Literární výměna - Pro Dra
„Jsem kadetka Dra čičidračice z drakózní univerzity vesmírných letů a výletů!“ Zahlásila sebejistě a zasalutovala přední packou.
Kocour, Kryton a především Rimmer byli zticha.
„No, myslím že tím se všechno vysvětluje“ dodal jízlivě Lister
Rimmer se zatvářil jako pitomec: „Musím naprosto nesouhlasit, co když nás, tohle... to...“
„Jsem kadetka Dra čičidračice z drakózní univerzity vesmírných letů a výletů!!“ Ohlásila se čičdračice znovu bez náznaku změny v hlase.
„Musím prohlásit pánové, že tento tvor...“ začal Kryton, když v tom: „Jsem kadetka Dra čiči...“
„SKLAPNI!“
Čičidračice se stáhla a oči se jí zaleskly.
„...Že tato čičidračice „ navázal Kryton „měla již minimálně třicetšest možností nás napadnout a z nich by třicet jedna končila tím, že by ani Rimmer nestačil utéct.“
„Má pravdu“ ozval se Holly z monitoru.
…
„Proč se na mě všichni tak koukáte?“ Ozvala se uraženě Dra, zatímco okousávala volně ležící kabel na podlaze přistávací plochy.
Kocour se zatvářil neutrálně, něco u něj zcela nevídaného. „Myslííím... že se půjdu raději převlééct, mahagonová se nehodí k červenéé... Nebooo... Tak já běžím...“ Otočil se a rychlým krokem odešel. Kočky přece neutíkají...
„Zbabělec,“ zavrtěl hlavou Lister, „Tupohlavče, kde máme...?“ Rimmer neodpověděl, byl totiž taky fuč.
„Co budeme dělat, pane?“ Kryton zůstal.
„Holly, co máme dělat?“ Zeptal se Lister směrem k monitoru.
Obličej lodi zmizel z monitoru...
„Toto je nouzové vysílání vlajkové vesmírné lodi Červený trpaslík... členové posádky jsou mrtví, zůstal jen jeden jménem Lister. Homo Sapiens Felicis, tvor, jenž se vyvinul z kočky domácí, Kryton robot a hologram mrtvého člena posádky, Rimmer. Toto je naše situace...
Lister, jenž si spletl tlačítko otevírající lodní přistávací plochu s kávovarem vpustil do naší lodi neznámé plavidlo s prazvláštním tvorem tvrdícím o sobě, že je čičidračice a přiletěla z drakózní univerzity vesmírných letů a výletů... Prosím, obdržíte-li tuto zprávu, pošlete nám instrukce co máme dělat... nebo rovnou antihmotovou raketu, ať netrpíme dlouho.“
Holly se objevil zpátky na monitoru.
„Tak? Vymyslel jsi něco?“ zeptal se nervózně Lister.
„Ne... Pouze jsem odeslal zprávu o pomoc...“
„Pane s vaším dovolením bych se pokusil s ní navázat kontakt.“ navrhl Kryton
„Dělej jak myslíš.“ odpověděl Lister a couvnul o pár kroků dozadu
Kryton přišel k Dra.
„Ehm, zdravím.“
„Čaaaaau.“
Zeptej se jí proč je tady. Napověděl Lister
„Dáte si kávu?“
Dra si zklamaně prohlédla své přední tlapky. „Jo, ale musíš mi držet hrnek!“
Proč... je.... tady... Dál napovídá Lister
„Výborně, za chvíli jsem tady.“ Kryton se odporoučel do kuchyně...
Lister si pro sebe něco nesrozumitelného zamumlal o plechové hlavě a zbytku plném šrotu.
Dra se za ním ještě chvíli dívala, načež zívla a odhalila tak své zuby. Lister polekaně odskočil.
„Eh, proč jsi vlastně zavítala k nám na palubu?“
Čičidračice líně odpověděla. „Bo bylo otevřenooo.“
„Tím se všechno vysvětluje“ dodal jízlivě Holly.
Dra si až teď povšimla Hollyho „Jůůů mluvící monitooor, takové vymoženosti u nás nemáme!“ Přitlapala k obrazovce a začala na ní ťukat drápkem a přitom se pobaveně zubit.
