Symbologie
Drak je velké šupinaté – dovolím si říct – zvíře a mívá jakoby hadovitou hlavu Má buď šest končetin, což jsou přední nohy, křídla, zadní nohy nebo čtyři končetiny, což jsou přední nohy a zadní nohy.
Je symbolem bohy nepřátelské síly, která musí být přemožena, je také symbolem poznání, smrti, podsvětí a samotného Ďábla. Nejspíše kvůli tomu vznikly pohádky o hrdinech, kteří bojují s draky – krvežíznivými příšerami – a zabíjí je. Zatímco v Apokalypse je drak přemožen archandělem Michaelem, tak v pohádkách hlídá unesené princezny, které by měly představovat čistotu.
V Číně je drak považován za dobromyslné zvíře – s čímž si dovolím souhlasit – a je považován za mužskou sílu, tudíž jang. Byl také určen za symbol císaře a syna nebes. Drak je čtvrté zvíře v Čínském zvěrokruhu a jeho světová strana je východ, čímž je spojován s východem slunce, zrodem a jarem. Je též nazýván Modrozelený drak - snad z toho vzešlo to, že je v pohádkách drak většinou zelený – a jeho pravým opakem je bílý tygr.
Ve starých starobabylónských mýtech je drak považován za symbol chaosu. Nachází se zde totiž příběh Neuma Eliš, který vypráví o bohyni kosmických oceánů a moří Tiamat, která má dračí podobu a bojuje s bohyní prvotních vod a zemí Apsou. Tiamat zabíjela své potomky, tak dlouho až se jí její syn Marduk rozhodl zabít. Z jejího těla, pak stvořil zemi, čímž ukončil chaos a nastolil jeho protiklad řád.
Další drak je symbolem věčného chaosu, temnoty a zla. Nachází se ve Starověkém Egyptu, kde je znázorňován jako démon, kterého musí Re, bůh slunce, vždy když se vrací ze své Dlouhé pouti zabít, avšak další věčer je Apopis opět v plné síle. Kdyby se někdy bohu Re nepovedlo porazit draka a on by zvítězil, tak by slunce už nikdy nevyšlo, což by znamenalo konec světa.
V antických mýtech zase drak znázorňoval obra se stovkou dračích hlav, hlasem člověka, psa a býka. Týfón byl syn bohyně země Gái a strážce nejtemnější podsvětní propasti Tartara. Když Zeus svrhl Gáiny syny Titány, tak chtěla Týfóna využít ke své pomstě. Týfón se tedy vyšplhal na Olymp a tam svedl dlouhý boj s Diem, který ho nakonec porazil a svrnul do Tartaru. Tam byl uvězněn pod horu Ethnu na Sicílie odkud dál šíří své zlo v podobě ohně a lávy.
Nebeští draci symbolizují sílu nebes, dračí duchové střeží déšť, zemští draci jsou vládci vody a nakonec jsou tu stráži pokladů. Podle lidských představ také existují čtyři draci, z nich každý strážil jedno se čtyř moří.
V dnešní době už existuje mnohem více druhů draků, často jsou přiřazováni k živlům nebo jiným sílám. Ohnivý draci, skalní, lesní, vodní, démoničtí, atd. každý má jisté schopnosti, které souvisí s jeho původem, ohnivý ovládají oheň, vodní vodu, apod.
Drak spolu s fénixem je symbolem manželství.
Je symbolem bohy nepřátelské síly, která musí být přemožena, je také symbolem poznání, smrti, podsvětí a samotného Ďábla. Nejspíše kvůli tomu vznikly pohádky o hrdinech, kteří bojují s draky – krvežíznivými příšerami – a zabíjí je. Zatímco v Apokalypse je drak přemožen archandělem Michaelem, tak v pohádkách hlídá unesené princezny, které by měly představovat čistotu.
V Číně je drak považován za dobromyslné zvíře – s čímž si dovolím souhlasit – a je považován za mužskou sílu, tudíž jang. Byl také určen za symbol císaře a syna nebes. Drak je čtvrté zvíře v Čínském zvěrokruhu a jeho světová strana je východ, čímž je spojován s východem slunce, zrodem a jarem. Je též nazýván Modrozelený drak - snad z toho vzešlo to, že je v pohádkách drak většinou zelený – a jeho pravým opakem je bílý tygr.
Ve starých starobabylónských mýtech je drak považován za symbol chaosu. Nachází se zde totiž příběh Neuma Eliš, který vypráví o bohyni kosmických oceánů a moří Tiamat, která má dračí podobu a bojuje s bohyní prvotních vod a zemí Apsou. Tiamat zabíjela své potomky, tak dlouho až se jí její syn Marduk rozhodl zabít. Z jejího těla, pak stvořil zemi, čímž ukončil chaos a nastolil jeho protiklad řád.
Další drak je symbolem věčného chaosu, temnoty a zla. Nachází se ve Starověkém Egyptu, kde je znázorňován jako démon, kterého musí Re, bůh slunce, vždy když se vrací ze své Dlouhé pouti zabít, avšak další věčer je Apopis opět v plné síle. Kdyby se někdy bohu Re nepovedlo porazit draka a on by zvítězil, tak by slunce už nikdy nevyšlo, což by znamenalo konec světa.
V antických mýtech zase drak znázorňoval obra se stovkou dračích hlav, hlasem člověka, psa a býka. Týfón byl syn bohyně země Gái a strážce nejtemnější podsvětní propasti Tartara. Když Zeus svrhl Gáiny syny Titány, tak chtěla Týfóna využít ke své pomstě. Týfón se tedy vyšplhal na Olymp a tam svedl dlouhý boj s Diem, který ho nakonec porazil a svrnul do Tartaru. Tam byl uvězněn pod horu Ethnu na Sicílie odkud dál šíří své zlo v podobě ohně a lávy.
Nebeští draci symbolizují sílu nebes, dračí duchové střeží déšť, zemští draci jsou vládci vody a nakonec jsou tu stráži pokladů. Podle lidských představ také existují čtyři draci, z nich každý strážil jedno se čtyř moří.
V dnešní době už existuje mnohem více druhů draků, často jsou přiřazováni k živlům nebo jiným sílám. Ohnivý draci, skalní, lesní, vodní, démoničtí, atd. každý má jisté schopnosti, které souvisí s jeho původem, ohnivý ovládají oheň, vodní vodu, apod.
Drak spolu s fénixem je symbolem manželství.