Bezohlednost
Veliký drak se vzbudí. Je veliký, černý s moudrýma zlatýma očkama. Vzbudil ho řinkot brnění. Když vyjde před jeskyni, obklíčí ho velká armáda vojáků. I když ví, že proti nim nemá šanci, bojuje. To vzbudí jeho dračici. Je bílá a má tmavě modré oči. Ta se skrčí v jeskyni a vejce, které spolu mají si vezme k sobě. Drak bojuje statečně, ale proti přesile nemá šanci. Dračice vidí stín bojujícího draka, jak se svalí pod údery mečů k zemi. Vchod je o něco výše než podlaha jeskyně, a proto vchodem začne pomalu téct krev jejího milovaného. Slzy skropí zem pod dračicí. Už není naděje, že ho oživí, že bude vychovávat své dráče, že jí obejme. Ne, naděje se rozplynula jako pára nad hrncem. Dračice kouká, neschopna pohybu, jak do jeskyně vchází jeden voják za druhým. Když se vzpamatuje, položí vejce na zem a začne taky bojovat. Vtom uslyší křupání skořápek vejcete. Otočí se v němém úleku na vejce, které je rozbité a dráče už skoro k vylíhnutí mrtvé. Dračice ztratila poslední vůli žít. Se slzami v jejích překrásných očích vezme mrtvolu dráčete do tlapek. Už nevnímá bolest. Brečí a přemýšlí proč jsou lidé tak bezohlední. Lidé vidí v drakovi velikého tvora co je lepší než oni sami. Už není možnost nápravy. Tolik mrtvých nelze odčinit. Dračice prokleje všechny lidi, aby nemohli žít věčně, aby také poznali bolest a smrt, protože to jak jiným ubližují se už nikomu nelíbí. Jen lidem samotným. Pláče a přemýšlí, že lidé už nemají právo žít věčně a že udělala dobře. Pod mnoha ranami lehne na zem. Pořád pláče, ne bolestí, ale smutkem nad tím proč tak inteligentní tvorové se chovají tak strašlivě. V tom ji osvítí světlo, které vidí jen ona sama. Je to překrásné. V tom se ocitá mimo své tělo. Umřela. Vidí opět toho jenž tolik milovala a ten co pro ni život položil. Vidí jak drží jejich vejce. Cítí se šťastná, šťastná jako nikdy předtím. Ví, že už je po všem a ví, že k nim se dostanou jen ti lidé, kteří jim nebudou ubližovat. Znovu se obejme se svým drakem a po chvíli se oba koukají na vejce, které se začne klubat. Sice už umřeli, ale to pro ně nic neznamená. Jen to, že budou mít všeho dostatek. I přátel.