„Eh, prosím vás, mohla by jste přestat? Vaše ťukání mi ruší spojení s rádiem Svobodná Evropa.“
„Ne-e, mě to baví!“
Do místnosti vběhlo cosi červeno-oranžovo-žluto-modrého se zelenými proužky. „Ta-dááá! V tomhle bych se i klidně nechal zabííít!“ Kocour přitančil k Dra. „Těší mně spanilá čičidračice, naše druhy měly společnéé předky, věděla jste to?“
„Mhm,“ Dra vyvalí oči. „Ne.“ otočí se ke Kocourovi. „Fááákt?“
Lister si odkašle, jeho výraz připomíná něco mezi vyjevený a znechucený. „Kocoure... není na tebe... trochu... velká?“
„Víc než trochu.“
Kocour se ohradí. „Na velikosti nezáležíí...“
Čičidračice chvilku pozoruje jejich vzájemný rozhovor, pak se posadí a KŘUP!
Všichni se podívají tím směrem. „Jujda...“
To co kdysi bylo označováno za Robíka by se teď dalo označovat snad jen za hromádku pokrouceného šrotu.
„Budiž ti křemíkové nebe lehké“ požehnal zesnulému Kryton a přitom mírně sklonil svou hlavu
Kocour trochu zblednul... „Možná, ta velikost... No, je na mně trochu moc velkááá...“
Nastalo ticho.
Dra se schoulila do sebe a lehce se začala třást „Buhuhehé!“
„Co se to tady děje?“ Za jednou z obrovských beden se vynořil doposud schovaný Rimmer. Po chvíli si povšimne brečící Dra a směle k ní přijde. „Ale no tak, nic se nestalo... Ten Robík tady stejně jen překážel... Ve skutečnosti jste nám prokázala službu...“
Ležící klubko pozvedne uslzené oči. „Všechno zkazím! Měla jsem přistát na označené přistávací ploše, ale místo toho jsem omylem zapnula autopilota a ten mě odnesl do Bílé díry... Pak jsem se objevila tady a...a...“
Holly se ohlásil z obrazovky: „Nerad ruším tento dojemný okamžik, ale blížíme se do pásu asteroidů.“
Loď se začala třást.
„Oprava... Už jsme v něm.“
„A do kosmu, to jsi nás nemohl varovat dřív?“ Prohlásil udýchaný Lister hned jak dosprintoval do řídící kabiny.
„Hmmm, nemohl, ladil jsem si zpátky rádiovou stanici Svobodná Evropa, když v tom mě do antény praštil asteroid. Tak jsem vás hned šel varovat.“
„Bezvadný... dal bych si windalou s curry omáčkou a aaaa...“ Paluba se znovu zatřásla a zbytek se už nikdo nedozvěděl, neboť Lister upadnul na podlahu tak nešikovně, že se praštil hlavou o zem a znehybněl.
Otřesy zastihly i ostatní členy posádky, Rimmera jakožto hologram to netížilo, Kryton je ustál a Kocour hlasitě zanadával neboť upadl a znečistil si své barevné proužkované oblečení určené pro jeho nechávání se zabít. Chvíli trvalo než zjistili, že se Lister nezvedá. Kocour histericky zvedl ruce v pěsti ke svým ústům, zatímco Kryton zjišťoval pulz.
„Žije. Jen upadl do bezvědomí.“
Všichni si oddechli.
Nakonec se v řídící kabince objevila Dra. Loď se znovu zatřásla. „Selhávají štíty, zanedlouho do nás narazí přímo.“ Ohlásil spěšně Holly.
„Kdo teď bude řídit loď?“ Rozhlédl se okolo Rimmer.
„Jééé já nechci umřít ve špinavých šatech!“ Zanaříkal Kocour
„Jediný kdo z nás má kvalifikaci je Dra...“ Prohlásil Kryton.
„Já?“ Zhrozila se čičidračice
„Ona?“ Zhrozil se Kocour s Rimmerem
Loď se znova zachvěla. Dále pak již byli oba dva této myšlence vstřícnější. „Rychle, ty musíš!“
Dra se schoulila a tiše zašeptala. „Ale já to zkazím... Nikdy jsem...“
„To zvládneš! Jestli se ti podaří nás z těch asteroidů dostat, tak ti ukážu video se svou smrtí!“ řekl Rimmer přesvědčivě.
