narodeniny
Její první zájem-ty má dobroto,
je pro mne velmi pěkný – šport,
určitě ho dělá ne jenom proto,
aby si mohla dát veliký dort.
Ať zaběhne štreku, či dá gól,
když pohyb se jí tolik líbí,
potřebuje i nějaký protipól,
má ho a krásný – totiž knihy.
O volné chvíle snad nemá bídu,
určitě stále neleze po stromech,
knížky je lepší číst spíš v klidu,
kdo zkouší to na stromě, má pech.
Příběhy různé si vymýšlí,
jsou smutné nebo veselé?
To dopředu jenom ona ví,
či pravdivé mají jádro své.
A dostáváme se do finiše
a teda k drakům kreslení,
zatím o tom jen v detailu píše,
však věřme jí, že nelení.
A brzy tu uvidíme nějaké,
výtvory malované s pečlivostí
a barevností velikou také,
jistě se dobře „úkolu“ zhostí.
Píše, že moc ráda má přírodu,
rostliny a především zvířata,
na procházkách hledá pohodu,
večer je jistě zážitky bohatá.
„Také hodně ráda plavu“,
než v bazénu, raděj v přírodě,
nemusí se tak strkat v davu,
tam je snazší být v pohodě.
A pak jsou tu ty „jiné věci“,
co ještě si pod nimi představit?
V budoucnu chtělo by to přeci,
jenom ještě trošinku upřesnit.
Především ty Tvé „kolotoče“,
co někde ve výškách provádíš,
když jsem se ten údaj dočet,
nevěděl jsem co myslíš.
Třeba, že létáš na kluzáku,
zatím jen ve své fantazii?
Pak tu máš „skoro bráchu“,
také jen pro let v duchu žiji.
V Draviu změnila se z Orika,
prý to bylo moc „chalanské“,
jméno samo toho moc neříká,
teprve skutky vypoví své.
Budeme se těšit na obrázky,
na příběhy v textech zachycené,
ať jen veselé, či plné lásky,
určitě budou povedené.
Bílo stříbrná dračice,
s krásnýma modrýma očima,
ta představa dojme mne velice,
když mladý život začíná.
Dravio, ať se Ti tu líbí!
Není nic, co kazu nemá,
Tobě ať se vyhnou „chyby,“
šťastná jsi a spokojená!
je pro mne velmi pěkný – šport,
určitě ho dělá ne jenom proto,
aby si mohla dát veliký dort.
Ať zaběhne štreku, či dá gól,
když pohyb se jí tolik líbí,
potřebuje i nějaký protipól,
má ho a krásný – totiž knihy.
O volné chvíle snad nemá bídu,
určitě stále neleze po stromech,
knížky je lepší číst spíš v klidu,
kdo zkouší to na stromě, má pech.
Příběhy různé si vymýšlí,
jsou smutné nebo veselé?
To dopředu jenom ona ví,
či pravdivé mají jádro své.
A dostáváme se do finiše
a teda k drakům kreslení,
zatím o tom jen v detailu píše,
však věřme jí, že nelení.
A brzy tu uvidíme nějaké,
výtvory malované s pečlivostí
a barevností velikou také,
jistě se dobře „úkolu“ zhostí.
Píše, že moc ráda má přírodu,
rostliny a především zvířata,
na procházkách hledá pohodu,
večer je jistě zážitky bohatá.
„Také hodně ráda plavu“,
než v bazénu, raděj v přírodě,
nemusí se tak strkat v davu,
tam je snazší být v pohodě.
A pak jsou tu ty „jiné věci“,
co ještě si pod nimi představit?
V budoucnu chtělo by to přeci,
jenom ještě trošinku upřesnit.
Především ty Tvé „kolotoče“,
co někde ve výškách provádíš,
když jsem se ten údaj dočet,
nevěděl jsem co myslíš.
Třeba, že létáš na kluzáku,
zatím jen ve své fantazii?
Pak tu máš „skoro bráchu“,
také jen pro let v duchu žiji.
V Draviu změnila se z Orika,
prý to bylo moc „chalanské“,
jméno samo toho moc neříká,
teprve skutky vypoví své.
Budeme se těšit na obrázky,
na příběhy v textech zachycené,
ať jen veselé, či plné lásky,
určitě budou povedené.
Bílo stříbrná dračice,
s krásnýma modrýma očima,
ta představa dojme mne velice,
když mladý život začíná.
Dravio, ať se Ti tu líbí!
Není nic, co kazu nemá,
Tobě ať se vyhnou „chyby,“
šťastná jsi a spokojená!