Souostroví Draka
Když Vlk dorostl do takové výšky, že z oblohy svým vlčím chvostem smetl několik hvězd, s hvězdami, které spadly do bouřlivých vln Timerského moře, smetl i hvězdy ze souhvězdí Draka. Těch hvězd bylo sedm. Lovci Draků už dávno nevěřili tomu, že by se jim podařilo sestřelit Draka jejich jasanovými šípy, jejichž špičky byly potřené prudkým jedem, z nebe, a proto král Suider odměnil Vlka tím, že mu Vlk mohl sloužit v jeho gardě.
Protože se král Suider nemohl spokojit pouze s vlčím přírůstkem a chtěl víc, vyslal do mořských vln hledače hvězd, kteří mu oněch Sedm hvězd měli přinést.
Kam v oceánu dopadly „pomyslné“ dračí oči, tam vznikly dvě studny Hvergelmi a Dragostar, odkud vytekla Dračí krev a vytvořila dvě čisté křišťálové řeky, na jejichž březích vyrostli jasany a jilmy.
Se západem krvavého slunce vyšla na večerní oblohu i luna, která krvácela. Třetí hvězda, Dračí srdce, které si král Suider nechal připravit k večeři na Sammhainský svátek, aby uměl mluvit s Draky, jenž s východem Helrgrindské luny slétla k zemi, dopadla na místo, kde se dnes na stejnojmenném ostrově nachází místo, kam valkýry zvou duše padlých bojovníků, jenž padli za svoji vlast, do Valhally.
Když nastal úplněk a nově vzniklé ostrovy, jenž vyrostly z úlomků hvězd, oslnily měsíční paprsky, spadly z nebe další dvě hvězdy Alfheim, na západní Souostroví, kde se nachází dnešní Středohoří, odkud sliční Elfové vyhnali bílé Draky, a Elivága, která spadla do země, kde dnes sídlí černí Elfové.
S další hvězdou, která spadla k zemi, když nastalo novoluní, vznikl svět lidí – Midrgard, jenž byl z jedné strany obklopen zemí temných Elfů a z druhé strany pustinou, kam dopadly Dračí šupiny. Když se je Lidé snažili vzít do svých dlaní, těm s ryzím srdcem se šupiny proměnily ve zlato. Těm, kteří chtěli získat šupiny pro slávu a bohatství se šupiny rozdrolily na běloučký prach. A protože chamtivých lidí, bylo víc než těch dobrých, rozhodli se Prach rozmést do moře. Díky Prachu vzniklo několik dalších, ovšem daleko menších ostrůvků.
Sedmá hvězda se prý podle vyprávění starců, kteří žili na ostrově v Midgardu nenašla. Sedmá hvězda měla být podle nich Dračí duše, která za trest zůstala na nebesích a musí se věčně dívat na Souostroví, které vzniklo z jejich hvězd, jenž připomíná Draka bez nohou s dlouhým chvostem a roztaženým křídlem.
Z Drakova těla nechal král Suidar odříznout nohy, které pohodil své psí smečce. Věřil v to, že když psi sní část těla z nepřítele, že psi zesílí.
Hvězda, Duše Draka, zůstala na nebesích. Z ní se pak zrodily další hvězdy a vznikly souhvězdí tak, jak je známe dnes.
Protože se král Suider nemohl spokojit pouze s vlčím přírůstkem a chtěl víc, vyslal do mořských vln hledače hvězd, kteří mu oněch Sedm hvězd měli přinést.
Kam v oceánu dopadly „pomyslné“ dračí oči, tam vznikly dvě studny Hvergelmi a Dragostar, odkud vytekla Dračí krev a vytvořila dvě čisté křišťálové řeky, na jejichž březích vyrostli jasany a jilmy.
Se západem krvavého slunce vyšla na večerní oblohu i luna, která krvácela. Třetí hvězda, Dračí srdce, které si král Suider nechal připravit k večeři na Sammhainský svátek, aby uměl mluvit s Draky, jenž s východem Helrgrindské luny slétla k zemi, dopadla na místo, kde se dnes na stejnojmenném ostrově nachází místo, kam valkýry zvou duše padlých bojovníků, jenž padli za svoji vlast, do Valhally.
Když nastal úplněk a nově vzniklé ostrovy, jenž vyrostly z úlomků hvězd, oslnily měsíční paprsky, spadly z nebe další dvě hvězdy Alfheim, na západní Souostroví, kde se nachází dnešní Středohoří, odkud sliční Elfové vyhnali bílé Draky, a Elivága, která spadla do země, kde dnes sídlí černí Elfové.
S další hvězdou, která spadla k zemi, když nastalo novoluní, vznikl svět lidí – Midrgard, jenž byl z jedné strany obklopen zemí temných Elfů a z druhé strany pustinou, kam dopadly Dračí šupiny. Když se je Lidé snažili vzít do svých dlaní, těm s ryzím srdcem se šupiny proměnily ve zlato. Těm, kteří chtěli získat šupiny pro slávu a bohatství se šupiny rozdrolily na běloučký prach. A protože chamtivých lidí, bylo víc než těch dobrých, rozhodli se Prach rozmést do moře. Díky Prachu vzniklo několik dalších, ovšem daleko menších ostrůvků.
Sedmá hvězda se prý podle vyprávění starců, kteří žili na ostrově v Midgardu nenašla. Sedmá hvězda měla být podle nich Dračí duše, která za trest zůstala na nebesích a musí se věčně dívat na Souostroví, které vzniklo z jejich hvězd, jenž připomíná Draka bez nohou s dlouhým chvostem a roztaženým křídlem.
Z Drakova těla nechal král Suidar odříznout nohy, které pohodil své psí smečce. Věřil v to, že když psi sní část těla z nepřítele, že psi zesílí.
Hvězda, Duše Draka, zůstala na nebesích. Z ní se pak zrodily další hvězdy a vznikly souhvězdí tak, jak je známe dnes.