„A já ti dám jakékoliv svoje šaty... Ale jen jedny.“ nabídl Kocour
„A já vám udělám výbornou domácí bublaninu.“ ohlásil Kryton
„Mhmm, když já nevím...“ Řekla nepřesvědčeně Dra
Loď se pro změnu zatřásla mnohem víc než předtím.
„Já vám nabídnu rybu z automatu.“ sdělila virtuální hlava Hollyho.
„RYBAAA!“ Dra se vrhla za řídící stanoviště a křeslo odhodila na bok, neboť jí tam zavázelo. Uchopila pevně řídící páku do tlapky a druhou namačkala v rychlém sledu několik tlačítek.
Nad ní se rozblikala oranžová kontrolka „Autopilot“ Dra zavrčela a praštila do ní, takže z ní zbylo jen pár střepů. „Už nikdy víc autopiloti...“
Ostatní na ni jen nevěřícně zírali...
Červený trpaslík se nakláněl ze strany na stranu, obratně se vyhýbal těm největším asteroidům a zanedlouho již byli všichni venku z asteroidového pole. Nutno dodat že živí.
„Opravdu se nechceš zdržet o něco déle?“ Zeptal se Lister s ovázanou hlavou.
Čičidračice zavrtěla s úsměvem hlavou.
„Prosííím neodcháázej! Chci býýt s tebouu.“ Zanaříkal bezradně Kocour.
„Musím letět zpátky na akademii, ale až budu mít řidičák, tak se zase stavím.“ Pousmála se na něj Dra.
„Bylo to opravdu skvělé strávit s vámi těch pár chvil v mém osobním archívu.“ Zavzpomínal Rimmer.
Čičidračice se na něj jen zazubila.
Nakonec přišel Kryton „Již jsem naložil vaše věci, a zásoby ryb na měsíc.“
Dra radostí nadskočila. „Jůůů, děkujůůů.“ a olízla Krytonovi hlavu.
Na obrazovce se opět objevil... no kdo jiný než Holly. „Poslal jsem vám souřadnice vaší akademie do palubní desky a taky jsem poslal vašeho autopilota do důchodu.“ Na obrazovce se objevil vedle Hollyho hlavy, hlava jakéhosi starého dědy. „hohó dětska, kde je tady infácký dračí slet?“
Kocour, Kryton a především Rimmer byli zticha.
„No, myslím že tím se všechno vysvětluje“ dodal jízlivě Lister
Rimmer se zatvářil jako pitomec: „Musím naprosto nesouhlasit, co když nás, tohle... to...“
„Jsem kadetka Dra čičidračice z drakózní univerzity vesmírných letů a výletů!!“ Ohlásila se čičdračice znovu bez náznaku změny v hlase.
„Musím prohlásit pánové, že tento tvor...“ začal Kryton, když v tom: „Jsem kadetka Dra čiči...“
„SKLAPNI!“
Čičidračice se stáhla a oči se jí zaleskly.
„...Že tato čičidračice „ navázal Kryton „měla již minimálně třicetšest možností nás napadnout a z nich by třicet jedna končila tím, že by ani Rimmer nestačil utéct.“
„Má pravdu“ ozval se Holly z monitoru.
…
„Proč se na mě všichni tak koukáte?“ Ozvala se uraženě Dra, zatímco okousávala volně ležící kabel na podlaze přistávací plochy.
Kocour se zatvářil neutrálně, něco u něj zcela nevídaného. „Myslííím... že se půjdu raději převlééct, mahagonová se nehodí k červenéé... Nebooo... Tak já běžím...“ Otočil se a rychlým krokem odešel. Kočky přece neutíkají...
„Zbabělec,“ zavrtěl hlavou Lister, „Tupohlavče, kde máme...?“ Rimmer neodpověděl, byl totiž taky fuč.
„Co budeme dělat, pane?“ Kryton zůstal.
„Holly, co máme dělat?“ Zeptal se Lister směrem k monitoru.
Obličej lodi zmizel z monitoru...
„Toto je nouzové vysílání vlajkové vesmírné lodi Červený trpaslík... členové posádky jsou mrtví, zůstal jen jeden jménem Lister. Homo Sapiens Felicis, tvor, jenž se vyvinul z kočky domácí, Kryton robot a hologram mrtvého člena posádky, Rimmer. Toto je naše situace...
