Fey
Ki dračice přízrak nebo Fey,
baví ji keramika a kreslení.
K tomu pasivně hudbu dej,
mytologii, runy-plus focení.
Také tvorba povícero webů,
http://fey.wz.cz/x/ref.jpg
chabé pokusy o lukostřelbu,
http://iantalinen.xf.cz jí jde.
„Chtěla bych kráčet zpět
kam vzpomínky kráčí
a v klubkách nesmyslných vět
hledat moudrost dračí
nemusíte rozumět
neodsoudit stačí…“
„Ježíš!“ To se mi strašně líbí,
na váš dotaz, řekl bych: „ne,“
ta sloka nemá žádné chyby,
nejen formy, ale i mluvnické.
To jak bylo, nechat musel jsem,
neb má to všechno co má mít,
to snad je jasné úplně všem,
myšlenku, styl – hluboký cit.
Ty věty nejsou nesmyslné,
co hledá, je mi též blízké,
psát přání jen pokory plné,
chtěl bych, ne úrovně nízké.
Jenže to bych nesměl být pes,
nechci jen její krásné verše,
jak potom dozvíme se dnes,
vzhled její dračí, bez rešerše?
A tak jako už skoro vždycky,
když nedozvíme se ten dračí,
podívejme se na ten lidský –
ten stejně většinou všem stačí.
V tomto případě drakům jistě,
o tom nemám vůbec pochyb,
i když fotka je statická čistě,
a nezachycuje žádný pohyb.
Na obrázku v detailu se válí,
a mně nezbývá, než se ptát-
měla už tak unavené svaly?
A skutečně bych to věděl rád.
I když na tom vlastně nezáleží,
jasný obraz nám ten snímek dá,
jestli sedí, stojí nebo třeba leží,
pořád doopravdy dobře vypadá.
Na trávě se culí do objektivu,
doufám, že tehdy nebyla rosa,
ta fotka vážně nemá chybu -
a zdá se mi to?– nebo je bosa?
„Jen nevím, co o sobě napsat,“
uvedla místo popisu přesného,
nemohu to považovat za zkrat,
nemá to za důležité, dle svého.
Protože jsem si hloupě usmyslel,
vzít v potaz její dovršený rok –
a pokrýt nedotčených stránek běl,
právě takovýmto počtem slok
odpověděl jsem si na otázku,
o čem dalším, bych měl psát,
proto budu vycházet z obrázků,
raději, než z jinde získaných dat.
Například ten s názvem „Ležela sama,“
kde dračice pro záchranu mláděte,
(je nejsmutnější mezi jejíma obrázkama)
dokáže udělat to nejtěžší na světě.
Na svých stránkách má i texty,
ale mně zůstaly neotevřené,
třeba budete mít více štěstí,
protože jistě musí být skvělé.
Jen jedno, je pro mne záhada,
šance na odpověď je asi malá,
nebyla tehdy na to snad nálada,
či proč je i sem dodnes nedala?
Má ráda vítr a noční oblohu,
ve vlasech korunky i ozdoby,
hvězdu na čele pominout nemohu,
v mém světě nemá obdoby.
Snad jen princezna zlatou měla,
v pohádce, když jsem byl malý,
to je ale již jiný příběh zcela,
závoj zapomenutí ho dávno halí.
Ať dál se Ti daří kreslit, psát,
vše se Ti daří, na co sáhneš,
každý v Tvém okolí má Tě rád,
dosáhneš všeho, po čem prahneš.
baví ji keramika a kreslení.
K tomu pasivně hudbu dej,
mytologii, runy-plus focení.
Také tvorba povícero webů,
http://fey.wz.cz/x/ref.jpg
chabé pokusy o lukostřelbu,
http://iantalinen.xf.cz jí jde.
„Chtěla bych kráčet zpět
kam vzpomínky kráčí
a v klubkách nesmyslných vět
hledat moudrost dračí
nemusíte rozumět
neodsoudit stačí…“
„Ježíš!“ To se mi strašně líbí,
na váš dotaz, řekl bych: „ne,“
ta sloka nemá žádné chyby,
nejen formy, ale i mluvnické.
To jak bylo, nechat musel jsem,
neb má to všechno co má mít,
to snad je jasné úplně všem,
myšlenku, styl – hluboký cit.
Ty věty nejsou nesmyslné,
co hledá, je mi též blízké,
psát přání jen pokory plné,
chtěl bych, ne úrovně nízké.
Jenže to bych nesměl být pes,
nechci jen její krásné verše,
jak potom dozvíme se dnes,
vzhled její dračí, bez rešerše?
A tak jako už skoro vždycky,
když nedozvíme se ten dračí,
podívejme se na ten lidský –
ten stejně většinou všem stačí.
V tomto případě drakům jistě,
o tom nemám vůbec pochyb,
i když fotka je statická čistě,
a nezachycuje žádný pohyb.
Na obrázku v detailu se válí,
a mně nezbývá, než se ptát-
měla už tak unavené svaly?
A skutečně bych to věděl rád.
I když na tom vlastně nezáleží,
jasný obraz nám ten snímek dá,
jestli sedí, stojí nebo třeba leží,
pořád doopravdy dobře vypadá.
Na trávě se culí do objektivu,
doufám, že tehdy nebyla rosa,
ta fotka vážně nemá chybu -
a zdá se mi to?– nebo je bosa?
„Jen nevím, co o sobě napsat,“
uvedla místo popisu přesného,
nemohu to považovat za zkrat,
nemá to za důležité, dle svého.
Protože jsem si hloupě usmyslel,
vzít v potaz její dovršený rok –
a pokrýt nedotčených stránek běl,
právě takovýmto počtem slok
odpověděl jsem si na otázku,
o čem dalším, bych měl psát,
proto budu vycházet z obrázků,
raději, než z jinde získaných dat.
Například ten s názvem „Ležela sama,“
kde dračice pro záchranu mláděte,
(je nejsmutnější mezi jejíma obrázkama)
dokáže udělat to nejtěžší na světě.
Na svých stránkách má i texty,
ale mně zůstaly neotevřené,
třeba budete mít více štěstí,
protože jistě musí být skvělé.
Jen jedno, je pro mne záhada,
šance na odpověď je asi malá,
nebyla tehdy na to snad nálada,
či proč je i sem dodnes nedala?
Má ráda vítr a noční oblohu,
ve vlasech korunky i ozdoby,
hvězdu na čele pominout nemohu,
v mém světě nemá obdoby.
Snad jen princezna zlatou měla,
v pohádce, když jsem byl malý,
to je ale již jiný příběh zcela,
závoj zapomenutí ho dávno halí.
Ať dál se Ti daří kreslit, psát,
vše se Ti daří, na co sáhneš,
každý v Tvém okolí má Tě rád,
dosáhneš všeho, po čem prahneš.