Nenapadá mě, co bych dodal, snad jen:
Když hrdlo sevře beznaděj,
povím Ti, co dělám nejraděj.
Vyletím ven a upřu zrak na nebe,
krásou hvězd octnu se bez sebe.
Jakmile naplníš srdce krásným pocitem,
vezmu tě za tlapu, trošku se prolítnem.
Popatříme na velkou spoustu srdcí,
stačí se podívat, budou pro Tě tlouci.
Vše špatné k něčemu dobré je,
nevzdávej se, vždycky je naděje!
Zpráva byla upravena: 2008-06-25 00:23:43