleno obecně, na všechny.