Maraton 6: Záhady
Záhady
Kdo neměl by záhady rád,
a nechtěl vítězný věnec?
Někdo se chce jen krásně bát,
druhý být právě ten vědec –
co existenci draků dokáže,
nade všechnu pochybnost,
něco mi říká – možná že,
mnohý zde není toho prost.
Je opravdu Nessie vodní drak,
či plesiosaurus z dávných časů?
Nebo je všechno podvrh a brak,
co má jen nalákat turistů masu?
A co oblast jednapadesát?
Mají tam kosmickou loď?
To věděl by asi každý rád,
komu je ten humbuk vhod?
Tajemní mužíčci zelení,
co přišli z rudé planety,
odkud čas od času pramení,
kachny, či zprávy tuhlety?
Někdy je to až k nevíře,
jak blboučce jsou udělané,
podvrhy létajícího talíře,
až pravý přistane, co se stane?
Je skutečně postrachem,
Bermudský trojúhelník?
Či lidé chybují pod tlakem,
za který jen bulváru dík?
V Mongolsku vzdáleném,
fakt Olgoj-Chorchoj žije?
Nebo je stvořen člověkem
a je to zas jenom utopie?
A jak koukáte se vy na to,
že v temných bažinách Konga,
domorodce straší Kongamato,
je v někom k setkání s ním touha?
Já bych ho vážně viděl rád,
ať je to Dimorphodon z pravěku,
či mládě draka-přežil bych snad.
Ale proč by se zjevil člověku?
Opravdu úplně jedno je Ti,
zda v lesích a ledových pláních,
žije Bigfoot-respektive Yeti,
fakt Tvůj zájem o ně zanik?
Ztracený Doyleův svět,
v předaleké Brazílii –
vrátí se ještě někdy zpět?
Či si jen mistr krátil chvíli?
A hlavonožci obrovští,
co naráz potopí velkou loď,
jen báje? Kdo to jistě ví?
Raději jen po souši choď!
Byla Atlantida skutečně?
Nebo jen můžeme snít.
Dokáže kdosi bezpečně,
kde doopravdy měla být?
Tak jako Tróju Schlieman,
po dlouhých letech objevil,
najde se nějaký jiný „man“
a bude mít dostatek sil?
Upíři, co lidskou krev sají,
a v zrcadle se vidět nemohou,
jsou skuteční nebo jen bájí?
A smí být pod slunečnou oblohou?
Další je kruh balvanů jenž,
Dra již zbavila tajuplnosti -
branou v jiný svět je Stonehenge
a proto o ní pro dnešek dosti.
A na závěr draci konečně,
proč jsou v bájích světa všeho?
Je možné říci zcela bezpečně,
že nezasáhnou do života Tvého?
Já představuji si tak rád,
Draky jak letí si oblohou,
dočkám se pravých snad?
Proč se mi zjevit nemohou?
A nechají mě stát u dveří,
svého nádherného světa,
mají právo, že mi nevěří,
po mé touze nebude veta.
Se mnou se to má totiž tak,
jsem modelářem bývalým,
když nechce se mi zjevit drak,
tak vlastního si postavím!
Vše směřuje k budoucnosti,
je potrhlý ten můj velký cíl,
zkušeností ještě není dosti,
abych ho dost dobře vyrobil.
Ale já nespěchám ( zatím )
taky dost musím zhubnout,
co nejméně materiál platím,
chci víc posilovat prubnout.
Jeho sedmimetrové rozpětí,
je stále nedostatečné, malé,
pak si uvědomím vzápětí –
už jsi dal málem zemi vale!
A zběsile ti srdce tlouklo,
když najednou snad až příliš,
do jeho křídel silně fouklo,
blesklo ti hlavou, co když se mýlíš?
A drak tě po zemi potahá,
jak kdyby opravdový byl,
poznáš, co je jeho povaha
a kolik má dračí vítr sil.
A tak létáš už od té doby,
jen s těmi do metrů čtyř,
co když se ten velký zlobí?
Jeho podrážděný řev slyš!
Až dokončím dílo poslední,
ještě nevím jakého jména,
a s ním ovládnu nebe večerní,
další záhada bude rozřešena.