Lister, jenž si spletl tlačítko otevírající lodní přistávací plochu s kávovarem vpustil do naší lodi neznámé plavidlo s prazvláštním tvorem tvrdícím o sobě, že je čičidračice a přiletěla z drakózní univerzity vesmírných letů a výletů... Prosím, obdržíte-li tuto zprávu, pošlete nám instrukce co máme dělat... nebo rovnou antihmotovou raketu, ať netrpíme dlouho.“
Holly se objevil zpátky na monitoru.
„Tak? Vymyslel jsi něco?“ zeptal se nervózně Lister.
„Ne... Pouze jsem odeslal zprávu o pomoc...“
„Pane s vaším dovolením bych se pokusil s ní navázat kontakt.“ navrhl Kryton
„Dělej jak myslíš.“ odpověděl Lister a couvnul o pár kroků dozadu
Kryton přišel k Dra.
„Ehm, zdravím.“
„Čaaaaau.“
Zeptej se jí proč je tady. Napověděl Lister
„Dáte si kávu?“
Dra si zklamaně prohlédla své přední tlapky. „Jo, ale musíš mi držet hrnek!“
Proč... je.... tady... Dál napovídá Lister
„Výborně, za chvíli jsem tady.“ Kryton se odporoučel do kuchyně...
Lister si pro sebe něco nesrozumitelného zamumlal o plechové hlavě a zbytku plném šrotu.
Dra se za ním ještě chvíli dívala, načež zívla a odhalila tak své zuby. Lister polekaně odskočil.
„Eh, proč jsi vlastně zavítala k nám na palubu?“
Čičidračice líně odpověděla. „Bo bylo otevřenooo.“
„Tím se všechno vysvětluje“ dodal jízlivě Holly.
Dra si až teď povšimla Hollyho „Jůůů mluvící monitooor, takové vymoženosti u nás nemáme!“ Přitlapala k obrazovce a začala na ní ťukat drápkem a přitom se pobaveně zubit.
„Eh, prosím vás, mohla by jste přestat? Vaše ťukání mi ruší spojení s rádiem Svobodná Evropa.“
„Ne-e, mě to baví!“
Do místnosti vběhlo cosi červeno-oranžovo-žluto-modrého se zelenými proužky. „Ta-dááá! V tomhle bych se i klidně nechal zabííít!“ Kocour přitančil k Dra. „Těší mně spanilá čičidračice, naše druhy měly společnéé předky, věděla jste to?“
„Mhm,“ Dra vyvalí oči. „Ne.“ otočí se ke Kocourovi. „Fááákt?“
Lister si odkašle, jeho výraz připomíná něco mezi vyjevený a znechucený. „Kocoure... není na tebe... trochu... velká?“
„Víc než trochu.“
Kocour se ohradí. „Na velikosti nezáležíí...“
Čičidračice chvilku pozoruje jejich vzájemný rozhovor, pak se posadí a KŘUP!
Všichni se podívají tím směrem. „Jujda...“
To co kdysi bylo označováno za Robíka by se teď dalo označovat snad jen za hromádku pokrouceného šrotu.
„Budiž ti křemíkové nebe lehké“ požehnal zesnulému Kryton a přitom mírně sklonil svou hlavu
Kocour trochu zblednul... „Možná, ta velikost... No, je na mně trochu moc velkááá...“
Nastalo ticho.
Dra se schoulila do sebe a lehce se začala třást „Buhuhehé!“
„Co se to tady děje?“ Za jednou z obrovských beden se vynořil doposud schovaný Rimmer. Po chvíli si povšimne brečící Dra a směle k ní přijde. „Ale no tak, nic se nestalo... Ten Robík tady stejně jen překážel... Ve skutečnosti jste nám prokázala službu...“
Ležící klubko pozvedne uslzené oči. „Všechno zkazím! Měla jsem přistát na označené přistávací ploše, ale místo toho jsem omylem zapnula autopilota a ten mě odnesl do Bílé díry... Pak jsem se objevila tady a...a...“
Holly se ohlásil z obrazovky: „Nerad ruším tento dojemný okamžik, ale blížíme se do pásu asteroidů.“
Loď se začala třást.
„Oprava... Už jsme v něm.“
„A do kosmu, to jsi nás nemohl varovat dřív?“ Prohlásil udýchaný Lister hned jak dosprintoval do řídící kabiny.
