Pro Nitrin od Padraka
Nitrin
Jí zajímají draci, draci a draci,
vše co se točí kolem fantasy.
Ráda kreslí, najdou se i tací,
co ve své tvorbě draka zobrazí.
Často si kamkoli zaleze ráda,
přečte si nějakou knížku pěknou.
To celému světu ukáže záda –
je jedno, co tomu všichni řeknou.
Dalšímu zájmu propadla zcela,
sežeňte si kord, abyste věděli,
nejen lukostřelbu totiž dělá –
občas si i zašermuje s přáteli.
Skončily zájmy, nic neroste do nebe
už jenom poslední, no a tak,
musím vám ještě říct – muhehe :o)
taky má moc ráda tatarák.
Tmavomodrá ledová dračice
s trochou blankytně modrého peří
na hlavě a na ocase nejvíce,
že moc jí tam sluší, jistě věří.
Šupiny má skoro neznatelné,
po hřbetě se hřeben ostnů táhne.
Na hlavě dlouhé rohy černé -
stejně jak ostny, trochu zahlé.
Od čenichu po špičku ocasu,
rostou ty ostny nebezpečné,
ubrání její tělo do času,
než zasáhnou tři čepele sečné.
Co kovové z ocasu vyrůstají,
z malého vějířku péřového.
ten jejich přítomnost tají,
útočníka překvapí nebohého.
Tři malé ostny k nevíře
krásné stříbrné chrání oči,
z blankytně modrého peří vějíře
se okolo neznatelných uší točí.
Její hrudní a břišní pláty
jsou černé a tvrdé neobyčejně,
téměř tak jako diamanty
a drápy jsou na tom stejně.
Z filmů má asi ráda horory,
když nakreslila Samaru dračí,
nemám moc v oblibě potvory,
ty co žijí na světě mi stačí.
Ostatní dráčci nejsou zrůdičky
ty co jsi doposud nakreslila,
mají docela pěkné hlavičky,
jsou to už téměř hotová „díla.“
Když vezmu třeba Turmawen,
jak hrdě tam svá křídla nese,
tak spolu s ní jsem spokojen,
že kreslená je v milovaném lese.
Jedna věc mi v hlavě straší,
zdál se jí zlomyslný výraz,
ona je nežli Ty o den starší,
ale nežádala obrázku výmaz.
Ať v kreslení se stále zlepšuješ,
pastelkami vždy s jistotou táhneš,
i jinými technikami kterým se věnuješ,
se Ti povede vše, na co jen sáhneš.
Prostě ať pro Tebe žádný den není
otravný, či něčím nepříjemný,
každý – v dobu noční i denní,
je na Tebe jen hodný, jemný.
Jí zajímají draci, draci a draci,
vše co se točí kolem fantasy.
Ráda kreslí, najdou se i tací,
co ve své tvorbě draka zobrazí.
Často si kamkoli zaleze ráda,
přečte si nějakou knížku pěknou.
To celému světu ukáže záda –
je jedno, co tomu všichni řeknou.
Dalšímu zájmu propadla zcela,
sežeňte si kord, abyste věděli,
nejen lukostřelbu totiž dělá –
občas si i zašermuje s přáteli.
Skončily zájmy, nic neroste do nebe
už jenom poslední, no a tak,
musím vám ještě říct – muhehe :o)
taky má moc ráda tatarák.
Tmavomodrá ledová dračice
s trochou blankytně modrého peří
na hlavě a na ocase nejvíce,
že moc jí tam sluší, jistě věří.
Šupiny má skoro neznatelné,
po hřbetě se hřeben ostnů táhne.
Na hlavě dlouhé rohy černé -
stejně jak ostny, trochu zahlé.
Od čenichu po špičku ocasu,
rostou ty ostny nebezpečné,
ubrání její tělo do času,
než zasáhnou tři čepele sečné.
Co kovové z ocasu vyrůstají,
z malého vějířku péřového.
ten jejich přítomnost tají,
útočníka překvapí nebohého.
Tři malé ostny k nevíře
krásné stříbrné chrání oči,
z blankytně modrého peří vějíře
se okolo neznatelných uší točí.
Její hrudní a břišní pláty
jsou černé a tvrdé neobyčejně,
téměř tak jako diamanty
a drápy jsou na tom stejně.
Z filmů má asi ráda horory,
když nakreslila Samaru dračí,
nemám moc v oblibě potvory,
ty co žijí na světě mi stačí.
Ostatní dráčci nejsou zrůdičky
ty co jsi doposud nakreslila,
mají docela pěkné hlavičky,
jsou to už téměř hotová „díla.“
Když vezmu třeba Turmawen,
jak hrdě tam svá křídla nese,
tak spolu s ní jsem spokojen,
že kreslená je v milovaném lese.
Jedna věc mi v hlavě straší,
zdál se jí zlomyslný výraz,
ona je nežli Ty o den starší,
ale nežádala obrázku výmaz.
Ať v kreslení se stále zlepšuješ,
pastelkami vždy s jistotou táhneš,
i jinými technikami kterým se věnuješ,
se Ti povede vše, na co jen sáhneš.
Prostě ať pro Tebe žádný den není
otravný, či něčím nepříjemný,
každý – v dobu noční i denní,
je na Tebe jen hodný, jemný.