Tvorba - Texty

Chladná vločka padá
na má černá záda
Jdu však s ledem v srdci dál
vždyť není nikdo kdo by o to stál
aby led v mém srdci roztál.
Chvěji se zimou
a dál sním o tom že něčí pracky mě obejmou
Zda-li budu někdy s ním
to sama nevím
Padá vločka bílá
o čem jsem to snila?
Jaké to je někoho mít?
Vždyť já přece umím jen v samotě žít.
Dívám se na zem, před sebe
už zapomněla jsem, jak vypadá nebe
Soustředím se na své myšlenky, vločky, sníh
ale utěšení nenacházím v nich.