Pravdo, kde pak jsi?
Dívám se z okna ven na svět
a pozoruji ptáku let.
Chci svoje křídla rozevřít
a s nimi venku také žít.
Chci k stromům v dáli letět blíž,
konečně najít pravdy skrýš,
chci letět výše k oblakům
a uvěřit teď všem svým snům.
Probouzím se však do světa,
kde život je už jenom hra,
u které pravidla neznáš
a od které se neschováš.
Chci dále jenom věřit snům
a jenom krásným světlým dnům.
Nechci už, aby přišla noc,
kdy není šance na pomoc.
Každý si bere masku svou
a jako jedno stádo jdou.
Když mezi ně ty nepatříš,
utíkej, jak jenom umíš.
Co zmůže s davem jedinec,
najde tam spíše svůj konec,
a když už ztratí oporu,
prohraje hnedka celou hru.
Není tu, kdo by vyšel vstříc,
z upřímnosti nezbylo nic,
potápíme se dál ve lži...
Pověz mi, pravdo, kde pak jsi?
a pozoruji ptáku let.
Chci svoje křídla rozevřít
a s nimi venku také žít.
Chci k stromům v dáli letět blíž,
konečně najít pravdy skrýš,
chci letět výše k oblakům
a uvěřit teď všem svým snům.
Probouzím se však do světa,
kde život je už jenom hra,
u které pravidla neznáš
a od které se neschováš.
Chci dále jenom věřit snům
a jenom krásným světlým dnům.
Nechci už, aby přišla noc,
kdy není šance na pomoc.
Každý si bere masku svou
a jako jedno stádo jdou.
Když mezi ně ty nepatříš,
utíkej, jak jenom umíš.
Co zmůže s davem jedinec,
najde tam spíše svůj konec,
a když už ztratí oporu,
prohraje hnedka celou hru.
Není tu, kdo by vyšel vstříc,
z upřímnosti nezbylo nic,
potápíme se dál ve lži...
Pověz mi, pravdo, kde pak jsi?