Když hledím vzhůru

Komentář autora
básnička psaná s myšlenkami o větru a s touhou dát některým obrazům život.
žánr: Poezie | přidáno: 18.5.2018 (21:56) | oblíbené 6

Přeji si, abych mohla použít své malířské štětce
a nakreslit s nimi sobě jeden pár dračích křídel.
Vzlétla bych s nimi vzhůru a v té nádherné výšce,
bych pozdravila vítr slovy, které ještě neslyšel.

Byla by to má slova lásky, a mého rozhodnutí,
že se k němu jednou na obloze navždy připojím.
Přísahala bych, že až můj život skončí smrtí,
tak se má duše přemění a bude navždy s ním.

Ať už bych se stala drakem, či něčím jiným,
má duše by byla jen a jen zaslíbená jemu.
Nepochybuji, protože jsi větrem jedinečným
a to díky hlasu tvému k srdci promlouvajícímu.

Však smutné pro mě je, že žádná křídla nemám
a na zemi bez nich navěky připevněná jsem.
Přesto doufám, že i tak větru zprávu předám,
obsahující tu skutečnost, že je v srdci mém.

Komentáře


reagovat Drakobíjcobijec - 2018-06-04 20:10:53
Pravopis: Slovy, kterÁ

Chválím střídání ženského a mužského rýmu, rovněž i rýmy jsou přiměřeně dobré (jiné slovní druhy atp.).
Jelikož je to báseň o větru, připadá mi ona rytmická rozvolněnost náležitě "do větru".

Pěkné dílko.

Reakce:


Mienaiteki - 2018-06-05 08:12:48
Děkuji za pochvalu a za upozornění na chybu, které jsem si nevšimla. Příště si dám pozor, aby nevznikla.



Souhlas s poskytnutím osobních údajů
design © Olven