Tvorba - Obrázky

Nenapadá mě smysluplný komentář, ale přesto chci něco říct. Fialová je "moje" barva (postupně vytlačila červenou), takže můžu napsat jen jediné: je to nádherné.

Tohle je boží!! Hlavně to pozadí :D Dráček je taky krásný a propracovaný, ale nějak mi v tom propracovaném, barevném pozadí zaniká :( Je oproti tomu pozadí jaksi.... plochý? Nevim proč, ale nezapadá mi tam... ale to bude asi jen můj problém :)

Asi jsem zdeformovaná, ale mnohem víc než představivost mi obrázek připomíná onu krásnou, věc, metafyzikovu Touhu (což ale při bližším zkoumání možná jsou jen dvě strany stejné mince), která jako by se rozprostírala do krásně určitého-neurčitého světa kolem dráčka. Pojí se tu lezavý chlad nočního nebe, mlhy, chladných barev a čehosi vůbec velice vnějšího, což je mimohchodem ten kontrast, který se mi tak líbí mezi těmito dvěma obrázky - zatímco růžová jako by příjmala nekonečno uvnitř, fialová se vztahuje k nekonečnu vůbec, vyráží mimo sebe (a přece nikdy zcela mimo), k tomu, jehož jsme součásti a které nám propůjčuje všechny ty nekonečné možnosti zárověň přítomné ve fantazii. Na tomto pocitu má určitě nemalou zásluhu výborně zvolené prostředí které dává divákovi pocit ještě mnohem větší prostorovosti, než kdekterý obrázek dalekého horizontu. Snažím-li se najít k tomu důvod, zdá se, že ten je v onom decentním poukazu k nebi, které je pro nás vždy něčím neomezeným, nejspíše právě tehdy, máme-li pevnou půdu pod nohama.
Zase se mi nechce přikročit k estetice, ale opět ten zločin přece jen provedu :D
Zadek je asi, pravda, trochu větší, ale dojem se mi to nezdá kazit. Víc než na něm bych asi změnila něco málo na ocasech - máš je na hraní tři a můžeš si s nimi dělat co chceš, že to umíš je vidět na předchozím obrázku. Neříkám, že by z nich měla být keltská zašmodrchanina, ale nějaký decentní poukaz na to, že jsou to tři oháňky a ne jedna roztrojená by se mně osobně líbil. Vždycky mi přejde užitěčné po vzoru kubismu sledovat, jaké tvary se na té ploše tvoří, když se vše drasticky zjednoduší a jestli jsou mi esteticky uspokojivé. Samozřejmě e to velmi subjektivní věc, proto do toho i nerada vrtám, někomu se mohou líbit víc takhle, než jak bych je při nejlepší vůli kdy nakreslila já.
Každopádně bych zde naopak ráda vypíchla šikovnou práci s pozorností vnimatele, která se stáčí na celkovou kompozici, poněvadž eskaluje v bílém místě mezi drakopsí hlavou a srpkem měsíce, takže si "vynucuje" pozornost k detailům aniž by je podsouvala.
Celkově na mě obě dílka dost hluboce zapůsobila, můžu se jen těšit na další :3