Tvorba - Texty

Z dlouhých a nekonečných poutí
se vrátila dračice
a na svého milého
těšila se velice.

Hodně se však odehrálo,
mnoho draků se své země vzdalo,
odletěli za sluncem...

Dračici slzy tečou
nohy se jí sotva vlečou
zarmoucená v bouři pláče,
bezmocná jak malé dráče.

Na nebi se ještě blýská
a drak po rodné zemi si stýská,
a co rmoutí jej nejvíce
jsou slzy jeho dračice,
která v dáli na veliké skále
po něm stýská si neustále.

Najednou na Slunci silueta dračí-
Je to on? Či jiný? Počkat stačí...
Je konec žalostné a smutné éry,
drak vrátil se - z cizí sféry....