Ebelka
Když byla ještě jen Helenka,
prostě tehdy, co malé dítě,
často měla rozbitá kolínka,
ale mohu se mýlit – to víte.
Dnes baví ji programování,
pouze občas (píše v závorce)
zábavnější je jistě malování,
do něho se jí častěji chce.
Vrcholem je astronomie
a s ní spojená matematika,
na úrovni, jež je pro mne utopie,
astrofyzika–to se mě netýká.
Ebelka, dračice, Helena,
co z toho platí nejvíce,
a pro ni hodně znamená?
Zřejmě to budou rovnice.
Určitě půjde matfyz studovat,
jenom co gymnasium dodělá,
na nebi budou hvězdy plát –
těm ona propadla docela.
Bude z ní nová Grygarová,
on zatím populárnější je sic,
míň obratná budou její slova,
však slušet jí to bude víc.
Malý krásný temný dráček,
kterého vede v sebe víra,
se jednou oprostí od hraček,
zatím stará autíčka sbírá.
Nebo si koníčka ponechá,
bylo by škoda sbírku rušit,
uklidní draka i člověka,
lépe než vzteky do něčeho bušit.
A ač je možná také poeta,
z obrázků se to usoudit dá,
jednou udělá díru do světa
a fandit jí bude maličkost má.
Soustřeďme se na obrázky,
je v nich nejen zručnost kreslíře,
ale i dost citu, ba i lásky,
sama v jeskyni bydlí - k nevíře.
Možná se kluci i draci bojí,
o tak chytrou dračici se ucházet,
aby neztratili důstojnost svoji,
když v mnohém budou za ní zpět.
Snad ne moc často dovolí svým očím,
z krásně modré náhle zčervenat,
promiň, že se okolo toho točím,
že něco Tě štve může za to snad.
Ať nachová nenahradí modrou,
uvolněné jsou tlapky stříbrné,
shledáš říkanku alespoň dobrou,
temný dráček spokojený zůstane.
Vadilo by mi, kdyby říkanka tato,
už proto, že oslavná měla být,
nyní svým obsahem mohla za to,
že Tvé oči ztratí modř a ty klid.
Něco o oblíbené hudbě závěrem,
metal, je v detailu napsané,
Metalliku a Rammsteiny berem,
Ti jsou pro draky to pravé.
Kdyby se jí někdo zeptal,
zda jít do čajovny na konvici,
u papírů by se s ní deptal,
než vyřešili – by rovnici.
To není vždy, klidně dnes,
u nich na rohu za chvíli,
je v hospůdce Hodný pes,
kde jsou lidičky tak milí.
Kdo by měl zájem opravdový,
dovědět se o ní něco víc,
na www.paschke se to doví,
tolik vám snad mohu říct.
Přeji Ti, neboť vážím si Tebe,
aby Tvůj život jenom šťastný byl,
k tomu při sledování nebe,
mnoho nitro naplňujících chvil.
prostě tehdy, co malé dítě,
často měla rozbitá kolínka,
ale mohu se mýlit – to víte.
Dnes baví ji programování,
pouze občas (píše v závorce)
zábavnější je jistě malování,
do něho se jí častěji chce.
Vrcholem je astronomie
a s ní spojená matematika,
na úrovni, jež je pro mne utopie,
astrofyzika–to se mě netýká.
Ebelka, dračice, Helena,
co z toho platí nejvíce,
a pro ni hodně znamená?
Zřejmě to budou rovnice.
Určitě půjde matfyz studovat,
jenom co gymnasium dodělá,
na nebi budou hvězdy plát –
těm ona propadla docela.
Bude z ní nová Grygarová,
on zatím populárnější je sic,
míň obratná budou její slova,
však slušet jí to bude víc.
Malý krásný temný dráček,
kterého vede v sebe víra,
se jednou oprostí od hraček,
zatím stará autíčka sbírá.
Nebo si koníčka ponechá,
bylo by škoda sbírku rušit,
uklidní draka i člověka,
lépe než vzteky do něčeho bušit.
A ač je možná také poeta,
z obrázků se to usoudit dá,
jednou udělá díru do světa
a fandit jí bude maličkost má.
Soustřeďme se na obrázky,
je v nich nejen zručnost kreslíře,
ale i dost citu, ba i lásky,
sama v jeskyni bydlí - k nevíře.
Možná se kluci i draci bojí,
o tak chytrou dračici se ucházet,
aby neztratili důstojnost svoji,
když v mnohém budou za ní zpět.
Snad ne moc často dovolí svým očím,
z krásně modré náhle zčervenat,
promiň, že se okolo toho točím,
že něco Tě štve může za to snad.
Ať nachová nenahradí modrou,
uvolněné jsou tlapky stříbrné,
shledáš říkanku alespoň dobrou,
temný dráček spokojený zůstane.
Vadilo by mi, kdyby říkanka tato,
už proto, že oslavná měla být,
nyní svým obsahem mohla za to,
že Tvé oči ztratí modř a ty klid.
Něco o oblíbené hudbě závěrem,
metal, je v detailu napsané,
Metalliku a Rammsteiny berem,
Ti jsou pro draky to pravé.
Kdyby se jí někdo zeptal,
zda jít do čajovny na konvici,
u papírů by se s ní deptal,
než vyřešili – by rovnici.
To není vždy, klidně dnes,
u nich na rohu za chvíli,
je v hospůdce Hodný pes,
kde jsou lidičky tak milí.
Kdo by měl zájem opravdový,
dovědět se o ní něco víc,
na www.paschke se to doví,
tolik vám snad mohu říct.
Přeji Ti, neboť vážím si Tebe,
aby Tvůj život jenom šťastný byl,
k tomu při sledování nebe,
mnoho nitro naplňujících chvil.