Tvorba

Yeyra: To je hezká myšlenka, to se mi líbí.
Teď jsem pátrala v jednom ze svých sešitů, abych Ti odpověděla. Název ká pochází ze Sumerštiny a znamená brána. Vzpomněla jsem si dokonce na příběh, který jsem nikdy nenapsala, ale mám ho v hlavě a pojednává o vzniku spirál – bran či ká.
V podstatě šlo o to, že se jeden z Almoranů, v jednom z příběhů, zamiluje do dívky z rasy lidí. Lidé žijí v oáze v poušti, je to spíš taková stepní než zelená oáza, a jednoho dne se prostě rozhodnou, že spolu opustí planetu a vydají se pryč, někam daleko. Ten Almoran se jmenoval Azkak, což znamená pán bran, významově i stvořitel. A na tom jméně je vidět, jak krásně se podařil skloubit s názvem pro spirály Az – ka – k, viz ono ka, protože s dlouhým a -> Azkák, by to znělo divně.

Tarata: Výborně.

Já bych taky něco psala, čmárala, ale mám teď starosti s webem. Je tam nějaký sek, všechny položky menu najednou obsahují text z úvodní stránky. Celé jsem to odinstalovala a nainstalovala jsem zálohu ze včerejška, zjevně to nestačilo, takže zkusím pozdější datum. Ale udělám to až zítra. Dnes si už akorát půjdu lehnout.

Yeyra: Páni, tady se někdo vážně nenudí Parádní výtvory.
Abych pravdu řekla, taky bych nerada někde v noci potkala waraka.
Musím přiznat, že strom se Ti vážně povedl. Akorát je trošku úsměvné na tom to, že stejné jméno, tedy ká, dostaly brány v mém příběhu. Což ale vůbec, ale vůbec nevadí. Ale je zajímavé pozorovat, jak jiné věci v jiných příbězích mají stejné názvy. Zajímalo by mě, v čem dalším se ještě shodneme.

Yeyra: To mě taky. Taky ráda pročítám encyklopedie, dokonce jsem se kvůli svému příběhu naučila několik slovíček ze Sumerštiny. Fascinující je pozorovat pak reakce těch, kterým o tom říkám. Docela jsou tím až ohromeni. Například když jsem vymýšlela název pro jedno asi Almoranské plavidlo, nazvala jsem jej Guffa, což v Sumeru označovalo plavidla. Oni Sumerové měli mnoho názvů pro lodě.
S těmi odkazy to dělám také. A někdy se mi podaří vymyslet myšlenku, v níž se odkaz vyjeví až z kontextu. Také odvozuji z věcí, spíš ze skutečných událostí a upravuji si to. Originálnosti s mírou

No doufám, že to dopíšu, i když spoustu času mi teď bere ten můj Schůzkomat. Každopádně budu mít minimálně deset let co dělat

Tracey: V tom případě za takové malé nakopnutí děkuju. Jednu myšlenku jsem v hlavě už měla, nicméně jsem nevěděla, jak ji do příběhu zapojit, a až se Ilja s Tracey zmínily o tom, že by Samuel mohl něco mít, co Tartarus nemá, bum. Těch pár myšlenek se spojilo a vznikl ohromný nápad. Jo ony nám leckdy dokážou víc napovědět zcela nesouvisející věci, a to je na tom asi to nejlepší.

S tímhle Ti asi neporadím, protože jak jsem napsala, odvozuji spíše z událostí a zvířectvo zatím nijak neřeším.

Tracey:To zní jako výzva! Kdo se hlásí dobrovolně?

Ach jo, nevíte proč si tak komplikuju zadávání adresy spirál? Nejenže se nespokojím jen s tím, abych to vyvodila z jednoduchého obvodu kružnice. Komplikuju si to tím, že vymýšlím složitý zadávací proces, který je založený na rotujících rovinách (současně mi tak rotují osy x, y a z), a teď jsem si vymyslela, že budu pracovat s rovinami, takže jsem namísto obvodu použila vzorec pro obsah.

Zpráva byla aktualizována 30.1.2013 (12:35)

Yeyra: Já se teď celé dny zabývám taky vzhledem svého webu, a asi si budu muset kompletně vytvořit šablonu na Joomla sama. To si budu připadat, jako v tom obrázku, který tu postovala Tracey v příspěvku 1313.
K těm plodům a květům. Já se vždycky odvíjím od okolí, v němž se bude, v našem příkladu strom, nacházet, což je ale asi jasné. Jestli tam třeba svítí hodně slunce, můžou být plody i květy zbarveny do žluta, do oranžova, ale zase záleží na zeměpisných podmínkách, na nadmořské výšce a podobně. Osobně jsem moc zvědavá na to, jak si s tím poradíš.
Šest postav je docela hodně.
Já osobně jsem takový dokument neviděla. Možná by tomu přispěla procházka v zoo

Tracey: Teď jsi mě přivedla na nápad i Ty.

Pání! Díky Ilje a Tracey, se mi teď světy v mém příběhu rozrostly natolik, že nevím, jestli to v životě dopíšu, a myslím si, že bych tím námětem mohla dosáhnout i to, že v čtenáři vyvolám onen úžasný pocit. Děkuju za radu.

