Tvorba - Texty

Pavučiny ze slz protkávané smutkem,
Rudou krví potřísněné,
Visí na stéblu lásky na svahu prudkém.
Teď někdo pláče,ač oči má němé.
Pláče smutek,jež se spojuje v nitě,
Nitky bolesti a žalu,
Z dálky už poznáš-je to ještě dítě,
Kdo podléhá smutku a jeho kalu.
Horký závan větru dává jí sílu,
Však je jí málo na velký žal,
Avšak s pramínkem naděje nese i víru,
Vzpomeň si,kdyby se tě rozum ptal.
Když padne soumrak na hladinu lesklou,
Prosí nás o kvítek černého světla,
Až vlci zavyjí svou píseň tesknou,
Snad poprosí temnotu,aby už kvetla.
Dívka vzhlédne k vodě,vidí temnotu černou,
Jak podává jí svůj soumračný květ,
Teď právo se stává jí stráží věrnou,
Vždyť každý má možnost vidět svůj svět...