„Hmmm, nemohl, ladil jsem si zpátky rádiovou stanici Svobodná Evropa, když v tom mě do antény praštil asteroid. Tak jsem vás hned šel varovat.“
„Bezvadný... dal bych si windalou s curry omáčkou a aaaa...“ Paluba se znovu zatřásla a zbytek se už nikdo nedozvěděl, neboť Lister upadnul na podlahu tak nešikovně, že se praštil hlavou o zem a znehybněl.
Otřesy zastihly i ostatní členy posádky, Rimmera jakožto hologram to netížilo, Kryton je ustál a Kocour hlasitě zanadával neboť upadl a znečistil si své barevné proužkované oblečení určené pro jeho nechávání se zabít. Chvíli trvalo než zjistili, že se Lister nezvedá. Kocour histericky zvedl ruce v pěsti ke svým ústům, zatímco Kryton zjišťoval pulz.
„Žije. Jen upadl do bezvědomí.“
Všichni si oddechli.
Nakonec se v řídící kabince objevila Dra. Loď se znovu zatřásla. „Selhávají štíty, zanedlouho do nás narazí přímo.“ Ohlásil spěšně Holly.
„Kdo teď bude řídit loď?“ Rozhlédl se okolo Rimmer.
„Jééé já nechci umřít ve špinavých šatech!“ Zanaříkal Kocour
„Jediný kdo z nás má kvalifikaci je Dra...“ Prohlásil Kryton.
„Já?“ Zhrozila se čičidračice
„Ona?“ Zhrozil se Kocour s Rimmerem
Loď se znova zachvěla. Dále pak již byli oba dva této myšlence vstřícnější. „Rychle, ty musíš!“
Dra se schoulila a tiše zašeptala. „Ale já to zkazím... Nikdy jsem...“
„To zvládneš! Jestli se ti podaří nás z těch asteroidů dostat, tak ti ukážu video se svou smrtí!“ řekl Rimmer přesvědčivě.
„A já ti dám jakékoliv svoje šaty... Ale jen jedny.“ nabídl Kocour
„A já vám udělám výbornou domácí bublaninu.“ ohlásil Kryton
„Mhmm, když já nevím...“ Řekla nepřesvědčeně Dra
Loď se pro změnu zatřásla mnohem víc než předtím.
„Já vám nabídnu rybu z automatu.“ sdělila virtuální hlava Hollyho.
„RYBAAA!“ Dra se vrhla za řídící stanoviště a křeslo odhodila na bok, neboť jí tam zavázelo. Uchopila pevně řídící páku do tlapky a druhou namačkala v rychlém sledu několik tlačítek.
Nad ní se rozblikala oranžová kontrolka „Autopilot“ Dra zavrčela a praštila do ní, takže z ní zbylo jen pár střepů. „Už nikdy víc autopiloti...“
Ostatní na ni jen nevěřícně zírali...
Červený trpaslík se nakláněl ze strany na stranu, obratně se vyhýbal těm největším asteroidům a zanedlouho již byli všichni venku z asteroidového pole. Nutno dodat že živí.
„Opravdu se nechceš zdržet o něco déle?“ Zeptal se Lister s ovázanou hlavou.
Čičidračice zavrtěla s úsměvem hlavou.
„Prosííím neodcháázej! Chci býýt s tebouu.“ Zanaříkal bezradně Kocour.
„Musím letět zpátky na akademii, ale až budu mít řidičák, tak se zase stavím.“ Pousmála se na něj Dra.
„Bylo to opravdu skvělé strávit s vámi těch pár chvil v mém osobním archívu.“ Zavzpomínal Rimmer.
Čičidračice se na něj jen zazubila.
Nakonec přišel Kryton „Již jsem naložil vaše věci, a zásoby ryb na měsíc.“
Dra radostí nadskočila. „Jůůů, děkujůůů.“ a olízla Krytonovi hlavu.
Na obrazovce se opět objevil... no kdo jiný než Holly. „Poslal jsem vám souřadnice vaší akademie do palubní desky a taky jsem poslal vašeho autopilota do důchodu.“ Na obrazovce se objevil vedle Hollyho hlavy, hlava jakéhosi starého dědy. „hohó dětska, kde je tady infácký dračí slet?“