Zpráva byla aktualizována 29.1.2013 (19:06)

Ilya: Víš, žes mi nasadila brouka do hlavy? Ještě o tom popřemýšlím.

Abych odpověděla na Tvůj dotaz, vrátím se ke spirálám (almoransky -převzato ze sumerštiny - ká), což jsou zařízení, které umožňují cestovat vesmírem, sestávají z osmi prstenců ve tvaru C a tyto jednotlivé prstence visí nad sebou, a když se zadává adresa někam, tak většinou ob jeden prstenec protisměrně rotují.
V podstatě jde o to, že se mezi těmito spirálami vyskytují brány, což jsou také spirály, ale pro Almorany mají vcelku posvátný význam, neboť s pomocí těchto bran může i kupříkladu onen Almoran zrestartovat všechny paralelní světy, čiže i jejich Vědomí.

Prvně jsem chtěla poznamenat, že nevím, nebo, že si to nepamatuji, ale vnukla jsi mi zajímavou myšlenku, že by se po onom restartu paralelních světů ujal moci.

I když budu tento příběh ještě předělávat a to asi kompletně, děkuji Ti za inspiraci.

Elóren: Super! Gratuluji.

Pár dní se tady neukážu a taková debata

Tracey: Abych pravdu řekla, můj příběh si jakoby sám doslova říká o změny. Nedávno jsem totiž zjistila, že mi jistá scéna do příběhu moc nesedí nebo se do něj nehodí. Vlastně nevím, jak to mám přesně popsat, ale od doby, co tato scéna existuje, příběh sám vyloženě skuhrá o to, abych jej předělala.
Když už o tom píšu v takhle obecné rovině, moc si z toho asi nevezmete, zkusím se o tom trochu rozepsat. Takže, o co v té scéně jde?


Moji hrdinové, Tess, Samuel a Kea (muž ) jsou zajati a přivlečeni před Tartara, vládce podsvětí. Tartarus vystupuje v příběhu jako bytost s nadpřirozenými schopnostmi se schopností opakovaně se povznášet do vyšších sfér bytí. Je Almoran, to je můj název pro tyto bytosti.
No a problém tkví v tom, že se tento Almoran rozhodl převtělit se do Samuela, který se snažil přeložit jistý nápis na obelisku na jisté planetě jménem Ab. A kdyby Samuel nápis přeložil, mohli by vytvořit erární synapsi, což si představte něco jako neopakující se časovou smyčku – vrátíte se do minulosti, která už nelze změnit, jinými slovy tento zásah do kontinua nahradí ty paralelní vesmíry, které vznikly bezprostředně po rozhodnutí vytvořit tuto erární synapsi.
Otázkou zůstává, proč se vládce Tartarus rozhodl čekat tak dlouho na příchod mých hrdinů, aby se převtělil právě do Samuela, když tyto bytosti disponují genetickou pamětí a svévolně mohou přejímat informace uložené v kontinuu (funguje to podobně jako telepatie, ale na daleko vyspělejší úrovni).
Pro ty, co nejsou tak hrr do astrofyziky – kontinuum – zjednodušeně to můžete brát jako vesmír, i když nevím, jestli zrovna tato definice tomu odpovídá, ale budiž. Řekněme, že jsem už tak zběhlá, že to jednodušeji vysvětlit nedokážu

Tak a teď jsem se v tom ztratila i já.

Takže, moje otázka zní: Proč by se měl Tartarus převtělit do Samuela, když si dávno nápis na obelisku mohl přeložit sám?

Vlastně ani pořádně nevím, co s touhle scénou mám dělat, přitom bych ji tak potřebovala dořešit, vlastně se bez ní nemohu posunout dál.

Co si o tom myslíte?

Yeyra: Ty konečné úpravy jsem absolvovala už tolikrát, až vedly k nekonečnosti
Spíš jde o to, že jsem vlastně nikdy nebyla spokojená s tím, co jsem napsala. Mám pocit, že se na tom do jisté míry podílí i to, že všechno musím mít vyřešené do posledního detailu, že si příběh sama kritizuji, že hledám chyby, že se zasekávám, když píšu, přitom že hledám nejideálnější slova, kterými bych vyjádřila myšlenku s emocemi a současně se snažím, aby čtenáře zaplavil ten fascinující pocit. I s mojí gramatikou to jde v poslední době od desíti k pěti. Možná si to jen namlouvám, protože píšu jen příležitostně.

Diarsie: Mě dělají problémy zase výše vyjmenované věci.

Tož a mě by zajímalo, jak jste pokročili s tvorbou od posledních příspěvků?

Zpráva byla aktualizována 26.1.2013 (11:49)

Tracey: Jestli Tě to uklidní, já si tak taky někdy připadám

Tarata: Já si taky píšu scény, které jsou mimo kontext i poznámky, které mi přijdou geniální. Nicméně to, jestli ty nápady jsou opravdu geniální, musí posoudit čtenáři, a když Ti řeknou, že je to geniální, je to geniální
Ale zase pozor na přemíru geniálních nápadů v příběhu. Ono je fajn, když je příběh originální, ale neměl by inklinovat k extrémům.

Pokud bys chtěla odezvu, můžeš mi něco kratšího poslat. Ráda si to přečtu, když budu mít čas.