Kousek historie

Komentář autora
Tohle je básnička pro vás všechny dráčky (a jiné bytůstky rovněž), co jsem vás kdy poznala, a hlavně pro ty z vás, co jste byli v Praze na sletu, bylo to úžasný, doufám, že brzy hodíme repete… mám vás všechny moc ráda (hlavně vás sestřičky, dík, že jste mě tam dotáhly ;) )
Doufám, že se bude líbit, a že potěší, třeba v tom taky najdete kousek vlastního osudu :p
žánr: Poezie | přidáno: 2.3.2007 (11:27) | oblíbené 0

Chtěla bych vám vyprávět,
Jak se pro mě změnil svět,
Už je to vlastně spousta let,
Možná sedm, možná pět….

Ani nevím proč a jak,
Se ve mně začal budit drak,
Často pak tekly slzy po líci,
Pro nešťastnou dračici…

Pro dračici jež trápila se,
Toužila po vlastní rase,
Chtěla letět za draky,
Prohánět se oblaky….

Smůla její, smůla má,
Že v těle mém přebývá,
Stejně jak já, i ona tuší,
Je víc takových smutných duší…

Tak hledat jsme je začaly,
Na neúspěchy nedaly,
A pak nakonec přišel den,
Kdy se nám oběma splnil sen…

Teď už ona - tedy já,
Se necítím tak samotná,
A těšíme se obě zas,
Na další velký dračí sraz…

Komentáře


reagovat Elvien - 2008-08-26 11:24:35
Rými jsou moc pěkný, i když verše místy trošku drhnou. Ale jinak moc pěkně vyjádřeno


reagovat Drakobíjcobijec - 2007-03-02 12:32:07
To je krásný... moc krásný... mému osudu to tolik podobno sice není, ale líbí se mi to... má to strašně šťastnej konec... a ty rýmy... moc krásný



Souhlas s poskytnutím osobních údajů
design © Olven