Tvorba - Texty

Poslední kontrola, zda je správně složený,
Je něco lepšího? Snad polibek od ženy.
Když dráček konečně vylétne k obloze,
člověk si najednou připadá uboze!

Zůstal tu na zemi, nemůže tam být s ním,
utěšit může se bláhově snad jen tím,
že v ruce šňůrky má a draka ovládá,
fouká - li akorát, tak fakt je to paráda!

Let střemhlav, souvraty a když si zamane,
na nebe napíše jméno milované…..
jen on to ví, aby ten nápis viděli všici,
musel by na draka přidělat dýmovnici.

Při troše talentu, jistě to dokáže,
snad je to sázka - anebo možná že,
jenom tak z plezíru, bez touhy z prospěchu,
chce napsat písmen pár, pro svojí potěchu.

Či jen tak si zalétat pro nervů zhojení?
Na zemi zanechat, vše lidské zlobení.
Zimmermanni a pan Werich naše duše léčí,
neodvážil bych se tvrdit, že je draci předčí.

Přesto jako děcko, chodím pouštět draky
a všem ostatním radím - pouštějte je taky!
Kašlete na lidi, co budou vás mít za cvoky,
mějte radost z toho, jak děláte pokroky!

Že drak poslouchá skoro tak, jak chcete,
vy se při hraní s ním, krásně vyblbnete!
Ještě dlouho po tom, co létání skončí,
jen dobrá nálada, vám bude koukat z očí.

Anebo můžete na Nově hltat zprávy „supí“,
kde se vraždy, násilí a jiné hrůzy kupí.
Večer hloupé krváky, co uvádějí denně,
člověk přímo zatouží po jakékoliv změně.

Snad znovu hodně mladých lidí objeví i knížky,
či drakem zprostředkovaný pohled na svět z výšky.
Drak nelétá jen na podzim, jak maloval pan Lada
a smím- li si to dovolit, tu je má dobrá rada:

S draky se létá vždy, když vítr pěkně fouká,
vy vidíte tu radost, když houf dětí se kouká.
Když vás ruce rozbolí, nechcete se víc mučit,
nic nebrání vám přeci, jim svého draka pučit.

Jen nesmí být moc malé, minimum dvacet kilo,
kdyby je „dráček“ uzvedl, dost vážné by to bylo.
Anebo jen povalil, kdo od nich by dál odkráčel,
ten hledal by jen stopu, kudy drak děcko vláčel.

Dělám si jen legraci, nemyslím to vážně,
většinou drak létá, poměrně dost vlažně.
Chcete-li se létáním v mocném větru pobavit,
musíte pouštěcí šňůry, pro vítr silný upravit.

Síla tahu se dá zmenšit, to poznáte záhy,
stačí jen trochu drakovi-zkrátit horní váhy.
Nebo dolní prodloužit, to je na vaší vůli,
pouštěcí sílu můžete, snížit na míň než půli.

Kdo nechce nic upravovat, není přece cvok,
rovnou si může na váhách, udělat víc ok.
Čím silnější při létání, zrovna dout vítr bude,
tím do oka vrchnějšího, pouštěcí šňůra pude.

Potom sami ve svých rukou, podle tahu ucítíte,
s mnohem menší silou v lanech, draka vypustíte.
Zalétnete s drakem kolo, potom jej hned srovnáte,
sebemenší závan větru, ve svých pažích poznáte.

Když náhodou trochu více, bude vítr zrovna vát,
drak hned začne fungovat, co posilovač vašich zad.
Nejen zad i rukou, paží, celého trupu - ba i nohou!
O tom někdy přesvědčit se, všichni kdo chtěj mohou.

Hodně silný vítr, ale nezvládne už mnohý,
kdo ano, pocítí doma, že bolí ho i nohy.
Drak není hračka, i sílič nervů a svalů,
poté, co jsem to objevil, na draky pěji chválu.

Drak létá krásně po obloze, akrobacii dělá
a vaše svaly zlenivělé – dostávají do těla!
Vše se děje v přírodě, bez zatuchlého vzduchu,
ostatních těl zpocených a lidí, činek hluku.

Rybář si může představit, že zdolává rybu,
asi vám prdlej připadám-drak pro mne nemá chybu.
Mí draci nejsou komerce, slouží pro klid duše,
já nedělám je na kšeft, konstatuji tu suše.

Doufám, že jiný nebudu, pro mne se to má tak-
pár skvělých věcí je na světě, míč, kolo a drak.
Ty věci mysl lidskou uklidní, alespoň tu mojí,
s drakem může létat i - kdo na kole se aut bojí.

Vše duši, tělo rozvíjí, těžko bez sportu asi,
může dnes člověk docílit, řecký ideál krásy.
Určitě není normální - myslíte si to, viďte?
Tak klidně si to myslete, jen draka si pořiďte!

www.draci.webz.cz - tam jsou nějaké články
a také od pár drakařů, na výrobu draka plánky.
Každý by si měl vyrobit, svého draka sám -
za pravdivost většiny článků, ruku do ohně dám.

Lidé z těch stránek, nepíšou o dracích povídky,
někteří si vyberou - draka z komerční nabídky.
Dodneška ale ještě, najdou se stále tací,
kterým, podobně jako vám, učarovali, draci.

Těm nestačí, draka koupit, či krásně nakreslit,
touží si sami cestu, k létajícímu proklestit.
Chtějí kostru svázat, pak něčím potáhnout,
stavbu draka, ke zdárnému konci dotáhnout.

A hlavně s ním potom létat, přitom relaxovat,
úpravami konstrukce zjistit, jak se bude chovat.
Zda unese trochu těžší a realističtější hlavu,
nebo zůstane jen drak „jeden z mnoha v davu.“

Možná že někteří z vás, už trochu něco tuší-
ano, někdy mi připadá, že mí draci mají duši.
Vysvětluje se to jinému, prostě trochu hůře,
ale jeden bez druhého, těžko si zalétat může.

Snad jenom když, ať sebevíc se snažím,
nějaký hodně těžký, letový obrat zkazím,
trochu podlehnu své nespokojenosti tlaku,
a hloupě se zeptám, kam zas letíš draku?

Odpovědět by mohl, jen doufám že jemně,
chyba není přece v něm, ale jenom ve mně!
Vždyť jenom já - i když je to už dost let,
vývojem přivedl jsem ho na tento svět.

A nejsem –li slepý, přece dobře vidím,
jak špatně jej, vlastníma rukama řídím!
To jak na nebi, chvilku klidně nepostojí,
nemám na koho svést, je to chybou mojí.

Až všechno zvládnu, posledního udělám,
musí mít pevný potah, hodně bytelný rám.
Abych se bezpečně, mezi pravé draky vznes
a jen na nebe vzlétl a ne-rovnou do nebes!