Kdo neměl by záhady rád,
a nechtěl vítězný věnec?
Někdo se chce jen krásně bát,
druhý být právě ten vědec –
co existenci draků dokáže,
nade všechnu pochybnost,
něco mi říká – možná že,
mnohý zde není toho prost.
Je opravdu Nessie vodní drak,
či plesiosaurus z dávných časů?
Nebo je všechno podvrh a brak,
co má jen nalákat turistů masu?
A co oblast jednapadesát?
Mají tam kosmickou loď?
To věděl by asi každý rád,
komu je ten humbuk vhod?
Tajemní mužíčci zelení,
co přišli z rudé planety,
odkud čas od času pramení,
kachny, či zprávy tuhlety?
Někdy je to až k nevíře,
jak blboučce jsou udělané,
podvrhy létajícího talíře,
až pravý přistane, co se stane?
Je skutečně postrachem,
Bermudský trojúhelník?
Či lidé chybují pod tlakem,
za který jen bulváru dík?
V Mongolsku vzdáleném,
fakt Olgoj-Chorchoj žije?
Nebo je stvořen člověkem
a je to zas jenom utopie?
A jak koukáte se vy na to,
že v temných bažinách Konga,
domorodce straší Kongamato,
je v někom k setkání s ním touha?
Já bych ho vážně viděl rád,
ať je to Dimorphodon z pravěku,
či mládě draka-přežil bych snad.
Ale proč by se zjevil člověku?
Opravdu úplně jedno je Ti,
zda v lesích a ledových pláních,
žije Bigfoot-respektive Yeti,
fakt Tvůj zájem o ně zanik?
Ztracený Doyleův svět,
v předaleké Brazílii –
vrátí se ještě někdy zpět?
Či si jen mistr krátil chvíli?
A hlavonožci obrovští,
co naráz potopí velkou loď,
jen báje? Kdo to jistě ví?
Raději jen po souši choď!
Byla Atlantida skutečně?
Nebo jen můžeme snít.
Dokáže kdosi bezpečně,
kde doopravdy měla být?
Tak jako Tróju Schlieman,
po dlouhých letech objevil,
najde se nějaký jiný „man“
a bude mít dostatek sil?
Upíři, co lidskou krev sají,
a v zrcadle se vidět nemohou,
jsou skuteční nebo jen bájí?
A smí být pod slunečnou oblohou?
Další je kruh balvanů jenž,
Dra již zbavila tajuplnosti -
branou v jiný svět je Stonehenge
a proto o ní pro dnešek dosti.
A na závěr draci konečně,
proč jsou v bájích světa všeho?
Je možné říci zcela bezpečně,
že nezasáhnou do života Tvého?
Já představuji si tak rád,
Draky jak letí si oblohou,
dočkám se pravých snad?
Proč se mi zjevit nemohou?
A nechají mě stát u dveří,
svého nádherného světa,
mají právo, že mi nevěří,
po mé touze nebude veta.
Se mnou se to má totiž tak,
jsem modelářem bývalým,
když nechce se mi zjevit drak,
tak vlastního si postavím!
Vše směřuje k budoucnosti,
je potrhlý ten můj velký cíl,
zkušeností ještě není dosti,
abych ho dost dobře vyrobil.
Ale já nespěchám ( zatím )
taky dost musím zhubnout,
co nejméně materiál platím,
chci víc posilovat prubnout.
Jeho sedmimetrové rozpětí,
je stále nedostatečné, malé,
pak si uvědomím vzápětí –
už jsi dal málem zemi vale!
A zběsile ti srdce tlouklo,
když najednou snad až příliš,
do jeho křídel silně fouklo,
blesklo ti hlavou, co když se mýlíš?
A drak tě po zemi potahá,
jak kdyby opravdový byl,
poznáš, co je jeho povaha
a kolik má dračí vítr sil.
A tak létáš už od té doby,
jen s těmi do metrů čtyř,
co když se ten velký zlobí?
Jeho podrážděný řev slyš!
Až dokončím dílo poslední,
ještě nevím jakého jména,
a s ním ovládnu nebe večerní,
další záhada bude rozřešena.