Ze snů
U stromu k nebesům
pokleknu tiše
zví kouzlo, pravdu snů
ten kdo mě slyšel
Zví krásy a tajemna
jemné sny z plyše
a perla z jezer dna
ten kdo mě slyšel
Do moří zázraků
u hvězdné výše
uletěl do mraků
ten kdo mě slyšel
Ve stínu poledním
noc svůj den píše
zví o čem sním
ten kdo mě slyšel
Posílám slova svá
a ve své pýše
vím kdo přec mě zná
ten kdo mě slyšel
Ráno strach mě zachvátí
Strach! Zhluboka dýše
že víc už se nevrátí
ten kdo mě slyšel
Zanech žal, neplač, moje milá,
nikdy nic slza nespravila,
křídlem svým tě potěším,
přijdu, vždy tě uslyším!
Tak odlož pochybnosti své i strach,
hvězdy vyjdou a slunce zmizí v tmách…
A až měsíc vstane a bude hlídat nás,
přijdu, vždy tě uslyším a najdu zas!
Já těším se na chvíli
kdy klíží se zrak
je jak křídla motýlí
můj snový ten drak…
pokleknu tiše
zví kouzlo, pravdu snů
ten kdo mě slyšel
Zví krásy a tajemna
jemné sny z plyše
a perla z jezer dna
ten kdo mě slyšel
Do moří zázraků
u hvězdné výše
uletěl do mraků
ten kdo mě slyšel
Ve stínu poledním
noc svůj den píše
zví o čem sním
ten kdo mě slyšel
Posílám slova svá
a ve své pýše
vím kdo přec mě zná
ten kdo mě slyšel
Ráno strach mě zachvátí
Strach! Zhluboka dýše
že víc už se nevrátí
ten kdo mě slyšel
Zanech žal, neplač, moje milá,
nikdy nic slza nespravila,
křídlem svým tě potěším,
přijdu, vždy tě uslyším!
Tak odlož pochybnosti své i strach,
hvězdy vyjdou a slunce zmizí v tmách…
A až měsíc vstane a bude hlídat nás,
přijdu, vždy tě uslyším a najdu zas!
Já těším se na chvíli
kdy klíží se zrak
je jak křídla motýlí
můj snový ten drak…