Tvorba - Texty

Arambegil zlatá dračice Shanx
fantasy, hudba, tanec, WoW
je toho málo, ztrácím glanc,
v zájmech je pouze pět slov.

Ještě, že kreslení je tam,
obrázek dělala Forestia,
jenom z profilu ho znám,
dost dobře jej nakreslila.

Celkem devatenáct textů,
poslední dva roky starý,
však i když se možná pletu,
co by za ně mnozí dali!

Obrázků je třicet jedna,
pokud by v rámech byly,
je jich plná velká bedna,
a to už je pohled milý.

Zde naštěstí ještě není,
přervaný její tvorby tok,
je snad pouze přerušený,
zatím na téměř celý rok.

Prostě celkem padesát děl,
snad jen došla inspirace –
a smím-li, přát bych si chtěl
vidět Tě zase, zde na place.

Nejsi přec z těch, co se bojí,
do práce se dáti zase,
jít na trh s kůží svojí,
možná záleží na čase.

Asi se Ti ho nedostává,
máš jistě jiné úkoly,
to bude příčina pravá,
snad Tě to moc nebolí.

Píše hlavně poesii,
ta první se jmenuje „sen,“
jak řekla by hravě: „žiji,“
když po snu přijde zase den.

„Stesk“ je již méně veselý,
je z něj cítit odloučení,
hravé tóny pryč se poděly,
čtení tak zábavné není.

„Balada“ to už je drama,
kde z ran v těle prýští krev,
snad to nezažila sama,
v závěru zní pomsty řev.

Oslovila mne velice,
neb je v ní síla veliká,
zamilovaná dračice,
Drakužel se mě netýká.

Přichází „ztráta domova,“
snad v díle jejím pouze,
v naději je tam znova,
část báseň, zbytek v próze.

Nakresleného má více,
obrázky mi neřeknou nic,
jen jednu věc a to sice,
těch barevných má mnohem víc.

Asi jí musí lépe jít,
zřejmě se jí více líbí,
veliký má pro barvy cit
a nedělá žádné chyby.

Přeji Ti, ať se rozjedeš,
opět se Ti dobře tvoří,
má to být hned? Ale kdež,
vím přece, že nehoří.