Tak tedy dobře, pochlubím se
ale předem se omlouvám za délku
Takže v mém světě mají velkou váhu legendy a tradice, kdo je zpochybní, je okamžitě uržen v nemilost společnosti.
Podle legendy byla nejdřív bezbarvá nicota. Pak se ale objevily dva záblesky a jakmile pohasly, v nicotě se vznášely dva kulovité útvary. Jeden byl bílý jak sníh a druhý černý jak noc. Jejich hladký povrch praskl, objevilo se listí, větve a kořeny. Zanedlouho v nicotě rostly dva stromy, které se pořád zvětšovaly. Měly vlastní mysl a nezměrnou moc. Začaly přetvářet nicotu k obrazu svému. Stvořily živly, zem, hory, kopce, ledovce, moře a řeky, jezery, údolí a strže. Jejich kořeny prostupovaly celou nově vzniklou zemí, dávali jí tvar a pevnost. tam, kam sahaly, sahala i pevnina. Zbytek zalil tyrkysově modrý oceán a azurově modré moře. Jejich mocné větvě podepíraly oblohu. Stvořily hvězdy na nebi a celý svět naplnily svou živoucí energií - magií. Pak stvořily rostliny a zvěř. Ale pak stromy zmohla únava a tak si stvořili pomocníky, kteří jim měli pomáhat s péčí o nově vzniklý svět - bohy - nesmrtelné bytosti s ohromnou mocí. Pak ještě stromy stvořily duchy přírody, krajiny, živlů a energie, kteří byli živoucími strážci světa. A ještě stvořily ostatní rasy, které měly svět obývat - elfy, anděly, draky, kentaury, dryády, najády, mořský lid, lidi, trpaslíky a mnoho dalších.
Stromy cítily, jak jejich únava rostla. Už nebyly schopny používat svou tvořící energii a tak vylíčily své poselství bohům a přesvědčily se, že jejich přání bude vyslyšeno. Pak upadli do stavu podobnému spánku. Zpomalili svůj růst a život. Pro ně chvíle, trvala pro ostatní rasy jako tisíce cyklů( přibližně rok, doba, kdy se na stromu vystřídá nové listí). (V tomto světě se toho hodně odvíjí právě od stromů)
Moc a správa tedy připadla bohům. Ti se dlouhé věky strarali poctivě a svědomitě o chod světa, vládli ze své pevnosti na nebesích. Když to bylo potřeba, scházeli na zem a pomáhali. Jak to ale chodí, s velkou mocí a zodpovědností roste i chtíč. Chtěli být mocnější, aby dokázali ještě víc, pak by mohli vytvořit svět naprosto dokaný, bez jediné křivdy. Tato myšlenka jim zetemnila úsudek. S nápadem přišel hlavní a nejvyšší sluneční bůh. Vyložil svůj plán ostatním bohům. Jediná, kdo se o tom nedověděla, byla bohyně moudrosti a měsíce, bohyně Yuna, manželka slunečního boha. Momentálně se nacházela na povrchu a pomáhala potřebným. Bohové se přesunuli na zem a společnými silami se jim podařilo vyvolat prvotního démona - Chtěli ovládnout a vstřebat jeho nezměrnou moc. Ale dokonce ani jejich společné síly ho neudržely. Možná jim chyběla jedna jediná bohyně, která se obřadu neúčastnila, Yuna. Kruh byl prolomen a démon volný. Ještě než bohové stačili pochopit, co se stalo, démon hrstku z nich usmrtil, protože byl nesmrtelný a ten dokáže porazit nesmrtelné. Bohové se zděsili a prchli na nebesa. Tam už čekala zmatená Yuna. Když se vše dozvěděla, podívala se na zem, kde démon ničil všechno živé a krásné, co stvořili. Přinutila svého manžela, aby se démonovi postavil. Nakonec ji poslechl a vydal se do boje. Nalákal ho na most, který spojoval zemi a nebesa, a most zničil. Oba spadli, a zemřeli. Na tom místě vznikla bezedná propast, z které je občas stále slyšet ozvěna jejich souboje.
