Když ti připadá, že je nějaká barva, která se odchyluje od převažujícího barevného schématu, je moc hlauz, tak může pomoct odchýlit je i jinde, ať už na stejnou nebo na druhou stranu (tj. v tomhle případě by to bylo do fialové). Ale ono to zrovna tady vypadá dobře, protože ten zbytek není úplně monochromatický, díky tomu nebi, které jde do tyrkysova.
Ty tvary obrázku mají pěknou dynamičnost, hlavně křídla, i když z funkčně-estetického hlediska pořád ještě tak dobře neobstojí (ale zlepšuješ se!). Jenže on ten styl stejně tolik nepodňecuje ke zkoumání anatomie jako spíš ke sledování toku linií, který, jak už jsem zmiňovala, je docela silnou stránkou obrázku.
Myslím, že by obrázku prospělo, kdyby měl buďto nějaký výrazný zdroj světla, který trochu vytáhne prostorovost, nebo kdyby byl i s tímhle jemným světlem víc vytažen z plochy. Jak na to člověk nejlépe zjistí, když si před sebe na stůl položí list, při normálním denním světle, a pokusí se ho co nejprostorověji převést na papír (pigmentovaný papír a výzbroj černou a bílou pastelkou funguje v tomhle obzvlášť dobře).Zdá se mi totiž, že nemáš úplně jasnou představu o tom, odkud jde světlo, kolik těch zdrojů vlastně je a jak se který chová, hlavně je to vidět u toho světla pod tlapami, což na obrázku páchá nějaké ty škody.
To, co Sam navrhuje má hlavu a patu. Při tak jemné kompozici ploch (tj. to, že všechny plochy spolu tak nějak splývají a není jednoznačně jasné na první pohled co patří k čemu) je dobré mít výrazné linie (tím nemyslím nutně nakreslené obrysy, linie mohou být i implicitní, třeba právě jako předěl mezi světlým a tmavým). Každopádně je to celkově dobrá věc, tenhle způsob kompozice, je to to, co těmhle tvým obrázkům propůjčuje takový osobitý šmrnc.
Well, nemáš tu napsáno, že chceš uměleckou kritiku, no, doufám, že se nebudeš zlobit, hé, ono když to na mě přijde, tak se toho neumím úplně vyvarovat :D Kdyžtak to vždycky můžeš smazat.
Zpráva byla upravena: 2016-03-20 14:47:28
KalendářVýstava