Most byl zničen a bohové byli uvězněni na nebesích. Už nemohli zasahovat do dění na zemi.
démon byl zničen, ale prvotní sémě zla už bylo zakořeněno hluboko. Zrodilo se mnoho nižších démonů, i když slabých a vyděšených.
Poté nastal věk dračích králů, kteří zaujali místo bohů. Dlouhé cykly udržovali vládu, rozpolcená zem však bojovala mezi sebou a příměří bylo velmi křehké.
Ta největší tragédie však měla ještě přijít. A spůsobila ji stejná touha po moci. Jeden neznámý, bezvýznamný čaroděj, všemi přehlížený a opovrhovaný, udělal něco nemyslitelného. Pokusil se ovládnout energii jednoho ze stromů. To zapříčinilo sled nepředvídatelných událostí - Energie stromu ho učinila nesmrtelným ale taky mu znetvořila obličej a tělo. Ale tento zásah měl horší následek. Se stromem se stalo něco podivného. Jeho životní energie byla poškozena, znetvořena a přeměna. Stal se zlým. Zešílel. Jeho životodárná energie se změnila na ničivou. Zničil krajinu, znetvořil obyvatele do podoby přízraků, démunů a monster. Jeho temná energie přilákala zvědavé démony, kteří se doposud ukrývali.
Druhý strom vytvářel ochrannou energii na svojí části kontinentu, proto se všichni přesunuli sem. I jeho nezměrná moc ale postupně začínala slábnout, proti svému protějšku byl bezbranný. Tehdejší zbabělý lidský panovník přikázal svým lidem, aby se všichni bojovníci i kouzelníci vydali strom zničit. Avšak nikdo se nevrátil. Jeho šílenství zašlo až tak daleko, že když už nebylo koho posílat, vydal příkaz, že každé dítě, které prošlo výcvikem čaroděje nebo bojovníka má povinnost se vydat zničit temné srdce stromu. Jakýmsi zázrakem se to jednomu mladému akolytovi podařilo. se svými dvěma přáteli zničil jádro. A strom zemřel. Jeho ochably a magie se vytratila. Celá západní část kontinentu se rozpadla a oddělila na malé ostrovy, protože už nebyly kořeny, které by zem držely pohromadě. Tyto místa jsou od té doby nazývána ztracený svět.
Draci se vzdali vlády a o moc bojovaly národy mezi sebou. Těchto bojů později využil vojevůdce Phobos, který shromáždil nespokojené, zavržené a zrazené a rozpoutal válku rodů. Největší válku v historii. Zbylé rasy se spojily a podpořily síly dobra, které představovali andělé. Nakonec se jim podařilo vyhrát. Andělé byli ale téměř vyhlazeni, a odebrali se na nebeské pohoří, odříznutí od světa. Vítězství bylo hořké. Phobos byl poražen a uvězněn spolu s dalšími vůdci. V tuto chvíli nastupuje mladá královna Marion, která má polobožský původ. Nastoluje vládu šestnácti králů a královen(číslo ještě není dořešené) a stává se nejvyšší královnou. Rozděluje zemi na šestnáct krajů, každý připadá jedné z významných ras. Je založeno hlavní město Lúmenn-Celesti(světlo hvězd) a ustanoven velký mír. Po několika cyklech se vydává na mírovou výpravu na moře, její lod' ale ztroskotává a ona umírá.
Od té doby uplynulo mnoho času. Nyní vládne nástupnice Královny Marion královna Elisa s neznámým původem, která je však příliš mladá a slabá. Dochází k podivným útokům a úmrtím po celé zemi a šeptá se, že Phobos je opět na svobodě. Strom Života, někdy nazíván jen Strom, nebo Malé Světlo, schřadne a nikdo neví proč.
jaj! omlouvám se za tu hrůzu, nechal jsem se unést. A stejně jsem to ještě osekal o mnoho podstatných informací